Asi je nejlepší řídit se selským rozumem, na ekonomy jsem nikdy nedala a o nic jsem nepřišla, i když ráda i přečtu jejich "rady" ale úsudek si udělám sama.

selský rozum je vám v celoevropské ekonomické krizi či dokonce při kolapsu absolutně k ničemu - můžete maximálně tak přihlížet a doufat, že nějak přežijete. POkud dáte na rady lidí, co tomu rozumí (čímž nemylsím politiky), sice evropskou situaci taky nijak neovlivníte, ale můžete to přežít o trochu líp

Pro toho, kdo není schopen pochopit rakouskou školu to může být dobrá kniha. Nečetl jsem sice od těch dvou ani jednu knihu, ale přečetl jsem od paní Šichtářové několik článků na jejím blogu a viděl jsem ji min. v jednom pořadu. Mohu doporučit, je to dobré.

No jistě!! Jedine Hayek (rok 1945) a jeho následovníci!!

Ideologie nade vše, a pokud se náhodou reálná ekonomika chová jinak, hledejme chybu v ní a ne v knížkách!!

Přemýšlím, jak mohu být strůjcem svého štěstí, když nade mnou mají banky v podstatě absolutní moc ...

a kdyby jenom banky...

Vypadá to zajímavě, možná si to přečtu.

Delší dobu jsem pana Pikoru neviděl ani neslyšel, ale ani tenkrát na mne nepůsobil jako ekonomická hvězda. Paní Šichtařová se na tomto blogu také neprojevuje příliš objektivně ekonomicky, takže ano, beletrie od nich může být čtivá, ale jako ekonomicky nápomocnou knihu bych to určitě nekupoval.

To co předvádí paní Šichtařová, by se dalo označit termínem "ekonomický bulvár". Si myslím

Populistka Šichtařová varuje. To je jako když Láda Hruška vaří

Díky, ušetřil jste mne psaní. 

Všichni co chtějí honem příjmout Euro jsou podplácení určitou bankou.Kalousek byl první.

Nesouhlasím. Já ho chci a podplácen nejsem. Takže minimálně všichni - 1.

Nechci být v rukách politicky dosazené bankovní rady která mě může kdykoliv během okamžiku připravit o peníze s vysvětlením boje za inflaci.

Jen nevím, jestli cena za to, že bychom byli sami strůjci svého štěstí není příliš vysoká. Člověk díky svému charakteru je ve většině případů vtahován do různých situací, kterým nedokáže zabránit jednak dílem skutečné náhody, jednak že nedokáže jednat v rozporu se svým přesvědčním a možná svědomím. Ono je i otázkou, co je pro konkrétního člověka štěstí.

stačí říkat negativní předpověď dost dlouho a poté jen opakovat: já jsem to říkal...

Jsme v Evropské unii, nejsme v Evropské unii, jsme v NATU nebo nejsme v NATU toť otázka avšak odpověď žádná nebo jeto jen procházka rajskou zahradou, ale jen pro někoho se přec smějí Naši zloději? Naši měnu  neměnit ať máme věru klid v Našich scénářích tak krásně zaběhlých!!