„V letošním roce se na naši poradnu obrátil pan Petr, který si v roce 2012 koupil sluneční brýle. K nákupu dostal zdarma tričko s logem obchodu, takže reklamní dárek. Po roce se na brýlích vyskytla vada. Charakter vady, skvrna na skle, neumožňoval její odstranění opravou, a proto prodejce spotřebiteli nabídl výměnu. Jenže i na vyměněných brýlích se téměř po roce objevila stejná vada. Ale zákazník už odmítl výměnu a využil svého práva od smlouvy odstoupit. Prodejce proti zrušení kupní smlouvy nic nenamítal, ale upozornil Petra, že mu musí vrátit vše, co dostal. Tedy kromě brýlí i ono reklamní tričko. Pokud by však souhlasil s výměnou, tato starost by mu odpadla,“ popisuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.
Poradenská linka dTest: 299 149 009 (pracovní dny od 9 do 17 hodin) |
Jenže Petr už tričko neměl. Prodejce tedy žádal o úhradu hodnoty trička a z vracené kupní ceny srazil 500 korun. A to se Petrovi nelíbilo. „Poradili jsme mu, aby začal argumentovat neoprávněností takového požadavku,“ říká Lukáš Zelený. Na to prodejce slevil z vyžadované částky, ale nadále trval na zaplacení alespoň dvou stovek.
„Jak to nakonec dopadlo, zatím nevíme, ale podle toho, že prodejce ustoupil ze svého požadavku, můžeme usuzovat, že proplacení kdysi daného dárku na spotřebitele jen zkoušel,“ vysvětluje právník a dodává, že i kdyby zákazník přistoupil na uhrazení hodnoty dárku, nelze považovat částku 200, natož 500 korun za přiměřenou, protože pořizovací náklady na tento reklamní předmět jsou určitě jen v řádu desetikorun.
Dárek je váš a prodejce nemá právo chtít jeho vrácení
To, že se dnes podnikatelé předhánějí ve slevových akcích a nápaditosti dárků a různých bonusů, neznamená, že si mohou řešit reklamace po svém. A to ani v případě, že uvedou povinnost vrátit dar při zrušení kupní smlouvy do obchodních podmínek. „To je omezování práv spotřebitelů ze záruky. Přinejmenším má za cíl odradit spotřebitele od uplatňování práva na odstoupení od smlouvy,“ uvádí Lukáš Zelený a dodává, že se k takové klauzuli nepřihlíží. Jako by vůbec nebyla.
Požadavky na vracení dárků jsou z hlediska zákona nepřípustné. Není možné, aby se počáteční výhoda změnila na sankci za odstoupení od smlouvy. Zvlášť absurdně působí požadavek na vrácení reklamních předmětů, jako je tričko s logem obchodu.
Má obchodník povinnost uvést hodnotu daru? „Vzhledem k tomu, že se jedná o dar (určitá věc je přenechána jinému bezplatně), nehraje roli, jakou hodnotu darovaná věc má. Alespoň ne v soukromém právu. Pro potenciálního zákazníka však reklamou tvrzená hodnota daru může být významná pro jeho rozhodnutí uzavřít smlouvu. Je-li tedy věc přenechána bezplatně - darována, nemusí být nikde uvedena její cena či skutečná hodnota,“ vysvětluje právník.
U zboží vráceného do 14 dnů od zakoupení je to jinak
Využijete-li právo na odstoupení od smlouvy do 14 dnů, typicky v případě nákupu na internetu, může vás potkat stejná podmínka: prodejce chce vrátit zásilku komplet, tedy i s dárkem. Tady jsou však okolnosti odlišné.
„Zde záleží na úvaze každého zákazníka, zda se rozhodne smlouvu zrušit, nebo si zboží spolu s dárky ponechat. Podle toho by měl i s nabytými dárky zacházet. Nebylo by spravedlivé těžit z výhod, které s sebou nákup nese, pokud se spotřebitel z vlastní vůle z kupní smlouvy vyváže, aniž by obchodník jakkoliv porušil své povinnosti,“ připomíná Lukáš Zelený.
Reklamovat lze jen zaplacené zboží
Paní Alena si koupila odšťavňovač a jako dárek k němu dostala varnou konvici, údajně v ceně 1 500 korun. Odšťavňovač pracuje bez problémů, ale konvice po roce přestala ohřívat. Může Alena konvici reklamovat, když za ni vlastně nezaplatila?
Prodejci rozhodují o tom, jaký sortiment zboží a za jaké ceny budou nabízet a prodávat. Stejně tak je i na jejich úvaze, zda při slevové akci či výprodeji zvolí variantu například „dva za cenu jednoho“, kdy levnější kus zboží je zcela zdarma, nebo poskytnou slevu na každý kus zboží v řádech desítek procent.
- V prvém případě je levnější zboží, je-li na kupním dokladu doprovázené slůvkem „zdarma“, „dárek“, „bonus“ apod., předmětem darovací smlouvy a nelze zde uplatnit zákonnou záruku.
- Ve druhém případě jsou všechny kusy zboží, byť prodávané s výraznou slevou, předmětem kupní smlouvy a prodejce za vady odpovídá po dobu 24 měsíců (vyjma přesně určené vady, pro kterou byla sleva poskytnuta, a tedy odpovídajícím způsobem snížena cena).
„Na první pohled se může zdát, že se obě situace od sebe moc neliší, zvláště co se týče tržby prodejce. Jediným znatelným rozdílem je určení, za jaké zboží ponese prodejce odpovědnost za vady a za jaké už ne,“ uvádí Lukáš Zelený.
Pokud tedy získáme nějaké zboží zdarma jako dárek, reklamovat jej nelze. Za výskyt vady a její odstranění prodejce neodpovídá. Spotřebitel má ovšem právo od darovací smlouvy odstoupit a dar vrátit.
„Jinak by to však bylo, pokud by prodejce o vadnosti daru věděl a v době uzavření smlouvy by zákazníka na tuto skutečnost neupozornil. Pak nese odpovědnost, nikoliv za vadu, ale za škodu, která v důsledku vady spotřebiteli vznikla,“ upozorňuje Lukáš Zelený.
Příklad: Konvice paní Aleny měla výrobní vadu, o které prodejce věděl (setkal se s četnými reklamacemi tohoto typu konvice jinými zákazníky) a Alenu na to při nákupu a předání daru neupozornil. Pokud by konvice přestala po půl roce fungovat, nemůže se po něm Alena dožadovat bezplatné opravy či výměny. Ale pokud by zkrat konvice vyhodil pojistky, a tím jí vznikla škoda v hodnotě potravin uložených v chladničce a mrazáku, tuto škodu by u prodejce uplatnit mohla.
