Ověřte si, zda máte ve smlouvě o penzijním připojištění sjednánu pozůstalostní penzi a uvedenou oprávněnou osobu, které připadnou peníze v případě vašeho úmrtí. Ilustrační snímek

Ověřte si, zda máte ve smlouvě o penzijním připojištění sjednánu pozůstalostní penzi a uvedenou oprávněnou osobu, které připadnou peníze v případě vašeho úmrtí. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Zemřel jí manžel, penzijní připojištění jí zkrátili o 30 tisíc korun

  • 42
Jestliže si spoříte ve 3. pilíři v penzijním připojištění a nedožijete se konce smlouvy, dědicové mohou dostat méně, než jste naspořili. Důvodem může být nenápadná chyba ve smlouvě. Poradíme, jak ji napravit.

Jak se dědí finanční produkty? Některé, jako je například penzijní připojištění, mají vlastní právní úpravu a dědice potrápí, stejně jako paní Denisu, které letos zemřel manžel.

Zkrátili výplatu z penzijního připojištění

Manžel paní Denisy uzavřel před patnácti lety penzijní připojištění na přepážce banky. Do smlouvy neuvedl oprávněnou osobu pro případ úmrtí a nikoho z rodiny nenapadlo, že právě tahle drobnost bude mít vliv na výši dědictví po jeho smrti. Paní Denisa se domnívala, že jí vyplatí částku, která byla na účtu penzijního připojištění v den úmrtí manžela.

Penzijní spoření

Vypočtěte si důchod a provnejte penzijní společností.

Penzijní fond jí však výplatu zkrátil o více než třicet tisíc korun. Odmítl vyplatit státní příspěvky a patnáctiprocentní daní zdanil již připsané úroky.

Proč paní Denisa nedostala všechno?

Penzijní fond v uvedeném případě postupoval správně v souladu s podmínkami penzijního připojištění a v dědictví vyplatil pouze takzvané odbytné. Účastník připojištění, manžel paní Denisy, totiž nevyužil práva určit oprávněnou osobu ani neměl sjednánu takzvanou pozůstalostní penzi.

Co dělat, aby ke krácení nedošlo

Jestli vám však jako majiteli penzijního připojištění není lhostejné, co se stane s naspořenými penězi po vaší smrti, měli byste tohoto práva využít. Zaručíte tak oprávněné osobě (a nemusí to být nutně jen příbuzný), že se úspory z penzijního připojištění nestanou předmětem dědictví a nárok na ně vzniká hned po vaší smrti. Není nutné čekat na vyřízení dědického řízení, navíc tato osoba peníze dostane bez ohledu na to, jestli je dědicem.

Jen uvedení oprávněné osoby však ještě neznamená, že ta po vaší smrti dostane opravdu vše. Pokud je oprávněná osoba ve smlouvě určena, a tedy úspory v penzijním fondu se nestávají předmětem dědictví, mohou nastat tyto dvě situace:

1. Penzijní fond vyplatí jen odbytné, přijdete o státní příspěvky
Penzijní fond vyplácí při smrti účastníka takzvané odbytné, což je jednorázově vyplacený obnos, který odpovídá naspořené částce snížené o připsané státní příspěvky (fond je vrací státu) a zdaněné úroky. To nastává v případě, kdy nebyla sjednána ve smlouvě pozůstalostní penze nebo sjednána byla, ale nebyly splněny podmínky pro její vyplacení.

2. Penzijní fond vyplatí pozůstalostní penzi, nepřijdete o státní příspěvky
Pozůstalostní penze se vyplácí oprávněné osobě v případě, že účastník zemřel nejdříve po 3 až 5 letech spoření (dle konkrétního penzijního plánu). Tato penze zahrnuje i státní příspěvky, jde tedy ve srovnání s odbytným o vyšší částku. Pozůstalostní penzi nelze čerpat jednorázově. Některé fondy ji však umožní vyplatit během několika málo měsíčních splátek (dle plánu).

Smlouvu lze změnit i později

Jestli si už nepamatujete, zda jste při podpisu smlouvy údaje o oprávněné osobě a pozůstalostní penzi zaškrtávali, ověřte si to. Počítejte s tím, že vás na to fond (dnes penzijní společnost) sám neupozorní. 

Pozůstalostní penzi spolu s oprávněnou osobou lze totiž do smlouvy bezplatně doplnit později, či úplně změnit na jinou osobu kdykoliv v průběhu trvání smlouvy. Při určení oprávněné osoby do smlouvy je třeba uvést jméno, příjmení, datum a místo narození určené osoby a také procentuální podíl, který bude patřit této oprávněné osobě.

Tato možnost platí jak pro dřívější penzijní připojištění, tak rovněž pro nové doplňkové penzijní spoření.

, pro iDNES.cz