srabi, co to nezkusili a vědí hovínko...

Zbytečně se bojíte, hamouni...

Slyším hůře

Když jsem při přijímacím pohovoru žádal, aby mluvili víc nahlas, tak bylo vidět, že to je problém. Přitom slyším normální řeč, nerozumím spíše šepotu, nebo pokud je někdo dále a mluví potichu.

Na současném místě proto radši sluchovou ztrátu nezmiňuji. Leckdy slyším tak na hranici, s velkým vypětím a soustředěním rozeznám, co se říká, ale stojí to dost úsilí. Ono slyším i šepot, nicméně nerozumím. Totiž jedna věc je slyšet jako zvuk, druhá věc je být schopen rozpoznávat slova, další věc je rozpoznávat řeč v pohodě, nebo s velkým vypětím.

Chyba je křičet, stačí normální hlasitost, tj. 60 db. Důležitější je nedrmolit, dobře artikulovat. Mluvit zpříma, pokud se někdo dívá stranou, tak je řeč tímto trošku zkreslená.

Bohužel, dnes přiznat handicap znamená buď nedostat místo, nebo získat, ale firma zneužije, že člověk má menší výběr, tj. menší plat. Asi jako firmy s menšími platy, kde mají samé lidi nad 50 let.

Tvárnička

Nejvíc mě zaujala fotka. Sice má na uchu naslouchátko. ale chybí tam tvárnička, takže při zapnutí, bude pěkně pískat Což je dost nepříjemné pro okolí.

Nejlepší rada

Nezaměstnávejte ho. Tím předejdete všem problémům najednou.

Re: Nejlepší rada

Děkuji vám - po nádorovém onemocnění jsem přišel o sluch, zaplaťpánbůh jen jednostranně. I tak mi ale poloviční hluchota přináší v běžném životě nepěknou řádků problémů.

Takže co se mnou? Neměl bych radši sám dát výpověď, abych Vás neobtěžoval? Nebo neměl bych radši rovnou skočit pod vlak?

hmmm

Když už opisujete nějaký text (ve Vašem případě zřejmě odněkud z lékařského zařízení), dejte si pozor na to, abyste vyměnili všechna zrádná slova, jako např. pacient