Diskuze

Jsem 24 hodin k dispozici, ale baví mě to, říká mladý právník

Chtěl se věnovat spravedlnosti, a tak šel na práva. Šok z nástupu do prvního zaměstnání neměl, protože už při studiu začal pracovat. Nyní se Ondřej Čech věnuje kromě práce i simulovaným soudním sporům.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Hochu, hochu, hlavně nezanedbávej zdraví - chce to tedy myslet i na odpočinek! :-(

2 0
možnosti

Ale ta diskuze mě baví ... ;-)

0 0
možnosti

J67i64ř18í 27Z38ý21k83a

31. 10. 2016 13:24

nedovedu si představit práci u které by mě bavilo být 24 hodin k dispozici. Možná jako gigolo nějaké dcerce miliardáře ;-D

Jinak ten prvotní zápal pro práci znám, také jsem takto fungoval, byť ne jako právník. Jenže pak začnete sekat chyby, začnete být podráždění, chcete si vzít delší volno a to se ostatním nebude líbit, protože na Vás spoléhají (ani ne tak z odbornosti, či nezastupitelnosti, ale spíše z té pohodlnosti, že to mají na koho vždycky hodit). A nakonec Vás vyhodí kvůli nějaké malichernosti. Vděk za práci přesčas? ;-D Zapomenuto hned druhý den, co jste to opracoval. Že máte 24h pohotovost na telefonu? Vždyť je to jen kvůli 5 minutám ... ale že se nemůžete hnout od telefonu např. k vodě, do divadla, kina, že Vám to kazí partnerské vztahy ...

5 0
možnosti

Být 24 hodin k dispozici (skutečně, nejen na papíře) je slušný základ na vyhoření. Vím, o čem mluvím, vyjma skrytých čísel (což bývá zpravidla PČR), čísel soudů a klientů, u nichž vím s jistotou, že bez důležitého důvodu by nevolali, po 18 hodině a před 8 ráno a o svátcích a víkendech telefon už několik let nezvedám.

10 0
možnosti

Zahleděnost do sebe bez jakékoli hloubky a přesahu, aneb jak se říká, právníci jsou "těžká ega". Taky jsem znal jednoho takového - za rok v mezinárodní advokátní kanceláři se s ním nedalo mluvit. Ale což. Kdo chce kam, pomožme mu tam...

6 0
možnosti

P92e72t70r 16T96y93č96k42a

31. 10. 2016 9:15

Pravnicky zpusob uvazovani je, ze pravda mne nezajima.

3 5
možnosti

a co je vlastne pravda? to co ma na podporu vice argumentu a dukazu ...

2 0
možnosti

Kdyz cloveka prace bavi, je to OK. Ale je otazka jestli to stoji za nulovy osobni zivot. Treba pan casem zjisti ze zivot ma jej jenom a neni pouze o praci.

Osobne znam plno lidi co kvuli praci a kariere nemeli cas na blizke a vztahy. Sice meli penize ale byli do socialni chudaci. Kdyz meli deti (kterym se kvuli praci nevenovali) tak z nich casto vyrostli lemplove co skoncili jako nadenici. Zkloubit pracovni a osobni zivot neni jednoduche a neznam moc lidi co toto uspesne dokazali.

6 0
možnosti

bude takhle slapat 5 let a pak z toho bud ezit do konce zivota, docela dobry obchod ...

0 0
možnosti

Zase na druhou stranu, kdy by se měl takhle "zažrat" do práce než teď? Je mladý, má energii, nemá zatím rodinu (aspoň jsem z článku pochopila, že je zatím bez závazků). Tak teď je nejvhodnější doba, něco vybuduje a až přijde rodina, už taky nebude chtít žít jen prací a přirozeně zvolní...

13 0
možnosti

Spíš se to pak přestane líbit jeho zaměstnavateli, který byl celou dobu zvyklý na to, že má otroka k dispozici 24/7 a vyhodí ho.

0 0
možnosti

Nemělo by náhodou PR byt označeno?

4 0
možnosti

Taky jsem mladý absolvent PF UK a přesně kvůli tomuhle jsem se vydal naprosto jinou cestou, než advokacií. Finančně jsem na tom lépe, než většina advokátních koncipientů a v úterý a v pátek jsem doma ve tři. Opravdu bych vhtěl na smrtelné posteli vzpomínat na 18 hodin denně v práci...

3 0
možnosti

Tak koncipientem je člověk tři roky, pak už je na tom financne dobře, to moc padny argument není. V advokacii člověk získá nejširší zkušenosti. Jinak s poslední větou naprostý souhlas.

1 0
možnosti

no za nějakých pět let si asi uvědomí, že vlastně neví co posledních pár let dělal, jelikož se mu těch pár práce slije do jednoho monotónního bloku (jakkoliv to může zajímavá práce) bez přátel, volného času, rodiny, pořádně dlouhých a zajímavých dovolených. a pak nejspíš totálně vyhoří ...

15 0
možnosti