Vychovat z dětí občany znající svá práva a povinnosti, umožnit jim účast v rozhodování o věcech veřejných si klade za cíl projekt regionálních českých parlamentů. Myšlenka vzniku dětských parlamentů nepochází přímo z České republiky, ale daří se ji již druhým rokem úspěšně naplňovat i českých městech. Výborně a téměř v každém městě fungují dětské parlamenty ve Francii, ale i v dalších zemích západní Evropy, které mají s podobnými projekty již dlouholeté zkušenosti.
DĚTI SI VOLÍ SVÉ ZÁSTUPCE
"Důležité je, aby si samy děti zvolily zástupce ze svých řad. Ti poté hledají problémy v obci, které souvisejí s jejich potřebami a obrací se s konkrétními návrhy na městské zastupitele. Chceme, aby si děti nedokázaly pouze stěžovat, ale aby také přicházely s vlastními alternativami," říká Radka Čáslavová ze sdružení Duha, která má v projektu dětských parlamentů vůdčí roli. V některých z padesáti dětských parlamentů se rodí zajímavé nápady, které jsou děti s pomocí dospělých schopny realizovat. Nejmladší zástupci, kterým je deset let, chtějí opravit či zřídit dětské hřiště, požadují větší podporu města pro kroužky a jiné mimoškolní aktivity. Starší reprezentanti, kterým může být maximálně osmnáct let, přemýšlejí již nad systematičtějšími změnami a zajímají se často o ekologické novinky a problémy. Právní povědomí české mládeži chybí Podle Čáslavové je právní povědomí u české mládeže zcela nedostatečné. Škola i rodiče věnují často tomuto problému příliš malou pozornost. Změnit tuto situaci a vychovat mladou, aktivní generaci, která se bude angažovat v komunální politice, si klade za cíl soutěž o nejlepší regionální dětský parlament. Některá města jsou velice aktivní, děti v nich dělají téměř vše. Takovým příkladem by mohl být například Žatec, kde dětští zástupci navázali pravidelný kontakt se zastupetelstvem a podnikají akce pro handicapované děti, pořádají dětské slavnosti a karnevaly a mají ještě bohatou zásobu dalších zajímavých nápadů. Různé podoby dětských samospráv začaly vznikat živelně a nekoordinovaně poměrně brzy po listopadu 1989. Měly ovšem jeden společný nedostatek: vymkly se vedení či kontrole ze strany dospělých. "Je nutné, aby dospělý člověk nesvolal pouze mladé lidi a nezeptal se jich, co jim vadí. Proto vždy v každém místě, kde vznikají dětské parlamenty, nechybí v našem projektu dospělý zástupce, který vlastně učí děti diskusi a přivádí je k pravidlům spolupráce," sděluje Radka Čáslavová.
DĚTSKÉ PARLAMENTY MAJÍ RESPEKT
Dětské parlamenty si ve svých působištích dokáží získat rychle respekt. Přestože v počátcích se někteří městští zastupitelé tváří poměrně nedůvěřivě a zájem dětí nepovažují za důležitý, nedovolí si je podceňovat. Většinou se tak rozvine spolupráce, která je k prospěchu obou stran. Získá jak dětské tak i městské zastupitelstvo. "Chceme tak aktivní a přirozenou formou ukázat dětem zodpovědnost spojenou s volbou. Mohou se také naučit rozhodovat sami za sebe, a spoluovlivňovat řešení problémů, které se jich bezprostředně týkají," dodává Radka Čáslavová. Odbornou garanci projektu zajišťuje Mezinárodní společnost pro ochranu dětských práv (DCI) a Aliance nestátních organizací zabývající se ochranou dětských práv a volného času dětí a mládeže.
DĚTI SI VOLÍ SVÉ ZÁSTUPCE
"Důležité je, aby si samy děti zvolily zástupce ze svých řad. Ti poté hledají problémy v obci, které souvisejí s jejich potřebami a obrací se s konkrétními návrhy na městské zastupitele. Chceme, aby si děti nedokázaly pouze stěžovat, ale aby také přicházely s vlastními alternativami," říká Radka Čáslavová ze sdružení Duha, která má v projektu dětských parlamentů vůdčí roli. V některých z padesáti dětských parlamentů se rodí zajímavé nápady, které jsou děti s pomocí dospělých schopny realizovat. Nejmladší zástupci, kterým je deset let, chtějí opravit či zřídit dětské hřiště, požadují větší podporu města pro kroužky a jiné mimoškolní aktivity. Starší reprezentanti, kterým může být maximálně osmnáct let, přemýšlejí již nad systematičtějšími změnami a zajímají se často o ekologické novinky a problémy. Právní povědomí české mládeži chybí Podle Čáslavové je právní povědomí u české mládeže zcela nedostatečné. Škola i rodiče věnují často tomuto problému příliš malou pozornost. Změnit tuto situaci a vychovat mladou, aktivní generaci, která se bude angažovat v komunální politice, si klade za cíl soutěž o nejlepší regionální dětský parlament. Některá města jsou velice aktivní, děti v nich dělají téměř vše. Takovým příkladem by mohl být například Žatec, kde dětští zástupci navázali pravidelný kontakt se zastupetelstvem a podnikají akce pro handicapované děti, pořádají dětské slavnosti a karnevaly a mají ještě bohatou zásobu dalších zajímavých nápadů. Různé podoby dětských samospráv začaly vznikat živelně a nekoordinovaně poměrně brzy po listopadu 1989. Měly ovšem jeden společný nedostatek: vymkly se vedení či kontrole ze strany dospělých. "Je nutné, aby dospělý člověk nesvolal pouze mladé lidi a nezeptal se jich, co jim vadí. Proto vždy v každém místě, kde vznikají dětské parlamenty, nechybí v našem projektu dospělý zástupce, který vlastně učí děti diskusi a přivádí je k pravidlům spolupráce," sděluje Radka Čáslavová.
DĚTSKÉ PARLAMENTY MAJÍ RESPEKT
Dětské parlamenty si ve svých působištích dokáží získat rychle respekt. Přestože v počátcích se někteří městští zastupitelé tváří poměrně nedůvěřivě a zájem dětí nepovažují za důležitý, nedovolí si je podceňovat. Většinou se tak rozvine spolupráce, která je k prospěchu obou stran. Získá jak dětské tak i městské zastupitelstvo. "Chceme tak aktivní a přirozenou formou ukázat dětem zodpovědnost spojenou s volbou. Mohou se také naučit rozhodovat sami za sebe, a spoluovlivňovat řešení problémů, které se jich bezprostředně týkají," dodává Radka Čáslavová. Odbornou garanci projektu zajišťuje Mezinárodní společnost pro ochranu dětských práv (DCI) a Aliance nestátních organizací zabývající se ochranou dětských práv a volného času dětí a mládeže.
