Nevím, jak je to v zahraničí, ale hlavní kvalita manažera v českých podmínkách je absolutní loajalita k nadřízeným a schopnost držet na uzdě (hlavně, pokud jde o mzdové požadavky) podřízené. Za to jsou štědře placení od vyšších šéfů. Zároveň se obvykle snaží v maximální míře od sebe odklonit veškeré problémy a práci. To není sice moc hezké, ale ještě tak nějak lidské.

V poslední době se ale rozmáhá ještě jeden perverznější managerský typ - moneyžer. Neuvěřitelně přeplácení rádobyodborníci (odbornice) obvykle z oblastí jako HR, jejichž jedinou náplní je v lepším případě dohazování kamarádšoftů zpřáteleným agenturám a jednotlivcům, nudit se v pracovní době a řadové zaměstnance ignorovat. V horším případě navíc obtěžují řadové pracovníky svými "projekty".

Je to jen o osobnosti cloveka. Nikdy jsem se nechoval u nadrizenych podrizene a svete div se, nikdo me nikdy nepropustil. A kdyz jsme u toho, vyhozeni za nejakou hadku s sefem je protipravni. Pokud ma ten dotycny koule a moznost se soudit, vzdy vyhraje a vypoved je uznana jako neplatna.

Co je to za šéfa, když 4x během jednoho týdne změní místo konání příští schůze???

Ta se při tom koná až tento týden, takže celkem očekávám, že se to může zase ještě jednou či dvakrát změnit... ... Jak nemají jeho podřízení přijít o zdravý rozum ?

Brno - Olomouc - Brno - Olomouc ...

Hlavním neduhem českých manažerů je to, že vůbec žádnými manažery nejsou. V mnoha větších firmách je hlavní kvalifikací manažera udělat dobrou prezentaci v PP...

Mlada holka co objevila Ameriku,a podle toho CV co tu sdilite se nemylim...

za svoji éru jsem narazil na jednoho vedoucího který se vyznačoval pomstychtivostí...každého musel zadupat do "prachu" a stál nad ním vítězoslavně a říkal že s takovým póvlem se nebude zaobírat je to k...a všech k...v

Nejhorší je, když se dosazují ve fabrikách mystři či nadřízený z řad rodin šéfů, majitelů atd. a nic neumí, nebo když vám nadřízeného dělá člověk jenom proto, že chodí s ostatníma do kuřárny a po práci na pivo tak je u části oblíbený a umí jen dobře žvanit.

V Českých firmách moc obecně neplatí, že ten kdo maká, snaží se, má výsledky, nápady atd. bude někdy povýšen. Bohužel jde hodně o kamarádčovství a známosti na dobrých místech atd. než o schopnosti.

Ale už jsem se setkal, že byl šéfem člověk bez jakýchkoliv manažerských schopností, tým ho sice moc z počátku nerespektoval, protože to nebyl žádný drsňák či mluvka ale měl dobré nápady a byl pracovitý a snaživý každému pomoci a u podřízených si časem respekt za pracovitost vybudoval taky. A o tom to je - když vidím nadřízeného, který se snaží, dýchá za firmu i za podřízené tak nemusí být žádný drsňák či despota a budou ho normální podřízení respektovat.

Doufání v to, že "ten kdo maká, snaží se, má výsledky, nápady atd. bude někdy povýšen" je špatný pohled na problematiku. Když se totiž stane člověk pro svoji pozici tím nejlepším, pak je těžké ho povýšit, protože by po něm vznikla díra.

Nechápu PR firmy TCC. Pokud chtějí školit managery tak s tímto PR neuspějí, pokud podřízené, tak také ne.

Tak přesně takto paní na mne zapůsobila. Jsem si po pár řádcích říkal, paní neúspěšná podnikatelka, manažerka, tak se stala "kritičkou". Neumíte-li nic, buďte kritikem a to v jakémkoliv oboru!

"vyjádřit se anonymně ": Stavte se za mnou, mám pár otázek k tomu dotazníku co jste vyplňoval.

Myslíte jako třeba slovo "anonymní"?

No ale vážně, asi nejhorší je typ "alpinista". Naslibuje šéfům hory doly, termíny nejlépe včera a vůbec ho nezajímá že to není stihnutelné. Potom se vozí po podřízených že nic nedělají.

Pokud je k tomu často i variabilní složka, tak to samozřejmě promítne i do ní.

Ono to funguje trochu jinak. Šéf řekne, že to musí být hotové do X, váš šéf řekne, že to není možné, že potřebuje o týden víc času, jeho šéf řekne, že nechce slyšet, že něco nejde, že pokud má problém plnit úkoly, tak asi není na tu práci vhodný a pak se vozí po vás. Pozice, kdy máte nadřízené i podřízené je občas těžká a nejde se zavděčit všem.