Zkušenosti
Ahoj lidi.
S nezaměstnaností to tak hrozné není, práce je, a ten, kdo pracovat chce má možností, více než dosti. Horší to však je s výběrovým řízením: Výběrová řízení se více než o zkušenosti uchazeče točí kolem toho kolik je komu let, má-li rodinu, jaký má obličej, kdo je jeho známý. U žen pak okolo jejich vnad, vybírá-li muž, který je navíc zaměstnavatelem. Toto však platí i v případě vybírání muže ženou zaměstnavatelkou (personalistkou).
Dalším bodem je finanční ohodnocení: Je-li již někdo někam vybrán, pak dříve, nebo později je nucen vykonávat více a více práce aniž by mu byl zvednut plat. Nemám nic proti práci, rád ji vykonám, jsem-li ovšem patřčně ohodnocen a ne zaměstnavatelem vydírán - NEUDĚLÁŠ, PŮJDEŠ. Když pak vzpomenu z jakou bariérou (uv. výše) je spojeno hledání zaměstnání, pak raději udělám ať neztratím práci. Na Ostravsku a myslím, že nejen tam takovéhoto přístupu k zaměstnancům (vzhledem i k nedostatku práce) zneužívají nejen velké obchodní řetězce (např.: Electrocity, Carrefour, tesco a pod.), ale i drobní podnikatelé....
A další bod spočívá: Pokud se ve své starém zaměstnání dovedete prát (nenecháte na sobě štípat dříví), ozvete se, že např. zaměstnavatel postupuje proti Zákoníku práce (a pod.), tak vás vyrazí a ještě vás stačí (pokud se nový zaměstnavatel na vás ptá) pošpinit tak, že vás raději nevezmou. A věřte, že je mnoho zaměstnavatelů, kteří vás raději ohledně takových referencí (byť nepravdivých) nevezmou bez toho, aby vám dali možnost ukázat (i v rámci zkušební doby), že umíte být dobří a fér je-li s vámi také fér zacházeno.
Takže závěrem: Práce je. Pracovat se chce a víc než-li jen dobře. Problém je v personalistech, v pozicích moci zaměstnavatele a jistě i v lidech kolem našeho pracovního místa. Jak z tohoto kruhu ven? Doufat jen v štěstí? Ve své známé - použít jejich vliv?
Není to vždy tak jak píšete.