Dejte lidem padáka a zvyšte si zisk

Uplynulých několik dní (přesněji pondělí 8.března) přinesly naší ekonomice hned dva rekordy. Pražská burza dosáhla svého dalšího maxima, kdy její nejznámější index byl výše naposledy 16.5.1994 (jde tedy o téměř desetileté maximum). MPSV publikovalo nezaměstnanost za únor. Míra nezaměstnanosti dosáhla rekordní výše 10,9%. Nezaměstnanost v novodobé éře ČR nikdy nebyla vyšší.

box - Fragment ze zápasu Karoly Balzsay -Konstantin Machankov. | foto: David Neff, MF DNES

Z  prvního se raduje několik nadšenců, kteří jsou aktivní na naší neduživé burze, levně nakoupili a vydrželi s nervy až dosud a brzy prodají s nebývalým ziskem. Druhé číslo neudělá radost asi nikomu (zvlášť těch, co se týká), protože jistým způsobem přináší informaci o tom, jaký podíl lidí pravděpodobně má existenční starosti. Tyto dva na první pohled nesouvisející ukazatele mají něco společného, určitý způsobem se ovlivňují. Nyní zkusme objasnit jak.

Nezaměstnanost lze rozkládat na tři složky (sezónní, cyklickou a strukturální). Únorová sezónní složka je obvykle příznivější než lednová, za jinak stejných podmínek tedy dochází k poklesu míry nezaměstnanosti.

Strukturální nezaměstnanost

Ke strukturální nezaměstnanosti dochází, ztrácí-li pracovníci své zaměstnání díky rozpadu neefektivních podniků vyrábějících nežádanou produkci starých odvětví a v důsledku likvidace umělé přezaměstnanosti. Změna struktury ekonomiky vyžaduje i nové profese, kvalifikace, dovednosti. Tak se mění poptávka po práci, které se struktura její nabídky jen obtížně přizpůsobuje. Část strukturální nezaměstnanosti tvoří nezaměstnanosti technologická, při které osoby ztrácejí zaměstnání v důsledku nahrazení živé práce technickou. Bohužel do strukturální nezaměstnanosti mohou upadnout i vysoce kvalifikovaní pracovníci, jejichž kvalifikace v důsledku změn výroby ztrácí na trhu práce smysl a není nadále potřebná.

Cyklická nezaměstnanost

Nezaměstnanost z nedostatečné poptávky - Je-li cyklická nezaměstnanost "pravidelná" a spojená s přírodním cyklem, hovoří se o ní jako o sezonní nezaměstnanosti.

Letos tomu tak poprvé od února 1999 nebylo, nárůst cyklické a strukturální složky tedy převážil nad poklesem sezónní. Proč strukturální nezaměstnanost roste? Nadále dochází k restrukturalizaci našeho průmyslu, kdy výstupy neefektivních domácích producentů jsou nahrazovány provozy většinou lépe řízených zahraničních firem. Do těchto provozů pak bývá najímáno méně pracovníků, zaměstnanost tak klesá.

V posledních měsících se navíc zdá, že absorpční potenciál přímých zahraničních investic klesá. K dalším trvalým faktorům pokračujícího růstu strukturální nezaměstnanosti lze jistě připočíst nízkou flexibilitu nabídky práce v důsledku špatně fungujícího trhu s nájmy, špatnou dopravní dostupnost pro vrstvy zasažené nezaměstnaností. Zlepšení na trhu práce se nedočkáme ani díky krokům současné „proevropské“ vlády, která mimo jiné zrušila možnost řetězení smluv na dobu určitou a zvažuje na zaměstnavatele přenést další díly odpovědnosti, které dosud leží na bedrech státu.

Zdroj: MPSV

Burzovní indexy pak více než cokoliv jiného odrážejí očekávání pokud jde o hospodaření firem a jedním z významných faktorů majícím vliv na hospodaření jsou mzdové náklady. A právě společnosti mající největší váhu v indexu PX 50 v posledních několika měsících (kdy také pražská burza roste) procházejí odtučňovací kůrou a snižují počty pracovníků.

Ve stejný den, kdy u nás vyšla čísla o nezaměstnanosti, však americké trhy po úvodním růstu prošly výraznou korekcí, kterou ohodnotily zprávu o příliš nízkém nárůstu pracovních míst. Proč americký trh na zprávu o neočekávaně malém zlepšení na trhu práce zareagoval poklesem, kdežto český trh na mediálně výraznou a jistě negativní (a navíc experty neočekávanou) zprávu o rekordní úrovni nezaměstnanosti se poklesu nedočkal a dál stoupal k výšinám.

Zdroj: BCPP

Příčinou může být například rozdílná funkčnost akciového trhu v obou zemích. U nás neexistuje primární trh, firmy dosud na akciovém trhu neobchodované, tak například nemohou využít poklesu mzdových nákladů jako impulsu pro veřejnou nabídku akcií. Do značné míry jde o předvstupní běsnění, které se koná na všech trzích přistupujících zemí. A asi nejvýznamnějším důvodem bude naprostá nereprezentovativnost našich akciových indexů vzhledem k výkonnosti ekonomiky, vždyť index PX 50 zahrnuje pouze 16 společností a chybí tam tak významné společnosti jako Česká pošta, Česká spořitelna, Transgas, ČSA, Skanska, Škoda Auto a stovky dalších.

Výnos 48 % a "pojištění zdarma" Vyplatí se kombinace pojištění se zajištěným fondem? Více ZDE.

Dokud naše burza a celý kapitálový trh nezačne plnit ty funkce, které ve standardních ekonomikách plní a kvůli kterým snad byla založena, bude z ní nadále místo pro překupování klesajícího počtu titulů a možná i kusů akcií, spekulace na privatizace, mimořádné dividendy a vydírání jedněch akcionářů druhými. Problém je v tom, že na vylepšení tohoto stavu se musí podílet všechny zúčastněné strany.

Vláda musí konečně zefektivnit fungování rejstříkových soudů (samotný akt zápisu zvýšení základního kapitálu je nyní o několik měsíců delší než samotný akt navýšení cizích zdrojů o bankovní úvěr). Vláda může zvážit, zdali prodej státních podílů na trhu (zvlášť těch, kde nelze najít slušného strategického partnera z oboru, tedy například Český Telecom) nebude transparentnější a rychlejší než zdlouhavé výběry poradce, zájemců, exkluzivita, atd. Investiční pobídky lze jistě aplikovat také pro firmy, které si pro kapitál dojdou na akciový trh. Sama burza pro veřejné nabídky akcií již udělala hodně, ale dosud jsme svědky žádné veřejné nabídky akcií nebyli.