- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nástupní plat učitele je furt lepší a vyšší než někoho na call centru, kde končí absolventi oborů o ničem...
Tak ale absolventů oborů "o ničem" se nehodlám zastávat. Je jenom správné, že končí na callcentru za pár kaček. Každý se má dopředu zajímat o perspektivu svého oboru a ne jen, že jdu tam, tam se nenadřu, žádná matika, denně pařba a za 5 let titul. Plat se nedává za to, že někdo má školu, ale za to že má školu a využívá ty znalosti v práci. Takže když bude učitel dělat na call centru, nechť bere plat telefonisty. Vzdělání nevyužívá, tak proč by měl brát víc. A ty "obory o ničem" právě nemají vůbec žádnou perspektivu, že by je v nějaké práci šlo využít.
Tak zrovna já mám Bc. ze španělštiny, jenže je to málo... ale on podle mě v klidu nějakou studentku, třeba "jen" s Bc. sežene, možná i Mgr., když přitom bude dělat navazujícího magistra, praxe se jí může hodit. Tam vidím problém v tom, že těch pár hodin může být ve 2 nebo i 3 dnech v týdnu a dopoledne, takže se to pak špatně kombinuje s rozvrhem na VŠ nebo další prací.
"A to podle mě není správné, aby vysokoškolák byl finančně pod průměrem." - jenže vysokoškolákem je dnes z dětí každé druhé, takže nemůže mít každý takový plat...
A co vidím, je to, že Mgr. z PdF - absolventka dvou jazyků - z Českých Budějovic tam na ZŠ nesežene práci, tak ji hledá doma v Ostravě / na Ostravsku a nakonec jde do Brna.
Z okolí vidím, že sehnat teď místo na ZŠ nebo SŠ je dost náročné, pak slyším klasiku: "Je to o známostech, musíš je mít." Pro absolventa jazykáře je těch 16, někdy i 17 čistého skvělých, k tomu nějaká jazykovka a je z toho 20 nebo i 25 čistého. Stále ale platí, že šikovní jdou rovnou jinam.
Ale už neplatí: "Nesehnala nic lepšího, tak šla učit." Teď je většina absolventů šťastná, že po škole sežene i tu práci ve školství, navíc jazyky často na některých ZŠ nebo SŠ učí lidé, kteří z nich nemají ani toho Bc. nebo dokonce ani nějaký certifikát...
...vyplňování tuny nepotřebných lejster. Když přijde školní inspekce na kontrolu, tak jediný co jí zajímá jsou správně vyplněný kolonky. To jak učitel učí a co naučí nikoho nezajímá. Tuhle práci bych opravdu dělat nemoh. Kromě mizernýho platu ještě nepříjemnej pocit zmaru.
Redachtór asi netuší, jakému povolání se říka "kantor".
Učitelskému, ne?
Pokud zaměstnavatel požaduje vysokoškoláka, měl by dostát minimální mzdu ve výši průměrného platu. Pokud mu takový plat dát nemůže, má si tam dosadit středoškoláka ....
Tento příspěvek je favorit na blábol dne. :-)
tak je pro absolventy najít si práci ve školství. Proto nechápu když se mluví o nedostatku kantorů. Všude je plno důchodců, a mladý absolvent pak nemá šanci najít místo. Jistě, že půjde jinam a do školství se už nikdy nevrátí. A za pár let důchodci skončí a pak nebude mít opravdu kdo učit
Bude, Bude mít kdo učit, toho se nebojím, noví absolventi půjdou učit, třeba jen na pár let, aby získali tu praxi... Vždy se najde někdo, kdo hned nesežene tu vysněnou práci v zahraniční firmě - je i teď spousta takových, co chtějí učit, co si chtějí vyzkoušet a ten plat jim stačí, berou to tak, že to tak je a že je to bude uspokojovat... Na pajdácích je studentů a hlavně studentek stále dost.
Když čtu o nástupním platu 20 000,- tak se musím usmát.
Učím již deset let na VŠ, vzdělávající učitele, mám odpovídající vědeckou činnost, dva doktoráty. Plat 18 500,- hrubého v tarifu, příplatky a osobní nic moc - musí se šetřit.
Pokud se v dohledné době něco se mzdami na VŠ něco neudělá, nebude mít kdo učit učitele a kdo učit na VŠ obecně.
Na vš nejde moc o učitele, spíše o vědecké pracovníky. A je to tak, že na vš nastupující asistent měl asi totéž co nastupující učitel na zš. Odborný asistent byl srovnatelný se sš profesorem. S tím, že fakticky na vš je plat spíš menší. Na zš má učitel příplatky za třídnictví, provádí dozor na chodbě a u oběda, předepsaná pohotovost pro suplování. Obvykle učí 23 h týdně, ve škole musí být 6 hodin, takže doma na přípravu zbydou 2 hodiny.
Na vš je úvazek učení výrazně menší, nikdo nechce pedagogické přípravy. Příprava je ve vědecké práci a v získávání vyšších atestací. Nejsou tu asi přípatky za třídnictví, ale leckde je vědecká činnost spojená s nějakými granty. A hlavně, na vš je určitá perspektiva, po odevzdání dizertace PhD, pak habilitace, pak profesorské řízení (asistenti přes 40 na vš nemají co dělat, pokud nejsou schopni postoupit výše).
Pokud to někdo na vš fláká, např. se habilituje a pak nic, tak to taky funguje. Už ho nikdo nevyhodí a v pohodě stihne různé vedlejšáky. Vědecká
jenom v systému výběrového vysokého školství, jaký tady byl s přihmouřením oka ještě před takovými 10 lety.
Dneska, když vysoké školy fungují v systému masového školství, kdy vystuduje 50 - 60 % populace, není možné, aby absolventi měli jako nástupní plat průměrný plat. Musí to být znatelně méně., protože už matematicky to možné není.
Taky pokud někdo studuje pět let bez praxe a pak si myslí, že se o něj budou přetahovat... (Ano, při studiu pajdáku je praxe povinná, kdyby někdo chtěl rýpat.)
"A to podle mě není správné, aby vysokoškolák byl finančně pod průměrem."
1. Copak vysokoškolské vzdělání je nějaká záruka naprůměrných platů? Obzvlášť po tom, co dneska vysoké školy produkují, když to bez problémů dodělá kdejaký jouda, co by před 20 lety ani neudělal maturitu. Typické speciálně pro spoustu pochybných soukromých VŠ.
2. Učitelé by chtěli nadprůměrný plat. Jistě, to chce KAŽDÝ zaměstnanec. Ovšem podívejte se, jak končí mezinárodní srovnávací testy žáků. Jsme POD PRŮMĚREM a navíc se stále ZHORŠUJEME. ZA CO chtějí ten naprůměrný plat? Za podprůměrné výsledky!?
3. Staré přísloví říká: Kdo umí, umí, kdo neumí učí a kdo neumí ani učit, ten to celé řídí.