P. Konečný, Česká Lípa
Dárcovství krve je překážkou v práci na straně zaměstnance a podle vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí jde o jiný úkon v obecném zájmu. Primárně by se měl zaměstnanec snažit chodit darovat krev mimo svou pracovní dobu. Ale v případě, že to není možné, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu na tuto činnost pracovní volno. Pracovní volno se poskytuje na dobu cesty k odběru, odběru samému, cesty zpět a zotavení po odběru - pokud tyto činnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Pokud by na cestu k odběru, odběr a cestu zpět nestačilo 24 hodin, poskytuje se zaměstnanci pracovní volno za prokázanou nezbytně nutnou další dobu, pokud zasahuje do pracovní doby.
V případě, že k odběru krve nedojde, je zaměstnavatel povinen poskytnou pracovní volno jen na prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci - například na cestu tam a zpět. Zaměstnanec je povinen tuto překážku v práci a dobu jejího trvání zaměstnavateli prokázat, popřípadě je zaměstnavatel oprávněn vyžádat si potvrzení o této činnosti od zdravotnického zařízení. Pokud je zaměstnanci poskytnuto pro darování krve pracovní volno, náleží mu za toto volno náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Činnost bezpříspěvkového dárce krve je oceněna ještě tak, že v zákoně o dani z příjmu je uvedena jako možnost odpočtu od základu daně z příjmu. Darování krve se totiž podle zákona o dani z příjmu považuje za dar na zdravotnické zařízení a hodnota jednoho odběru, kterou lze odečíst ze základu daně, se oceňuje částkou dva tisíce korun. Maximální roční odpočet pak činí 10 procent základu.
