Jednou z podpor, která je spojena s úvěry na bydlení, je možnost daňových odpočtů:
„Od základu daně lze odečíst částku, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů, jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou nebo pobočkou zahraniční banky v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu a změnu stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu prováděnou v rámci podnikatelské a jiné samostatně výdělečné činnosti nebo pro účely pronájmu.“
Takto o možnosti daňových odpočtů hovoří zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb. Pojďme se na celý problém podívat podrobněji a trochu „lidštěji“.
Pravidla podpory
Stát chce podporovat bydlení, a proto nabízí lidem, kteří mají úvěry na bydlení, aby si o zaplacené úroky (což jsou náklady na úvěr) snížili daňový základ. Snížení daňového základu znamená v konečném důsledku nižší zaplacené daně.
Stát nabízí odečíst od základu daně zaplacené úroky z úvěru, který je použit na bydlení. Nejčastěji to bývají úroky z:
-
hypotečního úvěru,
-
úvěru ze stavebního spoření a
-
z překlenovacího úvěru od stavební spořitelny.
Stát chce podporovat úvěry, které jsou použity pro vlastní bydlení občanů. Proto v zákoně uvádí, že není možné snížit daňový základ, pokud se peníze použijí na investici do nemovitostí v rámci podnikatelské činnosti nebo pro účely pronájmu. U hypotečních úvěrů je možné čerpat státní podpory (na novou bytovou výstavbu nebo pro starší bydlení pro mladé). Tyto podpory se mohou čerpat zároveň s daňovými odpočty. Jenom není možné „jedny úroky snižovat dvakrát“. Státní podpora, např. příspěvek na starší bydlení, snižuje zaplacené úroky z hypotečního úvěru. Proto je možno odečíst od daňového základu pouze část úroků, která je již o státní příspěvek ponížena. Např. hypoteční úvěr má úrokovou sazbu 6 %, státní podpora je 1 %.
Daňový základ je možno snížit o 5 % ročně (zjednodušeně řečeno). Smyslem všech státních podpor je podporovat potřebné, a ne ty, kteří stavějí velice drahé domy. Ti podpory nepotřebují. Proto i tato podpora, stejně jako ostatní, má jisté omezení. Od základu daně je možno odečíst maximálně 300 000 Kč ročně. Tato hranice byla zvolena v době, kdy byly úrokové sazby daleko vyšší než dnes. Při dnešních sazbách je tato hranice dost vysoká a neplní dobře funkci podporování pouze potřebných, a ne bohatých. Při sazbě 6 % ročně může být výše hypotečního úvěru až 5 mil. Kč. Při této výši je zaplacený úrok přesně 300 000 Kč ročně.
Výše podpory
Víme, že je možné snížit daňový základ. Ale co to znamená pro naše příjmy? Budou vyšší? A o kolik? Zaplacená daň závisí na výši daňového základu a výše daňového základu závisí na našem příjmu. Platí logika, že ten, kdo má nízké příjmy, platí malé daně a ten, kdo má vysoké příjmy, platí vysoké daně, a to nejen v absolutním, ale i v relativním (procentuálním) vyjádření. Výše daně se spočte dle následující tabulky.
Daňová pásma (podle této tabulky je možno spočítat z daňového základu výši daně)
Podle výše daňového základu spadáme do daného daňového pásma (15 %, 20 %, 25 % nebo 32 %). Podle tohoto pásma je daněna poslední koruna našeho příjmu. Jestliže spadáme např. do pásma 25 % a zvedne-li se náš daňový základ o 1 Kč, zvedne se naše daň o 0,25 Kč. Samozřejmě že stejně jako s růstem to funguje i s poklesem. Když klesne daňový základ o 1 Kč, klesne i daň o 0,25 Kč. Přesně takto funguje odpočet zaplacených úroků z daňového základu. Jestliže spadáme do daňového pásma 25 % a můžeme za rok odečíst např. 30 000 Kč úroků od daňového základu, klesne naše daň o 7 500 Kč (25 % z 30 000 Kč). Samozřejmě platí, že čím vyšší daňové pásmo (čím vyšší příjem), tím více se ušetří na daních. Člověk, který je v daňovém pásmu 15 %, ušetří 15 % ze zaplacených úroků. Ten, kdo je v nejvyšším pásmu, ušetří až 32 % ze zaplacených úroků.
Pokles podpory v čase
Při splácení hypotečního úvěru jeho výše postupně klesá. Proto klesá i výše zaplaceného úroku, a tudíž i výše daňové úspory. V prvním roce platíme úroky z celé výše hypotečního úvěru, proto bude podpora nejvyšší. V posledním roce je výše úvěru minimální, proto je malý objem zaplacených úroků, a tudíž i malá daňová úspora - viz graf:
Pokles daňové úspory v čase (pro hypoteční úvěr ve výši 1 mil. Kč, úrokovou sazbu 6 %, splatnost 20 let a daňové pásmo 25 %)
Náklady na splácení úvěru tak v čase mírně rostou. V posledním roce budeme platit o něco více než v prvním roce. Nárůst není nijak dramatický a není nutné se bát toho, že časem nebudeme mít na splácení. Nárůst bude pravděpodobně kompenzován průměrným nárůstem mezd a finančním znehodnocením splátek.
