Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Přehnaná horlivost v práci se vymstí

Přemíra práce, trvalý stres, ubíjející rutina a v neposlední řadě práce s lidmi. To vše zaměstnance duševně i tělesně vyčerpává. V momentě, kdy pro něho práce ztratila smysl, je zklamaný, zatrpklý, nebo dokonce nepřátelsky naladěný, nastal nejvyšší čas vyhledat odbornou pomoc.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Jana Nedomová

Syndrom vyhoření jsem zažila
Když jsem poprvé nastoupila na brigádu a postupen času i na plný úvazek u jedné firmy, netušila jsem co mě čeká. Byla jsem prací od začátku hodně nadšená, brala jsem brigádu více než školu, chodila jsem tam i ve svůj volný čas.Dávala jsem do toho všechno, postupně se vypracovala, svou pílí jsem pracovala denně na 100%, když mě druzí hodnotili třeba jen na 99% byla jsem zklamaná, ale nevzdávla jsem to nikdy,ba naopak mě to inspirovalo k větší iniciativně, žila jsem jen prací a která mě čím dál více naplňovala a bavila, takové nadšení jsem v životě z ničeho neměla.Vedení z mé odváděné práce bylo neustále překvapováno, mou aktivitou a vytrvalostí, všichni mě chválili a podporovali, vždy bych udělala pro práci a spokojenost mých nadřízených všechno.Nechtěla jsem ani v práci žádné volno,jen v období kdy jsem maturovala.Pak jsem byla do práce ještě více nadšená,všichni mě perfektně motivovali,některým jsem se upřímně chtěla až vyrovnat.Byla jsem v práci denně několik hodin přesčasu, nevadilo mi to, já se v tom vyžívala.Snad jsem byla  workoholik, ale nevadilo mi to spíš lichotilo.Práci jsem si brala aktivně domů.Časem se mi o ní začalo zdát, nepovažovala jsem to za vážné.
Až jednou, v rodině se stalo něco nečekaného,umřel mi velmi blízký člověk, zezačátku jsem to na sobě v práci nechtěla za každou cenu znát, časem jsem byla občas zklesná nebo zamlklá. Ostatní se ptali co se děje,já odpovídala, že vůbec nic,dusila jsem to v sobě.Byla jsem čím dál podrážděnější.Pak jsem dělala i chyby a ze své práce, co jsem  osobně odváděla já, jsem  byla znechucená.Začala jsem dělat unáhlené závěry, nevěděla jsem dřív jestli si vzít dovolenou, ale to jsem nechtěla, aby ze mě byli zklamaní, že nebudu v práci,prostě jsem se bála že se neobejdou, nakonec jsem prohlásila i takovou blbost, že chci dát výpověď a něco si za důvod vymyslela.Než jsem něco stačila podepsat jsem skolabovala, zdravotně, ale následkem nervů a stresu.Psycholožka říkala, že je to zce
0/0
12.11.2003 18:53

Kamka

Re:
Skoda ze se Tvuj prispevek neukazal cely..Je to skoro uplne totez co u mne. Jenze ja v tom asi porad jeste jedu. Rikam si, ze bych se mela pokusit to jeste zachranit, ale nevim jak... Jednou uz jsem se taky sesula. Skoro tyden jsem nemohla nic delat.. Ale zas pokracuju... Jenze ted jsem uplne jako bez duse... Je to hrozny a nevim jak ven...
0/0
14.11.2003 18:17

a na druhou

znám to
Již jsem to zažila, před necelými 5 roky, ale nevěděla jsem, že se tomu říká vyhoření.
Po škole jsem nastoupila do svého prvního zaměstnáni, asi půl roku se mi tam líbilo, byli spokojení s mojí prací, byla jsem brána jako velmi šikovná. Pak došlo ke změně vedoucího a já jsem začínala mít problémy, které se stupňovali. Byla mi vrácena moje práce a jako chyby bylo uváděno, že je lepší, abych tady před slovem nechala tři mezery, když jsem to začala dělat i v nových souborech, bylo mi řečeno, že tady ne, že tady přece jsou lepší dvě mezery, když jsem to opravila na dvě mezery, tak asi za 3 měsíce šéf vyletěl, že to snad není možné co jsem udělala, že tam mají být 3 mezery a tak jsem je tam dala zpátky, jak to původně bylo. (Živím se programování a tam je hlavně důležité, aby program fungoval a ne správní počet mezer na začátku řádku ve zdrojovém kódu. Zdrojový kód zákazníci nikdy neuvidí.) Na poradách dělal šéf ze mě s oblibou blbce, řekl, že to co jsem udělala je naprosto nefunkční, divila jsem, že to nefunguje, protože když jsem to odevzdávala bylo to v pořádku. Šéf to dělal tak, vybral něco jsem dělala minimálně před dvěmi měsíci a poškodil to, pak ukázal mým kolegům, že to nefunguje a až na poradě jsem se dozvěděla, že mi něco nefunguje a všichni se divili, že o tom nevím, protože oni to viděli jako nefunkční a tak i mě to muselo nefungovat. Celkem mi dalo dost práce, na serveru nalézt kdo danou změnu v mé práci udělal, byl to vedoucí, to zjištění mi bylo celkem k ničemu. Vedoucí toto zopakoval několikrát a později to vylepšil o to, že řekl, že ode mě to bylo celé špatné a on to musel po mě opravovat a že většinu práce na tom udělal on, v podstatě si mi ukradl moji práci. Když jsem si to dala do porvnávače tak, porovnávač nezjistil žádný rozdíl mezi verzí, kterou jsem odevzdala a verzí která vznikla po opravě panem šéfem, nelišilo se to ani v jediné mezeře. Mezi další oblíbené metody vedoucího patřilo ukaz
0/0
12.11.2003 9:57

a na druhou

Re: pokračování
Mezi další oblíbené metody vedoucího patřilo ukazovat moji neschopnost. Udělala jsem moc málo práce za dva týdny proti ostatním, když jsem se ohradila, že během těch dvou týdnů jsem dvakrát čekala na to než mi zadá úkol 3 dny. (Myslela jsem si že těch 6 dnů čekáni by se do toho nemělo započítávat.) Řekl mě, že je to můj problém, že ty 3 dny co jsem čekala, tak jsem jsi měla rozmyslet jak to budu řešit, až mě to zadá, škoda, že nemám křišťálovou kouli, abych se do ní mohla podívat a zjistit dopředu co mi vedoucí přidělí za úkol. Jednou jsem si na šéfa stěžovala jeho nadřízenému, říkala jsem mu, že zde v práci běžně sedím 3 dny bez práce, odpověděl mě, že by to můj šéf nikdy neudělal. (Tento vedoucí byl podniku 15 let a mého šéfa se zastával a pak asi po roce, co jsem tam již nepracovala, dal sám výpověď, asi jej můj šéf k tomu dohnal.) Celkem bylo běžné , že několik dní jsem čekala na zadání úkolu, pak jsem dostala úkol který musel být během dne hotový, taky se střídali období, že jsem neměla co dělat a pak bylo několik týdnů období, kdy mi byla zadávána práce, která hrozně spíchala a byla jsem kvůli tomu v práci 12 hodin denně. Jen jednou se stalo, že se mě jeden kolega zastal. Šéf mi zadal úkol, který jsem měla splnit ten stejný den, druhý den jsem na tom ještě dělala a ohledně tohoto svého úkolu jsem se ptala svého kolegy, zeptal se mě kdy to mám mít hotové, řekla jsem mu, že jsem to měla odevzdat již včera, zeptal se mě kdy mě to vedoucí zadal, řekla jsem mu že včera. Na to se můj kolega mlčky zvedl a šel za vedoucím, přestože za sebou zavřel dveře, jsem vše slyšela. Stručně to bylo asi toto, řekl mu že to není práce na den, ale minimálně na týden, vedoucí tvrdil, že pro mě je to na den. Musím uznat, že to byla velká odvaha se mě zastat.
0/0
12.11.2003 10:00

a na druhou

Re: pokračování
Dále mě dělal problémy s dovolenou, protože je moc práce, za celý rok se mi podařilo si vzít jeden den. V práci jsem musela být ostatně jako moji kolegové být mezi vánočními svátky, ale neměla jsem tam žádnou práci. Měla jsem ji na plánovanou a před dovolenou mi byla zrušena.
Přemíru práce kterou jsem dostávala, jsem začala řešit tím, že jsem úkol v daném termínu nesplnila a nestalo se nic, pro změnu mi přestala být zadávána práce. Poslední 4 měsíce v této firmě jsem neměla co dělat. Čas který jsem se tam nudila jsem si snažila alespoň zpříjemnit tím, že jsem si představovala, že se věnuji svým zálibám. Můj přístup k těmto problémům byl, že napřed jsem měla hrozný strach, že přijdu o práci pak jsem si říkala, že by to nebylo špatné, kdyby mě vyhodili, protože bych to měla s odstupným. Trvalo mi dlouho, něž jsem si našla novou práci, ke konci svého hledání, jsem požadovala od nového místa, alespoň poloviční plat jako jsem měla zde. Taky jsem pochopila, co vedoucímu na mě tak hrozně vadilo, dovolila jsem si být lepší než on a to byl těžký a neodpustitelný přestupek. Nejlepší řešení je co nerychleji si najít něco jiného a odejít. K problémům v práci se stavět, tak že mě nezajímají, když se nedají splnit během pracovní doby, tak se tyto úkoly nesplní. Svůj volný čas trávit příjemně se svou rodinou, pro ty co ji nemají se svými přáteli.
0/0
12.11.2003 10:07

Kamka

Achjo
Hmm, neni o co stat. Kdyz mate pocit, ze najednou vubec nic nejde a nejradsi by to chtelo celkovou generalni opravu. Menila jsem misto dvakrat proto, ze uz to tam neslo vydrzet, ale to bylo v pohode.roste nazdar a smytecByla jsem nad veci a pysna jak jsem to zmakla shodit ze stolu a najit neco lepsiho.Ted mam 4 roky praci, kterou jsem chtela, dobre hodnocenou, hodne casove narocnou , ale bavi mne. Teda do nedavna. Najednou to zadrhlo. Totalni vycerpani, ziram do zdi a konec. Nemam silu zavolat kamaradum, kdyz se sejdeme, sla bych po pul hodine domu, je mi vsechno jedno, nejradasi zalezt, vypnout telefony, zatahnout zavesy a  tezkej splin. Hernajs PROC????? !!!!! 
0/0
11.11.2003 20:03

Taky jeden burn out

Re:
No, stalo se mi to samé, ale už po 4 měsících..najednou 14 hodin denně v práci, stres , nervózní šéf...ráno pocit na zvracení...a co, že jo...v práci to je každýmu jedno.nakonec možnost buď odejdeš dobrovolně nebo....
0/0
11.11.2003 20:15

BearBoy

Vyhoreni je k necemu dobre
Jsem uz stara paka a tento syndrom dobre znam. Za 33 let praxe jsem menil 4x misto, z toho dvakrat tesne pred vyhorenim. Muj recept je pri prvnich vaznych priznacich (hlavne odpor k praci a lidem v ni) omezit pracovni aktivitu na minimum, venovat se zajmum a zacit si hledat jiny dzob. Az na to sef prijde da se z toho jeste v pohode vytriskat kapital a pak sbohem. Nikdy si nepripoustejte cestu dolu (nizsi prijem) a i to docela funguje. Kazdy ma svou cenu a sponsora, ktery ji rad zaplati ;-)
0/0
11.11.2003 17:01

starsi scifik

Re: Kdo ma zapalovat, musi horet - a ne mit jen zapalena lytka
Kazdy dobry napad a skutek musi byt po zasluze potrestan, jinak by je mohl delat kazdy, dokonce i sefik.
0/0
11.11.2003 22:11

Hey

Re:
Hmm, Tebe bych za kolegu ani sefa ani podrizeneho nechtel....
0/0
11.11.2003 23:43

Jan Holík

myšlení otroků
Lidé zkrátka u nás nejsou zvyklí na zvýšené nároky na každého jednotlivce, které přináší tržní ekonomika. Zvýšená konkurence se totiž začíná projevovat ve všech oblastech života. Možná i to je důvod, proč mnoho lidí odmítá vstoupit do Evropské Unie. Spoustu lidí by totiž chtělo socialisticky pracovat a kapitalisticky žít. Češi si musí uvědomit, že se již dále nepůjde prošvekovávat dějinami a každý musí vzít zodpovědnost do vlastních rukou. Na druhou stranu se vyrojilo spoustu rádobykapitalistů, kteří si pletou dobu. Tito by si měli uvědomit, že doba otrokářství již skončila a kapitalismus, že je též o vztazích mezi lidmi, nikoliv pouze o ziskuchtivosti. Bohužel k těmto rádobykapitalistům patří mnoho předlistopadových rudých knížek, kteří vědí o podnikání leda tak z přihlouplých bolševických brožurek. Dočetli se v nich totiž, že kapitalismus je založen na vykořisťování člověka člověkem a chovají se podle toho. Jsou kapitalističtěji než samotní kapitalisté! Lidé by se v prvé řadě neměli bát říci svůj názor a vytknout chybu či nepřístojné chování i svému nadřízenému. Každý má přeci svojí důstojnost, i když chápu, že v situaci, kdy má někdo rodinu s malými dětmi je takový postoj méně bezpečný a mohl by být považován za nezodpovědnost.
Pokud ale budou lidé myslet a uvažovat jako otroci, bude s nimi i podle toho jednáno a možná si i jiné jednání nezaslouží!
 
0/0
11.11.2003 16:56

Loner

Re:
Me to spis pripada ze kapitalisticky pracujeme, platime kapitalisticke ceny a bereme socialisticky plat a dostava se nam socialistickych sluzeb.
0/0
11.11.2003 17:20

Pavelpu

Re:
Kapitalisticky pracujeme? Nenech se vysmat. Moralka v Ceskych firmach je velmi spatna. A tam, kde je produktivita na urovni, jsou vetsinou i odpovidajici mzdy.
0/0
11.11.2003 18:37

mofie

mě se to stalo
a neni to zadna sranda, po deseti letech ve stejne firme
po  ranu  zvracite protoze mate jit do prace , v noci nespite a dost se trapite.
premyslite jestli Vam to za ty prachy stoji (a co bude s manzelkou a detma, az s tim seknete nebo az to s Vami sekne)
ve 38  letech  a  "za vodou"  ale BEZ  RADOSTI  ze zivota
10 - 12 hodin denne v praci  a  blby kecy sefa, mate silny pocit vlastni neschopnosti a chut nechat se nekde prejet autem
A navic vite, ze si za to muzete sami
 
FAKT BLBA SITUACE
0/0
11.11.2003 15:42

Utan

Re: Tak s tím sekněte
a Vaše manželka a děti budou určitě rádi že na ně budete mít více času. Hlavně si neříkejte ještě tento rok, ještě tenhle obchod. Říkejte si "jsem za vodou".
0/0
11.11.2003 16:00

Vendula

Re: hlavně dokola, nahlas
a přede fšema
0/0
11.11.2003 16:15

***

Re:
Tak tohle jako bych psal já... Jen těch let ve firmě je 8, teda ne ve firmě ale na stejné židli a se stejným šéfem, ta firma už je tuším čtvrtá v pořadí a rýsuje se další změna. Skutečně čas na změnu, třeba za poloviční plat ale věřím že začnu s úplně jiným elánem.
0/0
11.11.2003 16:22

Jarda

Re:
Jo, to presne jsem prozival, vcetne toho ranniho zvraceni ... a nakonec prezil. Zjistil jsem podivuhodnou vec - cim vice predstiram prepracovanost (aniz by zalezelo, kolik toho doopravdy udelam) a cim jsem drzejsi ( rozumej ze se chovam tak, jako by mi na praci nezalezelo), tim je vysledek pro me zajimavejsi a prijemnejsi. Na vyleceni existuje pouze jedine pravidlo - kalet na vsechno a na vsechny. Co nedostanu zadano od sefa, to nedelam. Snaha = cesta do pekel. Kazdy dobry skutek bude po zasluze potrestan ((c) J. Cimrman) A propos, co se tyka te pani ucitelky, mame v praci taky jednoho takovyho vocasa, kterej je presvedcenej, ze vsechny osefuje a vsechno spasi. Platilo na nej jedine - v klidu mezi ctyrma ocima jsem mu rekl, ze mu to nezeru a s tim otravuje ostatni, ale me vynecha. Od te doby to zkusil jednou a verejne jsem ho poslal do p.dele s tim, ze neni sef a ze je mi volny to, co rika. Od te doby je klid. I kdyz je pravda, ze jeho prosta pritomnost v kancelari navozuje dusno.....
0/0
11.11.2003 16:29

Johnny

Re:
Hernajs, jako bys mi mluvil z duše!! 
0/0
11.11.2003 17:48

Soptik

to uz tu bylo :o)))
"Kdo chce zapalovat, musí sám horet, ale vy jenom doutnate a to je pocatek stagnace" Ten vecer se porucik Tronik zas poradne ozral :o)))))   Uryvek z nejmenovane knihy :o)))
0/0
11.11.2003 15:22

Connor

Its better
Its better the burn out than fade away!
0/0
11.11.2003 14:45

Pavel

Workholik?
To je člověk, který pije akorát v práci ?
0/0
11.11.2003 14:37

grunda

No jo .....
Tak si vyhořte, mně se to nemůže stát.
0/0
11.11.2003 13:51

chacha

Re:
Kup si 10 litrů benzínu a uvidíš jak zahoříš!
0/0
11.11.2003 15:45





Finance.iDNES.cz radí

Víte, že metodiky bank při schvalování úvěrů se značně liší a jeho schválení ze značně individuální?

Další rady k nezaplacení

Dopřejte si vše a přesto utrácejte chytře!

V sekci osobni.finance.idnes.cz naleznete výhodné nabídky finančních produktů, energií a telefonování.

Vstupte do obchodu

Poraďte se s odborníkem

Nevíte si rady s finančními otázkami? Naši odborníci vám vždy poradí v každé životní situaci.

Vstoupit do poradny

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.