Porada se vleče a závěr je v nedohlednu
Jeden kolega chrlí nápady, druhý mu je vymlouvá, aniž navrhuje něco vlastního. Třetí diskutér donekonečna opakuje, že „jde o princip“, čtvrtý hraje na city a šéf se tváří raději nestranně, aby se nikoho nedotkl a nikoho nezvýhodnil.
Vysvobodit tým z této pasti může populární, v Česku zatím nepříliš známá metoda maltézského lékaře a psychologa Edwarda de Bona nazvaná Šest myslících klobouků. Nabízí netradiční způsob, jak konstruktivně myslet, ale hodí se i pro uspořádání debaty větší skupiny lidí.
Účastníci diskuse si předem „nasadí“ pomyslné barevné klobouky. Každý pak může argumentovat jen způsobem, který mu dovoluje jeho barva. Ten, kdo debatu vede, „nasazuje“ ostatním pokrývky hlavy tak, aby byla porada plynulá a vedla k jasnému závěru. Jednotlivci mohou o příslušný klobouk také požádat ve chvíli, kdy chtějí přispět do diskuse. Bez klobouku se hovořit nesmí.
Podobně může každý usměrňovat své myšlenky, i když o něčem přemýšlí o samotě. Který klobouk si dnes nasadíte?
Bílý klobouk
Slova vyřčená pod tímto kloboukem by měla být stejně neutrální jako jeho barva. Očekávají se od vás informace, věcné argumenty, které lze jednoduše ověřit a dokázat. Používejte data, satistiky, čísla. Jednotlivá fakta je zakázáno hodnotit.
Červený klobouk
Pravý opak bílého klobouku. Řečník nemluví o číslech či datech, ale výhradně o svých pocitech. Zkouší vyjádřit své emoce slovy a neskrývá se za objektivní informace. Pokud všichni vědí, že jste si nasadili červený klobouk, neměli by po vás chtít, abyste své pocity zdůvodňovali či obhajovali. To se k červenému klobouku nehodí.
Žlutý klobouk
Pod žlutým kloboukem se zaměřte jen na to, co je na projednávané věci pozitivní. Negativa odsuňte stranou. Nejásejte za každou cenu, ale pokud je více rozumných variant, jak by se mohl problém vyvíjet, zaměřte se ve svých úvahách na tu optimistickou. Mluvte tak, jako by bylo jisté, že projekt vyjde. Diskusi vyváží černý klobouk.
Černý klobouk
Jak už barva napovídá, pod tímto kloboukem se příliš nepovyrazíte. Na rozdíl od žlutého klobouku se musíte dívat na svět kritickým pohledem. Obě buřinky však mají společné to, že pod nimi není prostor pro emoce. Zaměřte se na argumenty, zkoumejte, kde by co mohlo nevyjít, a počítejte raději s horší variantou.
Zelený klobouk
Barva nového života a tvoření vás vyzývá ke kreativitě. Uvolněte se a pouštějte ven nápady tak, jak přicházejí. Snažte se vymyslet co nejvíc nových možností. Nemusíte je příliš kontrolovat rozumem. Až domluvíte, tuto funkci zastanou kolegové s modrým kloboukem.
Modrý klobouk
Nositel modrého klobouku je zodpovědný za systém a řád, vrací vzletné nápady a divoké emoce na zem. Z jednotlivých argumentů vyvozuje závěry. Pod tímto kloboukem by měl vystupovat ten, kdo řídí schůzi. Rádi si ho však nasadí i ti, kdo si v průběhu dlouhé diskuse potřebují uspořádat myšlenky a podněty.
O této metodě pojednává kniha Edwarda de Bona Six Thinking Hats. V Česku ji vydalo nakladatelství Argo pod názvem Šest klobouků aneb Jak myslet.
