- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
zavedli nevyřčené pravidlo - nově přijímat pokud možno už jen muže. a důvod? na RD jim během krátké doby odešlo podle nich velké množství žen (z každého oddělení cca 1). copak ale chlapi vydrží dělat nudnou práci s pc bez možnosti postupu nebo jakéhokoliv rozvoje?
Moje osobní zkušenost s ženskými nadřízeným je děsivá.
100% sv*ne = 30+, bez deti, problemový/zadný vzath, mindrak (tloustka, mala prsa), cizi nesklonovane prijímeni, mezinárdní fima, mkgt...
Takhle mi to fungovala u 4 z 5...
JInka souhlas dale s temi informacemi. Hlavni totiz neni predavat obsah, ale pocit, na pravdivost informac se spolehnout neda..
Za dost dlouhou dobu jsem poznal mnoho šéfů, jak dobrých, tak špatných. U chlapů to bylo tak 50 na 50, u žen jsem poznal jen jedinou co byla ta správná na svém místě.
Nicméně i přes svůj rádoby objektivní přístup si nedovedu představit, že by o mne v nemocnici pečoval bratr a ve školce namísto tet by byli strejdové.
Nepoznal jsem dosud ženu strojařku i když inženýrek co získaly titul na strojárně znám dost, ale Ty nestojí ani za fajfku tabáku.
Můj původní obor je elektroenergetika a tam ženskou abys pohledal.
Jedna typická vlastnost ženského kolektivu - neschopnost předat informaci v původním znění, můžete si to vyzkoušet samy, stačí předat informaci ženě A, aby ji předala ženě B a ta ženě C, pak se běžte zeptat ženy C, budete se divit co se dozvíte :-)), je to moje denní zkušenost. Výsledek je, že se jim vlastně nedá věřit a původní informaci je třeba si ověřovat, z toho plyne poučení, že ten mezičlánek tam dělá více škody, než užitku.
Jo a jak už tu někdo psal, mají při tom starosti, kam pojedou na dovolenou, co si včera koupili, co dělá partner, děti a proč do toho ještě Alča nepráskla, místo aby se věnovali práci, což se zase projevuje na efektivitě...
Většina kolegyň v práci se více či méně zajímá o vaše soukromí, aspoň podle mojí zkušenosti. Zajímaly se s, kým chodím, proč s ním chodím, proč už s ním nechodím, s kým jsem chodila předtím, kdy se budu vdávat, kdy plánuju děti, jak se vede mamince, co jsme měli v neděli doma k obědu, jesti bych se neměla nechat ostříhat atp., případně, co si myslím o Andule či Marcelce...
Kolegové se oproti tomu většinou zajímali o to, jak vypadá ten či onen obchodní případ, jak bychom se asi měli prezentovat na veletrhu, jestli se vyplatí ta či ona investice.
Mně osobně tedy bylo lépe v převážně mužském kolektivu, protože o svém soukromí se s lidmi, kteří nepatří do úzkého okruhu přátel, moc ráda nevybavuju, takže jsem u kolegyň byla za divnou.
Jo, jo, ženské plemeno už jiné nebude
Skládat jednobarevný tým mi příjde jako sto let za opicema. Bohužel tu je stále spousta lidí kteří se chovají jako když kdysi přišli do první třídy na základce, což je ale spíš jejich osobní problém, který si mají vyřešit nebo jít jinam dokud ho nevyřeší.
Ne, z Prahy ne.
Byli to vedci z Velke Britanie.
za svůj život jsem zažil spoustu žen v kolektivech. A ještě jsem nepotkal tu ambiciozní ženu z amerických seriálů plnou vlastních nápadů a iniciativ.
A raději nebudu rozepisovat mé osobní zkušenosti, jelikož by příspěvek byl gendrově nepřijatelný.
Klidně se rozepište. Například moje zkušenost je taková, že v kolektivu je iniciativních a plných vlastních nápadů zhruba 30 % mužů a 0 % žen.
Ženy pečlivě a dlouhodobě opakují zavedený přístup. Muži přemýšlí, zda by se dalo něco zlepšit a také se o to snaží. I když zdaleka ne všichni, ženy jsou mnohem pasivnější.