Z prvního se raduje několik nadšenců, kteří jsou aktivní na naší neduživé burze, levně nakoupili a vydrželi s nervy až dosud a brzy prodají s nebývalým ziskem. Druhé číslo neudělá radost asi nikomu (zvlášť těch, co se týká), protože jistým způsobem přináší informaci o tom, jaký podíl lidí pravděpodobně má existenční starosti. Tyto dva na první pohled nesouvisející ukazatele mají něco společného, určitý způsobem se ovlivňují. Nyní zkusme objasnit jak.
Nezaměstnanost lze rozkládat na tři složky (sezónní, cyklickou a strukturální). Únorová sezónní složka je obvykle příznivější než lednová, za jinak stejných podmínek tedy dochází k poklesu míry nezaměstnanosti.
Strukturální nezaměstnanost |
V posledních měsících se navíc zdá, že absorpční potenciál přímých zahraničních investic klesá. K dalším trvalým faktorům pokračujícího růstu strukturální nezaměstnanosti lze jistě připočíst nízkou flexibilitu nabídky práce v důsledku špatně fungujícího trhu s nájmy, špatnou dopravní dostupnost pro vrstvy zasažené nezaměstnaností. Zlepšení na trhu práce se nedočkáme ani díky krokům současné „proevropské“ vlády, která mimo jiné zrušila možnost řetězení smluv na dobu určitou a zvažuje na zaměstnavatele přenést další díly odpovědnosti, které dosud leží na bedrech státu.
Zdroj: MPSV
Burzovní indexy pak více než cokoliv jiného odrážejí očekávání pokud jde o hospodaření firem a jedním z významných faktorů majícím vliv na hospodaření jsou mzdové náklady. A právě společnosti mající největší váhu v indexu PX 50 v posledních několika měsících (kdy také pražská burza roste) procházejí odtučňovací kůrou a snižují počty pracovníků.
Ve stejný den, kdy u nás vyšla čísla o nezaměstnanosti, však americké trhy po úvodním růstu prošly výraznou korekcí, kterou ohodnotily zprávu o příliš nízkém nárůstu pracovních míst. Proč americký trh na zprávu o neočekávaně malém zlepšení na trhu práce zareagoval poklesem, kdežto český trh na mediálně výraznou a jistě negativní (a navíc experty neočekávanou) zprávu o rekordní úrovni nezaměstnanosti se poklesu nedočkal a dál stoupal k výšinám.
Zdroj: BCPP
Příčinou může být například rozdílná funkčnost akciového trhu v obou zemích. U nás neexistuje primární trh, firmy dosud na akciovém trhu neobchodované, tak například nemohou využít poklesu mzdových nákladů jako impulsu pro veřejnou nabídku akcií. Do značné míry jde o předvstupní běsnění, které se koná na všech trzích přistupujících zemí. A asi nejvýznamnějším důvodem bude naprostá nereprezentovativnost našich akciových indexů vzhledem k výkonnosti ekonomiky, vždyť index PX 50 zahrnuje pouze 16 společností a chybí tam tak významné společnosti jako Česká pošta, Česká spořitelna, Transgas, ČSA, Skanska, Škoda Auto a stovky dalších.
Výnos 48 % a "pojištění zdarma" Vyplatí se kombinace pojištění se zajištěným fondem? Více ZDE. |
Vláda musí konečně zefektivnit fungování rejstříkových soudů (samotný akt zápisu zvýšení základního kapitálu je nyní o několik měsíců delší než samotný akt navýšení cizích zdrojů o bankovní úvěr). Vláda může zvážit, zdali prodej státních podílů na trhu (zvlášť těch, kde nelze najít slušného strategického partnera z oboru, tedy například Český Telecom) nebude transparentnější a rychlejší než zdlouhavé výběry poradce, zájemců, exkluzivita, atd. Investiční pobídky lze jistě aplikovat také pro firmy, které si pro kapitál dojdou na akciový trh. Sama burza pro veřejné nabídky akcií již udělala hodně, ale dosud jsme svědky žádné veřejné nabídky akcií nebyli.