- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
6.Za kažadým pátým slovem říkám "tě rát vidím" ať nemá strach, hodí se to obmněňovat s "tak jo, tak jo" ať má jistotu.
7.Rukou třesu sem a tam a vobčas "to" plácnu po rameni.Sebedůvěru je potřeba zvednout.
8.Vzdálenost není věčí jak 10cm, žilky fočích je potřeba vidět v detajlu.
9.Bolí-li mě uš ruka, tak to přehodím do levé.
10....du na vobět, zdar
1.Vyhlídnu si vobět a dlouhými skoky k ní dosprintuju.
2.Chytnu jí za ruku, chcačky nechcačky a držím jak helvécká víra.
3.Držím tak dlouho, dokaváť nedostanu to co chci.
4.Ruku lisuju, ať vidí, že nejsem nějakej máčka.
5.Dívám se upřímně na tepnu oběti s zeširoka otevřenou pusou, ať vidí, že mám zdravej chrup na drcení kostí.
Všechno je to prostě vo nějakym dialogu jo... :-)
Já mám stůl ve tvaru podkovy, před sebou místo kam usedají klienti za sebou východ. Když chci někomu podat ruku musím ujít cca 10 kroků a ten člověk zatím neví, co se děje. Je neslušné, když ruku podám přes stůl????
Není praktičtější otočit podkovu nebo příchozí uvítat u dveří? Taky nesnáším, když jdu do místnosti, kde ten, s kým mám jednat, ke mně sedí zády.
A co takhle Japonci? Také jsem si párkrát naběhnul když jsem s nimi měl jednání a nevěděl jsem, že u nich se ruka nepodává. Podávat ruku kterou se utírá je výraz neslušnosti. Takže je uplně fuk jak mu ji podám
Jeden známý mne asi před třemi lety pozval na otevření vernisáže známého českého fotografa. Akce se spoustou známých osobností, na úrovni, ve velkém stylu. Byla jsem představena jednomu z přítomných umělcu, který byl navíc jeho dobrým kamarádem. Podala jsem mu ruku, usmála jsem se a řekla "velice ráda Vás poznávám". Tento "gentleman" se usmál a odpověděl "Lituji, ale já si ruce nepodávám". Tak nevím, nevím, jak by jste si v takové situaci poradili, ale já zustala stát jako obařená a po chvilce jsem odešla s velice smíšenými pocity...
No protože ruku ti má nabídnout asi první on, pokud je společensky významější. A pokud takhle reaufuje i při představení pana prezidenta, tak je to namyšlený hulvát na entou.
Dobrý den, velmi se Vám omlouvám, že Vám nepodám svou ruku, neb jsem ji právě vytáhl z klína sekretářky.
Ví se že každý lhář a zloděj se snaží druhého o svývh úmyslech přesvědčit právě pevným stiskem a pohledem upřeným do očí.
Pohled upřený do očí druhého je vždy výzvou k souboji. To akceptuje celá příroda.
Problém tohoto článku a vůbec podobných je v tom že se vychází ze systému obecných pravidel která ale dnes nikdo přesně nezná a například pna Špaček svými výklady do nich vnesl takový zmatek jako málokdo jiný. On je klasická ukázka neználka který mylně vyložil většinu pravidel a snažil se aplikovat moderní přístupy tam kam nepatří.
Osobně při přijímacím pohovoru nepřijmu nikoho kdo se mi snaží nuceně dívat zpříma do očí zrovna tak jako někoho kdo je příliš sebevědomí nebo naopak příliš plachý.
Podle zmiňovaného Gutha Jarkovského má být chování ohleduplné a středně vstřícné nevyvolávají konfliktů.
s tou gramatikou, asi moc lidí nepřijímáš. viz. kdo je příliš sebevědomí - píšeme y
Tak nastudováno? Jo? I jste si nacvičili odhadovat vzdálenost 60 - 70 cm? Tak hurá do praxe. To budete koukat, co přijde z druhé strany.
neví někdo kdo podává ruku jako první v případech mladší žena - starší muž, žena - nadřízený muž. A dále by mě docela zajímalo kdo nabízí "tykání" v případě mladší mladší žena - starší muž