V minule firme, kde jsem pracoval, se rozhodne perfekcionizmus nepestoval - ani u sefu, ani u zamestnancu. A taky to podle toho vypadalo - konstrukce, vyroba, vstupni kontrola a dodavatel meli casto rozdilne vykresy jedne soucastky. Nikdo nemel prehled v jake fazi je ktera zakazka. Porad se delaly akcni plany, ktere nikdo nekontroloval. Vsechno se resilo a menilo za pochodu a nikdo nevedel, ktere rozhodnuti vlastne plati.

Takze jsem firmu po 2 letech s diky opustil.

Radsi budu, kdyz mu doktor bude pri operaci perfekcionista a bude se soustredit na detaily, nez kdyz tu operaci odflakne podle Vaseho principu 80/20.

Perfekcionista? Na neorganizovaného chaotika to rozhodně nemá. Nechopnost jakékoliv koncepce, nechopnost kontinuity v rámci projektu, rozhodnutí, která záhy sám zapomene a později se diví, proč se tohle hlastně vůbec dělá.

Perfekcionalismus je vlastností lidí, kteří jsou detailisté. Vše musí být do puntíku tip-ťop, bez chybičky ať faktické, tak prezentační - vzhledové. Detailista by ale v životě neměl zastávat vedoucí místo. Vynucováním tak extrémní míry přesnosti a dokonalosti detailu brzdí rozvoj, brzdí dosahování cílů v reálném čase a demotivuje podřízené (nikdy nic stejně není dobře, tak proč....?).

Detailista má svou roli v kolektivu, kde ladí při "tažení" za cílem detaily, které vizionáři přehlíží.

šéf a kolega může být to samé, ale pokud je šéf perfekcionalista, tak s tím nic neuděláte. V dnešním konkurenčním boji můžete konkurovat hlavně perfektními produkty a perfektními službami. Nejlepší firmy dosáhly svých výsledků hlavně kvůli perfektním službám a šéfům, kteří byli perfekcionalisty at se to někomu líbí nebo ne. čtením těchto blábolů je pouze cesta do pekel. ale třeba bude někdo spokojen, když bude mít vymalováno s kocoury...vždyt přeci nejsme ti ujetí perfekcionalisté. To, že budu mít každý zub s jiným odstínem také nevadí. A opravář či spedice dorazí zítra....někdy. takže stačí dovolená na celý den. a že člověk co měl dorazit dorazil s půl hodinovým zpožděním také nevadí. Autoři těchto nesmyslů jsou flegmatici, kteří vše co je více zdůvodňují perfekcionalismem.

Podstatné je umět rozlišit věci na kterých záleží a na ty se perfekcionalisticky zaměřit, u ostatních naopak hodně polevit. Např. takový doktor si musí dát pozor aby někdo kvůli jeho špatné diagnóze nezemřel nebo netrpěl. Pokud ale vyplňuje nějaký papír pro statistický úřad, může si čísla klidně vymýšlet. Tedy článek by spíše měl být o tom, jak rozpoznat to důležité, aby se na ostatních věcech mohlo ubrat. Bohužel tohle ale dělá jen málo kdo. Osobně mne spíše irituje problém lidí chyby si přiznat. Díky tomu žijeme v hodně nedokonalém a předraženém světě, kde se dělá hrozně moc zbytečných pochybných úkonů.

Konecne clanek o me :)) To to teda trvalo :)

Zaplať bůh za neurotické perfekcionisty. Protože jinak by to tady vypadalo v některých oborech.

pane doktore, vždyt mám po plastice jedno prso o dvě čísla větší. Nebudte perfekcionalistka

Pane kolego, je to fajn, dle zlatého Paretova pravidla 80:20 Vám dnes umřelo jen 20 % operovanych pacientů, peníze na svůj účet nedostalo jen 20 % zákazníků, zapomněl jste spustit radlici jen na 20 % oraného pole. Jen se tím nestresujte ;-) Ten článek by většina lidí číst neměla, jinak to bude s nimi k nevydržení.