Je mi trochu líto, že článek nevzbudil seriózní debatu o jednotlivých biotech akciových titulech nebo fondech. To že někdo označí článek za zbytečný jen proto, že tématika není na českém kapitálovém trhu je v dnešní globalizované době trošku absurdní. Pokud ale autor reakce mínil celý biotech byznys jako okrajový, tak mu doporučuji se podívat na rozsah portfólií fondů Pictet Biotech, DWS Biotech Aktien Typ 0 nebo jiných. To jen co se množství společností na trhu týče. Výkonnost jednotlivých společností nebudu komentovat.

Pro p. Zdeňka Hábu. Biotechnologie se samozřejmě nezabývají pouze lidskou medicínou. Trento článek byl pouze o tomto aspektu a o možných rizicích. Není účelem rozebíra např. ještě hrozbu zákazu užívání geneticky upravených potravin, což je rovněž oblat biotechnologií, ale poprat se se zažitými dogmaty, která jsem vyjmenoval na úvod, právě proto, aby bylo jasno, o čem chci psát. Zároveň jste si ale ve své argumentaci neuvědomil, že situace v Evropě a v USA jsou co se výzkumu a vývoje nových léků týče, diametrálně odlišné. V Evropě jsopu to skutečně téměř výhradně farmaceuti, kddo léky vyvíjejí. Jedním z hlavních důvodů je i absurdní státní financování vědy v celé Evropě a prakticky nulový vstup investorů do tohoto sektoru. Ale  pro USA je Váš nesouhlas úsměvný. Tam je 90% vědy financováno právě ze soukromých zdrojů a díky kvalitnějšímu patentovému zákonu a jasným pravidlům hry v něm hraje velkou roli právě onen plně soukromý kapitál. To vám zřejmě uniklo, když jste mě chtěl poučit, že píšu o farmacii aniž bych to věděl. Biotech byznys má centrum v USA a pokud nehodláte při studiu tohoto sektoru brát v úvahu právě patentové zákony a  podíl soukromého kapitálu v tomto segmentu v USA tak skutečně nevím jestli se můžete označit jako odborník na biotechnologie a zároveň na finance. Ono je totiž něco jiného koukat se na financování vědy v ČR, resp. Evropě a něco jiného v USA. A to samé platí pro akcie.

 

Před tím, než jsem se definitivně rozhodl pro práci v oblasti financí, jsem se velice intenzivně zabýval oblastí biotechnologií. V podstatě myšlenky uvedené v článku se týkají daleko širšího sektoru než jsou biotechnologie - a sice farmacie. Biotechnologie se zdaleka nezabývají pouze využitím pro léčebné aplikace (nutno ale podotknout, že zde jsou její možnosti nejširší a nejlukrativnější), ale i jinými oblastmi - např. v zemědělství (geneticky upravené plodiny či hospodářská zvířata), v potravinářství, v chemii (malotonážní produkce chemikálií) aj. Možnosti genových manipulací jsou staré již přes 25 let (přesněji od r. 1975, kdy se zjistilo, že lze provádět tyto manipulace a výsledky těchto genových manipulací byly stabilní). Asi nejznámější aplikací geneticky upravených mikroorganismů ve farmacii je výroba lidského (humánního) inzulínu - jeho chemické složení je totožné s lidským inzulínem - nyní již třemi světovými farmaceutickými společnostmi (americkou Eli Lilly, dánskou Novo Nordisk a německým Hoechst). Z toho je např. vidět, že již dřívější farmaceutické firmy budou nejvíce využívat výsledků biotechnologií v oblasti léčiv. V poslední době se pouze dostávají biotechnologie více ve známost veřejnosti, a proto se na ně zaměřili i portfoliomanageři. Sektor farmacie je dlouhodobě rostoucím sektorem (na 25-leté periodě se to dá ukázat), a proto z mého pohledu se jeví i velice zajímavým sektor biotechnologií. Ale i zde pro investování platí určité obecné zásady pro investování a nevyplácí se je příliš ignorovat. To, že se biotechnologické tituly "svezly" s TMT (technologie - média - telekomunikace) - bublinou ještě neznamená, že oblast biotechnologií vyčerpala všechny své možnosti. Já osobně vsázím i na tento sektor a určitě bych doporučoval část portfolia umístit i do sektoru biotechnologie a farmacie.

Správný název článku ale měl být: Místo slova "biotechnologie" použít slovo "Farmacie".