Diskuze

Můj kolega je samaritán

Obětaví zaměstnanci. Neváhají podat kdykoli pomocnou ruku. Zaměstnavatelé je mají rádi, protože pomáhají přenášet tým přes krize. A také jim lze nakládat více a více povinností. Ale sami obětavci svou péčí o druhé někdy zanedbávají vlastní kariéru. Nebo dokonce někoho otravují.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

eliska

5. 2. 2004 18:53
dobra rada nad zlato
....ale zalezi na tom kde, jak, komu a proc....pozor na lidi, kteri vam pomuzou tim zpusobem, ze na nich zacinate byt vic a vic zavisli......pozor at pod jejich dohledem uplne nezblbnete... ...
0 0
možnosti

BT

5. 2. 2004 18:09
...porozumění psanému textu...
Mám pocit že zde nikdo nepochopil o čem ten článek je
0 0
možnosti

to je moje

6. 2. 2004 8:09
Re: O čem je ten článek paní učitelko?
0 0
možnosti

Yusuf

5. 2. 2004 16:41
Tihle příliš snaživí a ochotní jsou nebezpeční
Znám to mezi programátory. Někteří sami od sebe dělají přesčas. 10,12, 14 h denně, někdo i víc. Zdá se, že to je jejich věc, ostatním kolegům do toho nic není. Jenže oni tak zavádí něco, co se pak (trochu, daleko méně, ale přece) očekává od druhých kolegů. Když odmítnu, tak v lepším případě to vzbudí nevoli. V horších případech - jsou firmy, které přesčasy vyžadují. Oficiálně to nejde, ale zadá se tolik úkolů, že to vyjde na 10-12 h týdně. Jak to stihnete je Vaše věc. A do docházky pište 8 h denně s přestávkou po 4 h na oběd. Takže řada míst v IT je sice dobře placených, ale jde vlastně o 1,5 úvazku. Pak ten plat už není vůbec vysoký, vysoký je spíš to množšví hodin.
Ten článek je i o něčem jiném, ochotní a vlezlí kolegové. Ale takoví snaživí, to nejsou samaritáni ale spíš kariéristi. A obojí to kazí těm ostatním.
0 0
možnosti

to je moje

5. 2. 2004 16:54
Re: Vy píšete programy?
Je to tak. Také mívám ty stavy, kdy pracuji i ve spaní. Jeden krok do blázince. Jenomže ono vám to nedá a stejně píšete nebo čtete literaturu nebo se aspoň připravujete i doma, ve svém volném čase. Lidé kteří chtějí pomáhat, vždy dodedou chápat a vyslechnout, takové bych zařadil spíše mezi voyery, než meti skutečné samaritány.
0 0
možnosti

=Pavel=

5. 2. 2004 16:08
A někdy se jen chová jen jako člověk
... A někdy se jen chová jako člověk a rád pomahá. Připadá vám to tak divný? Zamyslete se nad sebou!
0 0
možnosti

Jajo

5. 2. 2004 17:35
Re:
Jo presne tak! Ja rada pomaham a prijde mi to docela prirozeny :o) Ja asi uz jina nebudu :o) Ale priznavam, ze vseho moc skodi .o) a vyuzivat se nenecham! :o)
0 0
možnosti

tmp

5. 2. 2004 15:03
Starosti
Kamarad razil heslo: delam si starosti jen do vyse sveho ohodnoceni. A bohuzel v dnesnim svete je to nenlepsi.Budovat neco co mi nepratri, kde budoucnost je nejista neni zrovna nejchytrejsi ....
0 0
možnosti

to je moje

5. 2. 2004 12:29
Jak už to na světě chodí,
kdo stihne více práce, dostane více práce. S jejím ohodnocením je to už jinak. Zde už neplatí úměra, že za dvojnásobný výkon přijde dvojnásobek do peněženky. Zvlášť viditelné příklady můžeme vidět u mezinárodních firem, které odměňují zaměstnance především podle státní příslušnosti. Sedíte-li v jedné kanceláři s Francouzem, berete za stejnou práci ve stejných termínech pro stejné zákazníky násobně rozdílnou mzdu. C' est la vie. Konečně dobrý článek. Docela chápu pocity těch, kdo se ocitli v podobné situaci.
0 0
možnosti

johnwolf

5. 2. 2004 12:03
hrubki
cíli se pýše s tvrdým i vy oslýcy negramotní
0 0
možnosti

Radek

5. 2. 2004 12:46
Re: no to snad ne
Cíl jako vzor stroj. Tedy Cíli jako stroji. Snad by stačilo si vzít pravidla ne.
0 0
možnosti