Otázka: Manžel zemřel loni v létě, dědické řízení dosud není ukončeno a já nemám přístup k jeho účtu. Jen ze svého důchodu ale nevyžiju. Navíc náš dům nutně potřebuje opravu střechy. Musím počkat až do ukončení dědického řízení? Nebo je nějaká možnost, jak se k penězům dostat?
Občanský zákoník říká, že pokud zemřel majitel účtu, zastaví ten, kdo vede účet, v den následující po dni, kdy mu byla smrt majitele účtu doložena, ty výplaty hotovosti a převody peněžních prostředků z účtu, o kterých majitel účtu určil, že se v nich po jeho smrti pokračovat nemá.
„Z uvedeného tedy vyplývá jedno zásadní pravidlo: pokud majitel účtu bance sdělil, aby po jeho smrti banka nepokračovala v určitých konkrétních převodech či výplatách z účtu, tak banka poté, co jí bude úmrtí majitele účtu doloženo, s těmito převody a výplatami přestane. Pokud majitel účtu nic takového bance neoznámil, tak i po jeho smrti banka nadále provádí výplaty hotovosti a převody, typicky tedy například trvalé příkazy a inkasa z účtu,“ vysvětluje advokát Pavel Nastis. Stejně tak banka nadále přijímá i příchozí platby.
O úmrtí majitele účtu se banka většinou dozví od notáře, ale oznámit je můžete i vy sami jako pozůstalí a je to ve vašem vlastním zájmu. Banka zastaví platby, u kterých to majitel účtu určil a které už po jeho smrti nemají význam. Zruší zemřelému majiteli účtu přístupy, aby je nemohla zneužít jiná osoba, a zpravidla také přestane účtovat případné poplatky za vedení účtu.
Vybírat z účtu banka umožní jen disponentovi
Účty v bankách bývají vedeny na jedno jméno, ale práva a povinnosti k nim (zejména právo na zůstatek na účtu) jsou součástí společného jmění manželů. „Zjednodušeně řečeno, i když je účet veden jen na manžela, peníze na něm nejsou výlučně jeho, jsou z jedné poloviny pozůstalé manželky a nakládání s nimi po úmrtí vlastníka účtu tedy není neoprávněné,“ uvádí zástupce notáře Jan Mihálik.
Jenže jak na to? Máte sice nárok na polovinu peněz, ale může nastat zádrhel administrativní. Nejste majitelem účtu, nemáte podpisový vzor a nemáte ani bankovní kartu. K penězům se tedy nedostanete. Ledaže byste byli disponentem. „Oprávnění nakládat s penězi na účtu má majitel účtu a ten, koho k tomu za podmínek stanovených ve smlouvě s bankou majitel zmocní neboli komu dá majitel účtu dispoziční oprávnění. Manželka tedy může s peněžními prostředky na účtu nakládat jedině tehdy, pokud má dispoziční oprávnění,“ upřesňuje Nastis.
Důležité je, kdy bylo dispoziční právo zřízeno (vzhledem k novele obchodního zákoníku). „Zmocnění udělené do 31. 12. 2004 zaniká, pokud se zůstavitel za života nevyjádřil, že má platit i po jeho úmrtí. Pokud je plná moc udělena od 1. 1. 2005, automaticky nezaniká a zmocněná osoba má přístup k peněžním prostředkům, pokud se zůstavitel nevyjádřil, že má po jeho úmrtí zaniknout,“ informuje Michal Teubner z Komerční banky.
„Poté, co banka obdrží informaci o úmrtí majitele účtu, ověří si, které osoby s disponentským právem jsou k účtu vázány. Disponent může s účtem nakládat po úmrtí jeho majitele stejně jako za jeho života, samozřejmě s ohledem na zůstatek. Může nakládat s prostředky na účtu, nemůže ale například čerpat kontokorent,“ osvětluje standardní postup bank mluvčí České spořitelny Lukáš Kropík. Stejně tak zrušit účet může až dědic po pravomocném skončení dědického řízení.
Pokud tedy máte dispoziční právo, můžete z účtu vybírat peníze. Ale pozor, do dědického řízení se zahrnuje zůstatek ke dni úmrtí majitele účtu. „Veškeré pohyby na účtu ode dne úmrtí až do skončení řízení o pozůstalosti následně vyhodnotí dědic, který účet nabyl, a veškeré případné neoprávněné výběry může nárokovat,“ upozorňuje notář.
Notář může určit správce dědictví
Ale pojďme k dotazu naší čtenářky. Ze zákona má nárok na polovinu peněz na účtu, ale banka jí je vyplatí pouze tehdy, pokud má k účtu dispoziční právo. Zákon naštěstí myslí i na situace, kdy pozůstalý disponentem není a zřídil možnost ustanovení takzvaného správce pozůstalosti.
„Může nastat situace, ve které je zapotřebí v průběhu řízení o pozůstalosti použít například peníze, které tvoří část pozůstalosti, za účelem úhrady výdajů sloužících k zachování hodnoty nebo samotné podstaty části pozůstalosti,“ potvrzuje Mihálik. To je přesně náš případ, peníze nutné na opravu střechy rodinného domu. „Správce pozůstalosti může určit přímo zůstavitel v závěti, může jím být dědic nebo jej může jmenovat notář,“ uzavírá.