jinak
ta rada o personálkách je tam samozřejmě proto, že to píše poradce z personální agentury, ale správný přístup je jít do personálek až nakonec. Postup musí být takovýto:
1. člověk se musí rozhodnout co by vlastně chtěl dělat, měl by vzít v úvahu své silné i slabé stránky, znalosti atd.
2. měl by se co nejvíce naučit o tom daném oboru vědět, pro nemanuální pozice je třeba znát i souvislosti, firmy, pročítat jejich historii, přečíst si rozhovory s šéfy firem atd.
3. pakliže je to možné, měl by se pokusit zapracovat na kontaktech - zjistit si kdo ze známých dělá v tom oboru
4. měl by si připravit perfektní životopis se zaměřením na daný obor (když jdu do telekomunikací, nebudu psát že chovám doma hady, pro práci v ZOO se to může hodit).
5. měl bych oslovit všechny firmy které mě zajímají a kde bych chtěl pracovat i ty, které na venek nikoho nehledají. První kontakt přes personální oddělení. Forma oslovení musí být také profesionální, s tím i se životopisem pomůžou servery typu jobs.cz
6. měl bych se připravit na schůzky, naplánovat maximálně jednu až dvě denně. Připravit se i na zákeřné otázky (jaké jsou vaše slabé stránky, jakou chcete mzdu, rozhovor v cizím jazyce, ...) - s tím také pomůže třeba jobs.cz. A hlavně - musíte se před rozhovorem našprtat vše o dané firmě a případně jejích konkurentech (to je největší problém českých zaměstanců, že jdou a vlastně neví kam a proč).
7. první schůzky si naplánovat ty méně chtěné - člověk se otrká. Ty nejzajímavější firmy si nechat třeba jako třetí či čtvrté. Samozřejmost je profesionální vystupování, oblečení, ...
8. když neprojdete přes personální, můžete zkusit vaše kontakty (když jsou hodně dobré, můžete je zkusit předem).
9. když nic nevyjde, uvažujte proč - jestli nechcete moc peněz, máte moc úzkou specializaci atd. a zvažte změnu oboru. V tento okamžik také můžete požádat personální agentury.
A důvod proč je personálka až na konec - když f