Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Za jeho firmu mu nabídli miliony. Neprodal, i když by měl vystaráno

Lukáš Kořínek patří k mladé generaci, která se umí postavit na vlastní nohy. On to dokázal už ve 13 letech. Sám si tehdy vytvořil unikátní webové stránky o mobilech Siemens. Založil diskusní fórum, psal recenze, představoval novinky, získal si obrovské množství příznivců a začal vydělávat.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J52a97n 66Z54e27m92a10n 1276845964796

Mohl by mi někdo vysvětlit, co ta jeho firma vlastně dělá?

+2/−10
27.10.2014 23:23

J60a15n72a 32N86o45v35á46k98o51v90á 6147179893394

A že byste si třeba přečetl ten článek? 8-o

+9/−2
28.10.2014 10:39

K65a21r83e57l 21U61r35b54a78n 2624364781259

Takové ty stupidní marketingové hry na nějaký produkt.. třeba lovení plechovek fanta žabičkou apod..

+3/0
29.10.2014 15:57

Z17u35z19a35n96a 17Č62e97k14a30l56o34v39á 1897484601605

Hele.....já to taky nevím, a to jsem ten článek četla:)) Prý se stará o to, aby se nám do povědomí zapisovaly značky výrobků. Asi to dělají dobře, já to třeba vůbec nevnímám:)) Nikdy jsem nepočítala nějaký Jackpot po tisícovkách a lovení plechovek žabičkou, jak píše tady kolega dole, vůbec netuším, co je. Takže za mě - nemám představu, co dělají:) Možná vymýšlejí nějaké reklamy jako hry, které lidi hrajou a pak o tom někam píšou na forum. O tom vůbec netuším, to jde mimo mě. Hry ani hrát neumím a moje maximum je psát kraviny na idnes:)))

+2/0
3.11.2014 12:11

M93i59l64o86s36l87a43v 37K85a27n35t59o93r68e60k 1669207381729

(dobře)Žije z blbosti druhých

0/0
3.11.2014 12:56

K41a65t16e10ř36i41n60a 90K36a32š80p70a86r93o27v67á 5760239385802

šikovnejR^

+7/−2
27.10.2014 12:39

T47o75m96á21š 88M37o48r20a60v95č67í29k 3617746283945

Zase diskuze o hodnotách. Chudák chlapec, že raději nepěstuje brambory:D

+2/−3
25.10.2014 7:39

M87o58n37i55k74a 96H16a15b14a56n48o64v75a 7118833527816

Pokud dole probíhá teoretická debata jakou dává tento pán/kluk hodnotu světu, tak když vidím tu partu mladých lidí kolem něj, tak minimálně dává zaměstnání hodně lidem. Jenom bych si lehce rýpla do toho názvu. Následuj Bublinu ve mně také evokuje spíše honbu za krátkodobými bublinami než dlouhodobou vizi ... ale pravděpodobně dostává zakázky na základě toho, co udělal jinde a ne názvu firmy.Každopádně mám moc rád mladé pracovité neremcající lidi. R^

+14/0
24.10.2014 20:07

J57a35n 65S67o93u20k98u91p 1494394406645

Začít dodávat různé virtuální marketingy velkým zákazníkům je absolutní výhra. O investicích tam rozhodují většinou sociopati od stolu na základě hezky barevných papírů.

+6/−4
24.10.2014 21:58

V61á19c22l74a32v 78Š27u85b81r15t 9497683918177

Škoda, že se to nejmenuje Nakrm bublinu; to by bylo možná přiléhavější.

+2/−1
25.10.2014 15:57

J42a87r82o44s58l22a24v 47D14r48o62z37d 6923489380627

Borec. R^

+12/−1
24.10.2014 15:36
Foto

L34e66n75k49a 51M46a36r89e53c31k66o66v98a 51K85r96e74p86e76l20k18a 7154797288508

Klobouk dolu....

:-)

+16/−1
24.10.2014 14:17

E23m15i72l 21P94r85c77h57a29l 5790810918514

pan Slezak to rozsekl. Aneb jak pravi klasik : Jedna barva latky staci (Pol Pot)

+1/−1
24.10.2014 14:11

V64á94c60l91a90v 37Š55u56b48r61t 9617643618167

To je možná málo. Ale více odstínů, než rozpozná lidské oko, také není potřeba;-)

+1/−1
24.10.2014 14:25

J70a27n54a 29N86o57v98á38k41o62v77á 6577459873194

A kdo bude určovat, kolik odstínů je potřeba? Uliční výbor?

+3/−2
24.10.2014 16:51

K79l71á13r15a 33T31r81n59k25o23v52á 3724929734529

Padesát?

+1/0
24.10.2014 17:21

M20i56c42h78a17l 40P73o59n94o43c51n35ý 2634975241

Biologie? Optika? Jana Nováková?

0/0
2.11.2014 12:59

T42o91m66á47š 68F89i58r59b37a83c88h67e38r 9160430844160

Respect R^

+9/−1
24.10.2014 13:09

J64a87k52u31b 25V65r79b77a 4159214188701

snad ma ten uces jen z duvodu foceni k tomuto clanku ;-)

+2/−2
24.10.2014 13:06

L80u94k27á60š 11A79d60a15m54e15c 7625614961155

Ne, můžu potvrdit, že toto nosí. Potkávám ho denně v baráku v práci. :)

+2/0
27.10.2014 15:44

S93t28a72n45i53s60l57a45v 70S74l55e91z27á35k 7864683631782

Nedočetl jsem se v diskusi, kdo to vlastně zaplatí. Zase to zaplatí ten, kdo rukama něco hodnotného vytvoří (dům, most, vozovku, potraviny apod.). Mám za to, že i toto ovlivňuje to, že jsou nízké mzdy u profesí, které lidstvo potřebuje k tomu, aby přežilo (potravinářský průmysl, zemědělství, stavebnictví, různé služby - údržba bytového fondu apod.).

Bez uvedené "taky služby" lidstvo bez problémů přežije. Ale zkuste přežít bez potravin, vody, bydlení (v jekékoliv formě).

+7/−18
24.10.2014 12:04

M49i87l55a88n 70K16l37o35u82č79e60k 3580355898347

Nízké mzdy u těchto profesí jsou pro to, že je může dělat kmálo kvalifikovaný a nebo netalentovaný člověk a těchto lidí je dostatek, to je celé kouzlo.

Proč bychom měli zkoušet přežít bez potravin, těch evropa produkuje nadbytek.

+14/−3
24.10.2014 12:07

V19á70c61l15a69v 66Š56u22b45r33t 9527153188627

Nemyslím si, že máte pravdu. I ten zemědělec musí být kvalifikovaný, musí vědět, co dělá - možná víc, než zaměstnanec v reklamní agentuře.

Pan Slezák naráží na zbytné a nezbytné potřeby a je pravdou, že u poskytování nezbytných potřeb je dosahováno nižších marží a tudíž i nižších výdělků, než u potřeb zbytných. Kapitál (finance) se z tohoto důvodu přesouvá k produkci zbytných věcí a služeb. Větší nákladovost průmyslu a zemědělství oproti službám vede k tomu, že nejen kapitál, ale i lidské zdroje, vyhledávají ziskovější produkci zbytných služeb. Srovnejte například v této souvislosti trvalé žehrání českých průmyslníků na nedostatek technicky vzdělané pracovní síly. To s tím totiž bezprostředně souvisí.

+7/−1
24.10.2014 12:32

M34i27l85a50n 82K22l18o58u15č56e65k 3180285778777

No ale proč je tam dosáhováno nižších marží, Je to proto, že je to někdo za tyto nízké ceny ochoten prodávat, to je přeci jeho problém a podobně je to u zbytných věcí, pokud je někdo za zbytné věci utrácet dost peněz, tak prostě dodavatel těchto věcí bude mít taky hodně peněz.

+1/0
24.10.2014 12:45

V83á21c48l64a67v 17Š63u34b62r93t 9227913748207

Jak píši níže, zbytnými komoditami se lidé jen tak nenabaží, proto u nich tolik nedochází k nadprodukci, která potom tlačí cenu a marže dolů.

0/0
24.10.2014 13:00

M64i27l10a28n 71K57l61o74u18č52e77k 3250605658147

Pokud něčeho dokážeme vyprodukovat nadbytek, pak je tedy i nadbytek pracovní síly, která to zvládne a tedy mají nižší mzdu.

0/−1
24.10.2014 13:08
Foto

I48v61a47n 77K44o61p21t14a 5497502541707

Jenze u zemedelcu stačí kdyz jeden vi co kdy jak a pak ma k ruce x lidi s nizsim vzdelanim a platem.

+4/0
24.10.2014 13:50

J92a32r56o70s29l42a48v 49D38r65o89z55d 6303259190137

Schopný podnikatel zemědělec si taky vydělá slušné peníze. Nízké mzdy jsou hlavně problém u nekvalifikované pracovní síly. U pásu ve fabrice apod. může opravdu stát v podstatě kdokoli, kdo dovede vstát ráno do práce.

Lidé, kteří umí něco navíc, něco, co nedovede každý, se uživí slušně vždy.

+8/−2
24.10.2014 15:39
Foto

I95v86o 51P56e97t29e23r42k73a 4246395577529

To víte, lidi si zvykli brát dostupné jídlo jako samozřejmost a jsou ochotni mnohem víc zaplatit za zábavu. Není chybou mladého podnikatele, že se v situaci správně zorientoval a vydělává na tom, co ho baví. To je prostě ta konzumní společnost, no.

+6/0
27.10.2014 13:17

V23á59c76l27a85v 68Š51u60b80r58t 9817223258747

Problém (z hlediska trhu) oněch nezbytných potřeb je totiž v tom, že se jimi poměrně snadno nasytíte - platí tu zákon klesajícího mezního užitku, tedy s každým dalším krajícem chleba budete sytější a bude pro vás mít menší užitek (hodnotu), než ten předchozí. Revoluce v produktivitě zemědělství ovšem způsobila, že je chleba ve vyspělém světě dostatek, či spíše přebytek, takže je levný. Trh preferuje to, čeho se lidé nenabaží tak snadno, kde zdánlivě neplatí zákon klesajícího mezního užitku. Taková komodita existuje: jsou jí samy peníze. Peníze, ačkoli stále více platí, že nemají žádnou vnitřní hodnotu, jsou paradoxně stále cennější. Cenné papíry, reklama, zbytné služby jsou především manifestacemi peněz ve vnějším světě. Ne nadarmo se až 90% veškerých směnných transakcí odehrává ve "virtuálním" světě finančních a kapitálových trhů bez přítomnosti jakékoli hmatatelné hodnoty. Zákonitosti trhu zapříčinily, že se peníze samy staly zdrojem své vlastní hodnoty.

0/0
24.10.2014 12:56

J82o70s90e57f 29H52o18r17n62í98k 9974720725182

Kde pořád lidi berou ten nesmysl o nějaké vnitřní hodnotě čehosi? Co to jako má bejt ta vnitřní hodnota? Nic na světě nemá hodnotu, pokud ji tomu nepřisoudí člověk. A každý člověk přisuzuje hodnotu na základě toho, jak dokáže ta která věc posloužit jeho subjektivně preferovaným cílům. Žádná objektivní hodnota neexistuje. Důvod, proč jsou dnes tak masivně rozšířené kapitálové obchody je jednoduše ten, že do nich přitékají nové peníze, protože jako projekty s dlouhou kapitálovou strukturou se před korekcí cen jeví jako nejziskovější. To je problém státu a jeho monopolu na tiskařský stroj a ne trhu.

+4/0
24.10.2014 13:19

V24á95c15l13a89v 95Š25u15b22r38t 9437563668527

Ve druhé části příspěvku mi v podstatě dáváte za pravdu. Kapitálové obchody jsou rozšířené, protože do nich přitékají nové a nové peníze, ale ty peníze tam mohou přitékat jen proto, že je po nich stále poptávka, že se poptávka po nich "neomrzí" a také proto, že si tato poptávka nachází svou nabídku (to je ovšem zákon trhu). Nabídku peněz nicméně nevytváří stát - to se dost fatálně mýlíte -, nýbrž centrální banka, potažmo bankovní systém jako celek. Stát a vláda jsou také jen poptávajícími na peněžním trhu.

Co se týká termínu "vnitřní hodnota", který vás popudil. Klidně tedy jenom hodnota. Ale tato hodnota není dána vrtkavými preferencemi jednotlivců - těmi je dána cena (tržní hodnota) a mezi hodnotou a cenou (tržní hodnotou) je rozdíl! Důkazem jsou mimo jiné právě i ty prudké korekce cen, které jsou čas od času k vidění na akciových trzích. To, že hodnotu zaměňujeme za tržní hodnotu je výrazem naší touhy všechno změřit a (mylného!) přesvědčení, že to, co měřit nelze, nebo lze jen s obtížemi, neexistuje.

0/−1
24.10.2014 14:03

J24o38s68e43f 81H54o40r70n81í65k 9204150445162

Samozřejmě, že nabídku peněz vytváří stát. Mně je docela jedno, jak se ta instituce jmenuje. Kdo ji založil? Kdo volí její představitele? Kdo stanovuje její politiku? Stát. Poptávka po penězích je tak vysoká jen proto, že státní instituce snížila úrokové sazby pod jejich reálnou hodnotu. Investoři poptávají peníze jen proto, že jim uměle nízké úrokové sazby vysílají falešné signály o cenách výrobních faktorů. Nabídka peněz není žádný "zákon trhu". Peníze jsou monopolizované státem. Že je po nich vysoká poptávka? Když začne stát prodávat Mercedesy CLS za pět tisíc korun, taky po nich bude vysoká poptávka. Problém je ten, že ty nejdou tak snadno vytisknout. 

Já jsem ale vůbec nepsal o tržní ceně. Psal jsem právě o hodnotě, kterou má ten který statek pro konkrétního jedince. Samotná existence dobrovolné směny demonstruje, že jak prodávající tak kupující přisuzují statkům rozdílnou hodnotu, jinak by ke směně vůbec nedošlo. Já nechci hodnotu měřit už jen proto, že si nemyslím, že může podléhat kardinálnímu počtu. A stále tvrdím, že nic takového jako vnitřní hodnota neexistuje. Statek nemá hodnotu sám o sobě, má hodnotu jen pokud slouží nějakému cíli. A lidé nemají stejné cíle, proto může být pro někoho statek nedocenitelný a pro jiného bezcenný.

0/0
24.10.2014 14:26

V96á76c29l23a95v 43Š45u84b53r78t 9317283598767

To je v různých zemích různé. Skoro všude mají centrální banky nezávislý status a nejmocnější z nich (FED) je na státu téměř úplně nezávislá. A proč jsou úrokové sazby tak nízké? Možná proto, že jsme dospěli do stádia, v němž je byť sebemenší náznak jejich růstu spojen s hrozbou naprostého ekonomického kolapsu. Podle mě je to tedy spíše tak, že máme trvale nízké úrokové sazby, protože potřebujeme v systému stále více peněz (abychom mohli udržovat růst, či jeho iluzi), nikoli tak, že máme nízké sazby (pro které se pro nic za nic stát rozhodl), a proto máme v ekonomice příliš mnoho peněz.

0/0
24.10.2014 14:55

J58o62s23e72f 85H64o92r34n40í63k 9894280775532

O nezávislosti Fedu si myslím svoje. 3 biliony vytištěných peněz na QE, z nichž valná část šla na odkup federálních dluhopisů, to je nepokrytá státní emise. Ty peníze federální vláda Fedu nikdy nesplatí. Znovu, kdo zvolil Bernankeho? Kdo zvolil Yellen?

My nepotřebujeme nízké úrokové sazby. Potřebujeme tržní sazby. Problém je v tom, že ty s centrální bankou mít nikdy nebudeme. Zvýšení sazeb by rozhodně nevedlo ke kolapsu ekonomiky, jen by položilo pár bank, které na tisku peněz profitují. To není žádná tragédie, naopak je to velmi potřeba. Jinak nic takového jako moc peněz v ekonomice neexistuje. Tady není problém v tom, že je jich moc, ale že jejich tisk zkresluje cenové signály a narušuje tržní koordinaci. Nízké sazby tu nejsou proto, abychom udržovali iluzi růstu, ale protože se hodí jak státu tak bankám.

+1/0
24.10.2014 15:54

V24á48c91l83a61v 19Š18u45b19r29t 9597333168397

Jenže zvýšení úrokových sazeb by právě ukázalo, že finanční aktiva jsou extrémně nadhodnocená. Pád jejich ceny by pocítili všichni a velmi bolestivě. Vsadím se, že k zvyšování sazeb jen tak nedojde. Možná k němu nedojde vůbec. Všichni chtějí zisk (peníze), chtějí růst HDP a - dejme tomu - i větší vládní výdaje..Peníze jsou k tomu prostředkem, ale stále víc jsou také samy svým vlastním účelem. Růst, o který se pomocí levných peněz snažíme, je samoúčelný, nesmyslný...na tom se asi shodneme...ale to nezměníme tím, že peníze zdražíme, nýbrž že zcela změníme způsob myšlení. Na tisku peněz neprofitují jen bankéři (i když ti daleko nejvíc), ale všichni, nebo si to alespoň myslí. Je to sice jen iluze, ale je to nesmírně svůdná iluze. Cenové signály jsou zkreslovány proto, že si všichni přejí být klamáni...my nechceme (nedokážeme) opustit tu iluzi a zbavit se toho klamu. Jsem na něm závislí.

0/0
24.10.2014 17:27

V84á88c21l62a93v 62Š22u28b51r47t 9297793228717

Vezměte si třeba vzácnost jako možné (neříkám jediné) objektivní měřítko hodnoty. Budete mít hejno 10 ryb a ty budou postupně loveny a spotřebovávány. Každá další vylovená ryba bude z hlediska kritéria vzácnosti hodnotnější než předchozí: první bude mít třeba hodnotu 1/10, druhá 1/9 a poslední 1. Jestliže se technologie rybolovu zdokonalí natolik, že 1. ryba bude moci být vylovena se stejnou náročností (se stejnými náklady) jako poslední 10. ryba, neexistuje žádný mechanismus, který by automaticky promítl rostoucí vzácnost ryb do jejich tržní ceny. Důsledkem bude likvidace ryb v oblasti. Důsledkem je právě neschopnost trhu rozpoznat objektivní hodnotu, jeho ignorance vůči této hodnotě. Máte ale pravdu, že trh za to nemůže (je ignorantský ze své podstaty - což může být dle situace jak pozitivní, tak i negativní vlastnost), inteligentní člověk by však ignorantem být neměl.

0/0
24.10.2014 14:40

J45o64s32e76f 64V91o70m14á86č47k66a 5503684223534

Jenže zrovna u těch ryb se náročnost rybolovu s jejich ubývajícím množstvím zvyšuje - prostě na vylovení stejného počtu musíte udělat více výlovů. A při stejných fixních nákladech to na cenu ryb prostě mít vliv bude - to je třeba vidět u tuňáků, před deseti lety byl na 40 % ceny co dnes.

0/0
24.10.2014 15:20

J92o22s61e58f 63H49o51r51n37í33k 9254410945952

Co myslíte tím, že neexistuje žádný tržní mechanismus? Vždyť tohle je naprostý fundament trhu. Že bude desátá ryba vylovena se stejnou náročností neznamená, že bude prodána za stejnou cenu. Už z důvodu, že cena není určována náklady, ale poptávkou. Nehledě na to, že takto to prostě nefunguje. Samozřejmě že se snižující se populací ryb bude složitější výlov. Vzrostou náklady a rybáři odejdou lovit něco jiného.

Vzácnost rozhodně nemá nic společného s hodnotou. V roce 1500 byla ropa bezcenná. Dnes má hodnotu proto, že slouží člověku k nějakému cíli. Za dalších sto let muže být bezcenná opět, přestože v zemi ještě zůstanou její zásoby. Vaše teorie by platila ve statickém světě, ve kterém se potřeby člověka nemění. Jenže takový svět je imaginární konstrukt.

0/0
24.10.2014 15:36

V53á64c80l95a45v 98Š53u95b81r67t 9247673798117

Myslím si, že trh přeceňujete. Dříve než vůbec zaregistruje úbytek ryb, hejno přestane existovat. Předpokladem samozřejmě je, že nabídka dokáže plynule nabízet ryby v přibližně konstantním množství (musí tedy dojít k zeefektivnění lovu). Poptávku logicky předpokládám v čase neměnnou (může být dána třeba nutriční - užitkovou - hodnotou, či chutností ryby - ale to je právě irelevantní z hlediska pokusu o stanovení objektivní hodnoty!)...Co se týká toho zeefektivnění (rybolovu, zemědělství, těžby) - obecně technologií výroby - můžeme se přít v jednotlivých případech, ale nelze ho popřít všeobecně. Ti rybáři se budou snažit lovit ryby stále účinněji, aby jejich zisk neklesal. Jen když se jim to nepodaří, odvětví opustí.

Vzácnost je rozhodně jeden z atributů hodnoty a dokonce v některých případech i ceny (umělecká díla, drahé kameny).

Zkusme se ale úplně oprostit od nabídky, poptávky a ceny, a tím i od směny, a ponechme jen subjektivní a objektivní hodnotu. Není třeba člověk, který přecení svoje síly a například zkolabuje z přepracování, dobrým příkladem rozdílu mezi nimi? Jeho kolaps bude důsledkem dlouhodobého subjektivního podceňování hodnoty odpočinku a regenerace sil a přeceňování svých fyzických i duševních možností. Není to, že zkolabuje, samo o sobě důkazem, že jeho subjektivní stanovení hodnoty nebylo správné? A nemůže se totéž stát třeba celým společnostem? Chci tím říci, že subjektivní hodnota nejen že není jediná možná, ale není ani zdaleka rozhodující.

0/0
24.10.2014 16:16

J73o94s52e93f 98H74o58r35n66í31k 9584320935222

Proč by to trh neměl zaregistrovat? Ono to zefektivnění bude probíhat zadarmo? Proč by se neměl vyplatit soukromý velkochov, místo neustále dražšího zefektivňování výlovu? Ono to je úplně stejné, jako když před sto lety pesimité hlásili, že za dvacet let dojde ropa. 

Ale to umělecké dílo přece nemá hodnotu kvůli tomu, že je vzácné, ale protože ho chce někdo vlastnit. Existují stovky umělců, jejichž díla jsou vzácná a nikdo je nechce. Taková se rozhodně neobchodují za stovky milionů.

Ten příklad vůbec není o tom, že má odpočinek objektivní hodnotu. Je o nesprávném zvolení prostředků. Samozřejmě, že volba prostředků, kterými dosahujeme cílů, je riziková. Nikdo není vševědoucí. Někdo prostě nedokázal správně odhadnout množství odpočinku, které potřebuje na dosažení určitého cíle. Můžeme říci, že existují prostředky, které jsou při dosahování cíle vhodné a pak takové, které jsou nevhodné. Jenže to neříká nic o jejich objektivní hodnotě. Hodnotu získávají pouze z toho, že slouží cíli. Vemte si příklad člověka, který se rozhodne jet do Madridu, protože si myslí, že tam dojede na jednu nádrž. Benzín má pro něho nějakou hodnotu - nižší než návštěva Madridu. Jenže v půlce cesty se ukáže, že tam na jednu nádrž nedojete. Ohodnotil špatně benzín? Nikoliv, jen si špatně spočítal, kolik ho bude potřebovat. Kdyby to spočítal správně, zjistil by, že potřebuje nádrže dvě. Jenže dvě nádrže benzínu už pro něho mají vyšší hodnotu, než návštěva Madridu. Znovu, jediné, co se stalo, je, že špatně zvolil prostředky, nikoliv že je špatně ohodnotil.

0/0
24.10.2014 17:31

V94á53c49l59a74v 18Š42u81b84r54t 9327223988957

Jestli to dobře chápu, tak hodnota prostředku je podle vás odvozena od hodnoty cíle. Ale, když vezmu váš příklad, tak přece to, kolik na cestu potřebuji benzínu, nijak nesouvisí s tím, jak moc chci vidět Madrid. Přepracovaný člověk si tedy vytyčí cíl, na který nemá, jestli tomu příměru dobře rozumím. Ale to "nemít na něco" (čas, talent, vytrvalost a energii..), "nemít benzín", je přece objektivní fakt - stejně jako množství benzínu potřebné k dosažení Madridu. Cíl má pro mě tedy určitou subjektivní hodnotu, ale narazil jsem na limity a podcenil jsem prostředky, které budu k jeho dosažení potřebovat. A to asi opravdu znamená, že jsem před cestou do Madridu podcenil hodnotu benzínu.

0/0
24.10.2014 18:52

V39á93c43l94a68v 49Š77u41b80r30t 9417303478277

Oprava: spíš přecenil hodnotu benzínu. Myslel jsem si zkrátka, že se v něm ukrývá víc energie, než v něm bylo ve skutečnosti.

0/0
24.10.2014 19:04

J96o59s47e23f 15H41o11r38n28í63k 9924710685912

Ano, jak jsem řekl, jsou prostředky vhodné a nevhodné. Můžeme plánovat buď dobře nebo špatně. Trh pro to vynalezl geniální nástroj - peníze. Na cestu do madridu jsou opravdu objektivně třeba dvě nádrže (nebo tři, já nevím). Člověk si té návštěvy Madridu cení na 2000. A právě 2000 je ochotný zaplatit za prostředky, keré ho tam dopraví. Dejme tomu, že nádrž stojí 1800. Teď přichází na řadu jen to, jestli dokáže správně vyhodnotit, jaké prostředky vlastně potřebuje. Dvě nádrže jsou objektivní fakt. Jenže on je ochotný zaplatit stále jen 2000. Dvě nádrže tak pro něj mají hodnotu 2000, víc za ně nezaplatí. Pokud správně vyhodnotí, že podtřebuje dvě, tak nikam napojede. Pokud ne, tak utrpí ztrátu.

Pak je tu jiný člověk, který si té návštěvy cení na 4000. A ten by tam jel, i kdyby nádrž benzínu zdražila na 2000. 

Můžeme říkat, že podcenil množství benzínu, které potřeboval nebo přecenil hodnotu benzínu, ale stále to bude hodnota vyjádřená k vlastnímu ex-post subjektivnímu hodnocení. Nebude objektivní. Takové ex-post hodnocení je nikdy nekončící dynamický proces. Samozřejmě, že člověk nehodnotí určitou věc jen jednou a tím to hasne. Zpětnému hodnocení podléhají i jeho kroky v minulosti, přehodnocuje je stále a stále, aby se poučil ze svých zkušeností. Faktem zůstává, že nebýt Madridu, nikdy by benzínu hodnotu nepřisoudil (zanedbáme to, že může sloužit i jiným jeho cílům), a také, že jeden člověk může benzínu přisuzovat hodnotu 2000 a jiný 4000 a oba budou mít ve vztahu ke svým potřebám pravdu.

0/0
24.10.2014 20:08

V19á97c71l85a74v 61Š95u72b86r62t 9627543448627

Myslím, že si stále nerozumíme. Souhlasím, že peníze jsou nástroj geniální tím, že dokáží "měřit hodnotu" a převádět ji na společného jmenovatele. Jenže toto geniální zjednodušení je ošidné právě tím, že ho lidé mají tendenci považovat za něco víc, než právě jen praktické zjednodušení - totiž za nezkreslené měřítko hodnoty (právě tím ale peníze být nemohou!). Z dobrých důvodů jsem se proto přimlouval za to, abychom je z úvah o hodnotě zcela vynechali. Ano, všichni můžeme přisoudit čemukoli nějakou cifru a všichni víme, že 2000x2 jsou 4000 apod. Vypadá to velice jednoduše, což je výhoda, ale neobjasňuje to vůbec nic. Ty cifry opět jen reprezentují nějakou hodnotu a cifra 2000 může klidně reprezentovat vyšší hodnotu, než cifra 4000. Nejprve jsme museli něco směnit, obětovat, abychom získali 2000, ale není to tak, že ta cifra 2000 nějak magicky dodává hodnoty tomu, co jsme směnili - obětovali. To má svou autonomní hodnotu, ze které spíše naopak čerpá hodnotu sám o sobě bezcenný papírek s číslicí 2000. Tedy čerpal, až do doby, kdy jsme začali věřit, že ten papírek má hodnotu sám o sobě.

Závěr je, že návštěva Madridu těžko může mít jinou než subjektivní hodnotu, protože každý člověk pociťuje jinou touhu se tam podívat. Proto také vůbec netuším, jak ji vyjádřit (v penězích či jakkoli jinak). Naopak hodnota cesty bude víceméně objektivní a pro všechny stejná (tedy za předpokladu, že do toho nebudete tahat peníze. Představte si třeba, že tam půjdete pěšky). Můžete sice propadnout dojmu, že obě hodnoty lze snadno porovnat nezkresleným měřítkem peněz, ale není tomu tak. Ve skutečnosti to člověka jen mate a přivádí k falešnému pocitu, že hodnota návštěvy nějak souvisí s hodnotou cesty.

0/0
25.10.2014 1:33

V71á28c27l54a69v 24Š83u35b16r18t 9177673948107

Ještě jedna myšlenka k té ropě: Sama o sobě je ropa dost možná "bezcenná" i teď. To, co je cenné je energie a technologický postup, který umožňuje, aby se právě ropa v energii změnila. Možná je lepší uvažovat v obecnějších kategoriích statků: energie, čas, intelekt, nebo třeba spravedlnost, než o jejich jednotlivých formách. Ropa sice možná jednou ztratí na ceně, ale jedině tehdy, až ji nahradí jiný energetický zdroj. Energie tím ale hodnotu neztratí.

0/0
24.10.2014 18:05

J74o79s12e96f 80H84o31r82n58í55k 9544850315342

Tak jistě, výrobní struktura, resp dosažení určitého cíle může mít i mezistupně. V těchto rovinách člověk uvažuje už dnes. Ale znovu, pokud se člověk rozhodne žít v pustině v souladu s přírodou, nepotřebuje ani tu energii. Ergo ani jiné zdroje energie, co se kdy objeví, pro něho hodnotu mít nebudou.

0/0
24.10.2014 20:18

J72a84n60a 59N96o47v66á10k45o47v11á 6537179833904

To byste mohl zrušit vysílání televize, rádia, veškerou kulturu, divadla, hudbu, atd. Bez toho taky lidstvo přežije.

+3/0
24.10.2014 12:31

O62n78d16ř65e95j 96M17a60r64e72k 9582410887689

Ale no tak, s divadlem a kulturou se lidem žije líp, něco jim to přináší. Má to reálnou hodnotu - někdy. Co mě ale přináší reklama na nezdravou a předraženou zkvašeninu, která ještě míří navíc na děti? Hoch si vydělává, fajn, ale že by jeho práce pozvedávala lidstvo, o tom asi těžko bude řeč.

+2/−2
24.10.2014 12:42

M71i98l83a92n 59K61l31o57u56č70e57k 3430745438637

Vám reklama nic nepřináší, ale například některým lidem přináší zaměstnání(pracují v reklamní agentuře, dodávají jí materiál apod.) a jiným zisky(platí si reklamu). Přeci nemusí každá věc přinášet zrovna něco vám.

+4/0
24.10.2014 12:47





Finance.iDNES.cz radí

Víte, že půjčku můžete vyřídit kompletně on-line?

Další rady k nezaplacení

Dopřejte si vše a přesto utrácejte chytře!

V sekci osobni.finance.idnes.cz naleznete výhodné nabídky finančních produktů, energií a telefonování.

Vstupte do obchodu

Poraďte se s odborníkem

Nevíte si rady s finančními otázkami? Naši odborníci vám vždy poradí v každé životní situaci.

Vstoupit do poradny

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.