Diskuze
V poslední době se kolem nás stále více ozývá pojem penzijní pojištění. Jedná se o velice zajímavý produkt, kterým máte možnost zajistit si budoucnost a současně zhodnotit své volné finanční prostředky. Víte, jak vysoký státní příspěvek máte možnost získat nebo zda na vás číhají nějaká rizika? Pojďme se na tento finanční instrument podívat podrobněji.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Nevýhodou penzijního připojištění je že není pojištěno!
Jak se již přesvědčili někteří účastníci penzijních fondů, je dlouhodobé spoření tak jak je nyní organizováno stejná loterie jako vklady v kampeličkách. Mnohem rozumnější by bylo, kdyby státní příspěvek byl poskytnut k dlouhodobým termínovaným vkladům ve stávajících bankách nebo nově i záložnach, kde již pojistné krytí bude dostatečné i při možném krachu.
Brouk Prskavec
30. 3. 2002 13:00
Re: Nevýhodou penzijního připojištění je že není pojištěno!
Jak se již účastníci penzijního připojištění měli možnost (za sedm let jeho existence) přesvědčit, mají penzijní fondy ke kampeličkám opravdu daleko.
Petr Šafránek
24. 3. 2002 9:13
Co je to za úlet?
Vážení přátelé z Fincentra, nezlobte se, ale tento článek je hodný nějakého dámského magazínu, ale na Fincentrum je zcela ubohý! Autorka si mimo jiné zřejmě tak trochu plete penzijní připojištění se stavebním spořením, když píše, že stačí spořit 5 let. O věkové hranici 60let (resp. 50 podle starých penzijních plánů) zřejmě vůbec nic neví.... Zamyslete se trochu nad tím, co zveřejňujete!!! Petr Šafránek
Brouk Prskavec
24. 3. 2002 12:59
Re: Co je to za úlet?
S tím dámským časopisem jste to docela trefil. Je to prostě opsaný reklamní leták. Ona si autorka snad ani neplete stavební spoření a penzijní připojištění, jen není schopna dát dohromady potřebné informace.
Zaráží mě, že si MF Dnes dovolí platit za takové články. Nečetl jsem sobotní MF Dnes, ale předpokládám, že to vyšlo i tam. Takže se jedná nejspíš o další povedené dílko na stránkách našeho oblíbeného plátku. Bohužel, novináři se u nás vyznačují mizernými znalostmi a vysokým sebevědomím. A těch pár výjimek to bohužel nezachrání.
Pozor na výnosy penzijního fondu, již existuje historie
6 let jsem šetřil ve spořitelním penzijním fondu a po celou dobu jsem litoval, že jsem naletěl na vstupní prémii. V porovnání s penzijním fondem KB výnosy byly poloviční (myslím že platy managementu konkurují SAZCE). Navíc chytrolíni investovali do našich spadových akcií a dokonce ve 3. čtvrtletí 2001 fond vykazoval místo zhodnocení ztrátu. Navíc spořitelna nutí malé podniky, aby za poskytnutí úvěru nahnali několik desítek zaměstnaců do tohoto fondu. Nevím, ale je to normální ?
Brouk Prskavec
23. 3. 2002 22:54
Re: Pozor na výnosy penzijního fondu, již existuje historie
Proč jste nepřešel do jiného fondu?
Brouk Prskavec
23. 3. 2002 16:57
Několik poznámek
Průměrné zhodnocení okolo osmi procent je opravdu průměr výnosů penzijních fondů (všech nebo některých?) od jejich založení (to samozřejmě zahrnuje i výnosy okolo 12 až 15% dosahované v polovině devadesátých let za úplně jiné situace), což je zajímavé snad historicky, méně již z pohledu klienta uvažujícího o pp dnes. Nicméně, zhodnocení vkladů se u všech solidních penzijních fondů pohybuje v nadinflačních hodnotách. Co si dále mnohdy lidé neuvědomují, je to, že toto zhodnocení v sobě nezahrnuje státní příspěvky a případné daňové odpočty. Reálné zhodnocení je pak tedy vyšší, a to individuálně podle délky spoření, výše příspěvku a daňového zatížení klienta. V tom je právě kouzlo produktu zvaného penzijní připojištění.
Zavádějící je i tvrzení, že klient, který si platí více, než 500 Kč měsíčně, si vše nad tuto hranici odepisuje z daňového základu. Přesné je, že si odepisuje vše, co do penzijního připojištění vloží nad částku 6000 Kč ročně. Především v prvním roce spoření to nemusí být totéž. Pokud to není klientovi jasně řečeno, zbytečně pak dochází k nepříjemným nedorozuměním.
Nejvyšší efektivita výnosu je logicky po nejkratší možné době zaručující nárok na státní podporu, tedy u lidí ve věku 55 a více po pěti letech. Maximalizace je dána nejpříznivějším poměrem mezi pevně danou výší státního příspěvku (případně i daňových odpočtů) a času, po který tyto peníze leží na účtu. To pak může dát velmi zajímavý efektivní úrok zhodnocení, přičemž se jedná o jeden z nejbezpečnějších způsobů uložení peněz, který se u nás nabízí. Jak vidno, obecně uplatňovaná poučka o přímé úměře mezi rizikem a dosahovaným výnosem nemusí být vždy pravdivá, je však třeba vidět, co se za těmi výnosy skrývá. A co teprve výnosy, které poskytovalo klientům pp v době před novelou zákona o pp, kdy bylo možné spořit na dobu jednoho roku (u klientů nad 50 let). Tehdy jsem to ani raději klientům na procenta nepřepočítával, nejspíš by mi nevěřili.
Argumentace nevýhodnosti spoření při nedodržení podmínek pro výplatu státní podpory nemusí být vždy na místě. Poberete-li odbytné, tedy vlastní příspěvek plus zhodnocení minus 25% daň z částky nad výši vlastního příspěvku, můžete i tak dosáhnout slušného výnosu. A v případě, že vám přispívá i zaměstnavatel, samozřejmě dostanete daleko víc.
Otázka pojištění vkladů na pp je aktuální, ale i přes jeho neexistenci se domnívám, že se jedná o velmi bezpečnou investici. Je samozřejmě dobré, podívat se, kdo za konkrétním vybraným penzijním fondem stojí. V současné době jsou to již v naprosté většině důvěryhodné instituce, kde je riziko minimální.
Pokud pp porovnáváme s běžnými nástroji používanými k ukládání peněz, může nám poskytnout řadu zajímavých možností.
Článek je pěkně napsaný, ale příliš povrchní. Poněkud mi připomíná opsaný leták nějakého penzijního fondu.