Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Den D: odvážlivec si řekl skoro o 600 tisíc na podprsenku

aktualizováno 
Dejte mi půl milionu za revoluční podprsenku. S takovým přáním vyrazil sebevědomý Osman Salih do prvního dílu pořadu České televize Den D. Uchazeči se v něm snaží získat od investorů kapitál pro svůj projekt. Salihovi pomáhá i sličná modelka, která hned v úvodu nechá na podlahu sklouznout froté župánek.

Salihova podprsenka má být vyrobena z materiálu využívajícího novou technologii nanovláken. Podprsenka je proti běžnému spodnímu prádlu lehčí a prodyšnější. Osman žádá investory o 560 tisíc za padesátiprocentní podíl. Jeho další podmínka je, že 10 procent zisku půjde na podporu okradených vozíčkářů.

CO JE DEN D

Česká televize začne v úterý 31. března vysílat pořad Den D, ve kterém lze získat peníze na uskutečnění podnikatelského nápadu. Uchazeč si může investorům říct o částku od 200 tisíc do 1,5 milionu. Investoři pak do nápadu mohou, ale nemusejí investovat.

Pořad má 13 dílů, v každém vystoupí pětice uchazečů o peníze. Sami žadatelé si řeknou, kolik peněz potřebují a za jaký podíl. Částka, o kterou si "podnikatel" řekne, je neměnná, ale o podílu investorů se dá smlouvat. Investoři totiž vkládají do projektů své vlastní peníze.

Pravidla naleznete ZDE.

Brzy se ale ukazuje, že celý projekt stojí poněkud na vodě.

"Já jsem se chtěla zeptat, na co vlastně chcete těch 560 tisíc. Já jsem to nepochopila," táže se jedna z investorek, Marta Nováková. Osman Salih totiž nechce podprsenky vyrábět, ale zaregistrovat si jen takzvaný užitný vzor. Pak by ho zájemcům dál licencoval.

Salih se snaží udělat dojem kalkulací: "Ten užitný vzor je potřeba velmi dobře ochránit, to znamená, že většina z těch nákladů je na právní služby, potom samozřejmě také na marketing a cílem je licencovat ten určitý vzor, to znamená, že je potřeba dát o sobě určitým způsobem vědět. Z toho je určeno 200 tisíc na propagaci a průzkum trhu. Dalších 200 tisíc je na právní služby a případně zastupování advokátní kanceláře."

Cíl Osmana Saliha, který z něj pracně investoři dále dolují, je prodat licenci užitného vzoru výrobcům podprsenek. Měl by tak získat 100 tisíc až 1,5 milionu ročně.

Na přehled investorů se podívejte v naší infografice

Další zádrhel přichází vzápětí. Investor Ivan Pilný zjišťuje, jaký smysl má vlastně spodní prádlo z nanovláken. "To už je podprsenka z těch nanovláken?" obrací se na Saliha i modelku zároveň.

"Je to v podstatě vzor... Nanovlákna tam nejsou úplně přesně použita," vytáčí se Osman Salih.

"Takže otázka, jak se to nosí, je úplně zbytečná, protože to není z nanovláken," uzavírá Pilný debatu.

Jak zásadních je pár gramů

Další investor Tomio Okamura převádí řeč na ženy. "Nějaké podprsenky jsem v ruce měl... Připadalo mi to dost lehké, to prádlo, takže zřejmě rozdíl v pár gramech tam bude, ale nepovažuju to za zásadní."

Přidává se k němu i druhá z investorek, bývalá ministryně informatiky Dana Bérová. "Můžu vám říct, že někdy to vůbec není o tom, že tu podprsenku ani necítíte, naopak jsou situace, kdy si na sebe člověk rád vezme podprsenku, která je těžká, protože řeší spoustu jiných věcí. A to byste se divil, co my ženy vydržíme proto, abychom byly krásné. Je nám úplně jedno, jestli je ta podprsenka lehká, nebo těžká, důležitý je ten efekt."

Tomio Okamura chce také vědět, jaký je náklad na výrobu podprsenky z nanovláken. Dovídá se, že by cena neměla být jiná než u běžného spodního prádla. Tím pádem ale padá jedna z možných výhod. Že je prádlo lehčí, Okamurovi nepřipadá jako dostatečně silný argument.

Dana Bérová se šokovaně ujišťuje, zda doposud vše správně pochopila: "Mělo by to tedy fungovat tak, že když vy získáte užitný vzor, pak oslovíte výrobce podprsenek a řeknete jim, měli byste vyrábět podprsenku z nanovláken z důvodů, které jsme zatím ještě úplně přesně nepochopili, a oni se pak budou muset ještě obrátit na ty výrobce nanovláken, získat ten materiál a pak to bude pokračovat dál, jestli tomu správně rozumím." Osman Salih jí dává s nehraným klidem za pravdu. Investoři na něj nevěřícně koukají.

Závěrem je, že Osman Salih v podstatě prodává jen know-how. Marta Nováková pokládá zásadní otázku: "Od první chvíle, co jste přišli, přemýšlím, jestli to fakt myslíte vážně, nebo jste si tady z toho udělali recesi. Můžete mi odpovědět, jestli to byla recese, nebo jste to mysleli opravdu vážně?"

Salih až skoro uraženě odpovídá, že to myslí vážně.

Nakonec odchází s prázdnou, investoři mu 560 tisíc nedávají.

V prvním díle na čt1 SE V Úterý ve 21:40 představí:

Pavel Dudr - vynálezce ručního přídavného pohonu cyklistického kola
Mojmír Fadrný - výrobce nakládaných tvarůžků dle vlastní receptury
Břetislav Suška - zástupce společnosti Biosynchron, která vyrábí léčivé matrace
Osman Salih -ideální podprsenka
Tatáňa Víšková - cukrářka s projektem, který nazvala Ledově žhavá (zamražené kousky ovoce v ledových kostkách)
Tereza Polišenská - balonkové dekorace



Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vánoční pohlednice byly krásné, vzácné a drahé.
Vánoční pohlednice a novoročenky stávaly jako kilogram masa

Jako oko v hlavě opatruje historik Jaromír Polášek z frýdecko-místeckého Muzea Beskyd staré vánoční pohlednice a novoročenky. A není divu, vždyť kdysi stály...  celý článek

Ilustrační snímek
Novinky v investování: od ledna začnou platit jasnější pravidla

Češi mají v podílových fondech investováno asi 445 miliard korun. Někteří se však spálili a investovali na doporučení poradců, aniž tušili, že poradci za svá...  celý článek

Ilustrační snímek
Penzijko, stavebko nebo fondy? Spočítali jsme výnosy oblíbených produktů

Nejprve se rozhodnete, že budete část svých prostředků ze mzdy dávat stranou. Pak si určíte, na co má rezerva sloužit, a v dalším kroku se rozhodnete, kam...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Společnosti ČEZ hrozí, že přijde o 1,1 miliardy korun
Společnosti ČEZ hrozí, že přijde o 1,1 miliardy korun

Zdánlivě rozhodnutý spor ČEZ se státní Správou železniční dopravní cesty (SŽDC), týkající se neodebrané elektřiny, dost... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.