Zní mi to jednoznačně: podepsat dohodu a požadovat odstupné, na což má zcela zákonný nárok. Soudit se o práci v místě, kde člověka stejně nechtějí je nesmysl. Jedině jí to tam zpříjemní tak, že za chvíli sama odejde, ale teď už bez nároku na odstupné.

tak ještě by mohla požádovat výpověď dle zákona, což by znamenalo odstupné a s 2-měsíční výpověďí, to by se mohla dostat až na 5 platů

Ono to může být i tak, že dotyčná chce např. nastoupit pouze na zkrácený úvazek, ale zaměstnavatel potřebuje někoho na plný. Musí v takovém případě zaměstnavatel na zkrácení úvazku přistoupit, anebo nemusí? Pokud by nemusel, může trvat na tom, aby dotyčná chodila na 8 hodin jako před mateřskou, a pokud to nezvládne, musela by pak stejně podat výpověď sama (nebo by byla vyhozena pro hrubé porušení pracovní kázně kdyby odcházela svévolně).

A pokud na to přistoupit musí, pak zase není důvod k tomu, aby zůstal stejný plat jako předtím.

Všeobecně jsou přesně tyhle předpisy a zákony tím, proč zaměstnavatelé nechtějí zaměstnávat ženy, i když ještě děti nemají, protože by je mít mohly. Pak místo ní zase musí přijmout někoho jiného na dobu určitou (ale to může myslím max. na 2 roky, potom se pokud vím smlouva automaticky převádí na dobu neurčitou, a mateřská je zpravidla 3 roky, takže by náhradníka/nici musel po 2 letech vykopnout neprodloužením smlouvy a přijmout na rok ještě někoho jiného).

Pozitivum je to pro muže, protože jsou díky těmhle státním vymyšlenostím upřednostňováni před ženami.

ta smouva na dobu určitou se může až třikrát obnovit a maximální délka celé té lhůžy může být až 9 let, takže to zvýšili...