Deratizátorce se zdá o štěnicích

Potkani jsou velice inteligentní. Jeden z nich to jde vždy zkusit jako průzkumník, a když se nají a nevrátí, další už jedy ochutnávat nebudou a půjdou si hledat lepší potravu, směje se komplikacím při hubení hlodavců výřečná deratizátorka Gabriela Dobrovolná.

Ač se ke své profesi dostala až díky rodině, do níž se provdala, našla v ní zalíbení a dnes je majitelkou firmy Ekosa. Pod pojmem deratizace se rozumí tři činnosti - dezinsekce, tedy zbavování se hmyzích škůdců, dezinfekce a deratizace, která se zaměřuje na ochranu před potkany, myšmi a podobně. Všechny tyto činnosti provádí i Gabriela Dobrovolná.

Nejčastěji řeší problémy s hmyzem. V Praze se nyní nejvíce potkává se štěnicemi, a to už od povodně před šesti lety. „Pokud u sebe někdo nalezne hmyz, většinou zavolá na hygienickou stanici, která mu jej pomůže identifikovat. Pak se klient spojí se mnou a domluvíme se, kdy mohu přijít,“ popisuje.

První znamení: kožní problémy
V bytě deratizátorka sleduje, odkud se hmyz rozšířil a případně jak dlouho už v místě je. Při tom jí pomáhá i to, jestli mají lidé v bytě nějaké kožní problémy, které mohou být způsobeny třeba štěnicemi. Klientovi pak vysvětlí, co bude všechno potřeba a co bude dezinsekce obnášet. Musí mít přístup za skříně i do všech úložných prostor.

Podle potřeb a přání zákazníka pak Gabriela Dobrovolná připraví hubicí prostředek. Než se koncentrát správně rozředí, naplní se stříkačky a připraví se i další potřebné věci, uplyne zhruba půlhodina. Pokud jde o činžovní dům, je Dobrovolná raději, když může ošetřit všechny byty. „Když se vydezinfikuje pouze jeden z nich, hmyz se jenom rozdráždí a přesune se někam jinam.“

Proti štěnicím se používá speciální postřik. „Jedna aplikace však pro důkladné zničení škůdců nestačí. První ošetření hmyz omráčí, druhé uspí a třetí jej zlikviduje. Aby už i první zásah přinesl výsledky, používáme někdy speciální dýmovnice. Ta vypustí hubicí oblak, který se tím, jak klesá k zemi, dostane i do míst, kam bychom se my třeba dostat nemohli,“ říká.

Klienti se často stydí
Při aplikaci postřiků nosí deratizátor speciální oblek s maskou a respirátorem. Je to ochrana profesionálů, kteří s jedy pracují stále a dennodenně. Pro lidi však hubicí látky škodlivé nejsou. Většinou stačí jen pořádně vyvětrat. „Dnešní insekticidy jsou šetrné, bez zápachu, není důvod se bát. Jiné je to v případě nějakého závažnějšího zásahu, kdy se různé druhy prostředků kombinují, pak už je nutné ošetřený prostor na určitou dobu opustit,“ uklidňuje.

Při své práci Gabriela Dobrovolná chtě nechtě narušuje soukromí lidí. Připouští, že práce s lidmi je vůbec to nejtěžší: „Lidé jsou různí. Někteří mají obavy, že se otráví taky, jiní si zase nepřipouštějí, že mají problém s hmyzem, ačkoli se jim štěnice prohánějí po přikrývkách.

Další se stydí, že se u nich objevil hmyz, přestože tam mohl přijít odjinud. Vždy se snažím jim vysvětlit, že v dnešní době už se štěnice neobjevují jen kvůli nedostatečné čistotě v bytech.“ Proto se zásadní součástí práce deratizátorky stává i vyjednávání s lidmi. „Už když nám člověk otevírá, odhaduji, o koho jde. Někteří se na nás těší, a jiní se s námi hádají.“

I přes náročnost svého povolání si je Gabriela Dobrovolná nemůže vynachválit. „Téměř úplně mě to pohlcuje. V poslední době se mi o štěnicích už i zdá.“

Jak pracuje deratizátorka

  • Pracovní den
    Pracuji zhruba od devíti hodin dopoledne, připravuji si postřiky, pak podle dohody s klienty obcházím jejich byty. Poté mám polední pauzu a odpoledne zase pracuji. Večer věnuji trochu času rodině.
  • Relaxace
    Každý rok si dopřávám hory, hlavně kvůli čistému vzduchu. Celkem ráda také čtu.
  • Další vzdělávání
    Pořádají se specializované kurzy o nových přípravcích, ale nejsou příliš potřebné.
  • Spokojenost s příjmem
    Jsem spokojená, ale přesnou výši výdělku nechci říkat.
  • Dovolená
    Na dovolenou si čas udělat umím.
  • Studium
    Kdo se chce stát deratizátorem, musí se přihlásit na příslušné hygienické stanici. Projde přípravným kurzem a na základě složení zkoušek může provozovat deratizátorkou činnost. Přezkoušení se děje každé dva roky. Delší interval zajišťují tzv. mistrovské zkoušky, které jsou náročnější.
,