Každý zaměstnavatel by chtěl nejraději mladého silného zdravého muže s vysokým vzdělání a malými požadavky na plat, a věrného firmě. Jenže takových je velmi málo, takže teď musí být vděční, když to bude 63-ti letá žena s horším sluchem, zrakem a slabší tělesnou kondicí (jen ty znalosti a zkušenosti už mohou být dobré).

Nesouhlasím s tím, ze žena ztrácí pracovní návyky. Naopak se mi z mé vlastní zkušenosti i z toho, co vidím u kolegyň, potvrdilo, ze ženy s dětmi jsou efektivnější a neprokrastinují. Maji také více sebevědomí než před detmi. Ono totiz mit děti a vychovávat je a vést domácnost je dost dobra škola zivota a investice. Hodně žen s dětmi u nás v praví děla na 70-80 %, ale děláme stejné množství práce jako před mateřskou (někdy i více a lépe). Managementu se to pochopitelně také zamlouvá. Takze ti, co jsou chytří, ženu po dětech velmi rádi zaměstnaji.

Zaměstnávala jsem 25 let a nejlepší pracovníci byli vždy lidé 50-55+ a hned po nich ženy po mateřské (i když s rizikem odchodu na ošetřovačku). Po několika zkušenostech se zaměstnáním mladých žen hned po škole jsem se vrátila ke dvěma osvědčeným skupinám.

U nas je to v klidu, ale to bude mozna tim ze je zen v IT malo. A vlastne dobrych programatoru celkove. Takze kolegyne po pul roce materske dela z domu, dvakrat tydne prijde na poradu, obcas i na pul dne do prace, a rekl bych ze z domova odvede vice prace (nikoli viceprace:) nez nekteri v kanclu.

U většiny zaměstnavatelů (zejmena mimo Prahu) je to z extrému do extrému. Nejdřív 3 roky s dítětem doma a pak střih, šup do práce na plný úvazek. To znamená dát 3 lete dítě ráno v 7 do školky a v 16:30 ho vyzvednout. Nic mezi tím se nenabízí. Normální (na západ od nás) je dávat dítě do kolektivu postupně (klidně od 1 roku nebo jak kdo uzná za vhodné) a využít zkrácený úvazek i po dobu jeho mladšího školního věku.

Firmy nehledají lidi, ale naprosté pitomce, stačí si prolustrovat nabídky práce a především se zaměřit na finanční ohodnocení. Na druhou stranu, jenom dobře, že je neseženou, za tak špatných podmínek, ale hrozí dovozem verbeže, která stejně hákovat nebude.

Firmy o ně nestojí a ne že na ně neumí zacílit.Rodičák je příliš dlouhý a ženským se do práce pochopitelně nechce.Ono stačí být doma rok a máte velké problémy se vrátit do práce.

To mě pobavila ta věta, že jako žena ztratí pracovní návyky, když se bude doma starat o dítě/děti. Bohužel obojí (péče o děti vs. práce) se skloubí velice těžko, vždycky to budete na jedné straně flákat. Ale nemyslím si, že je potřeba od dětí hned utíkat do zaměstnání. Vždyť produktivní věk je 40 let, tak těch pár měsíců strávených doma s dětmi je jako kapka v moři, ale pro ty děti a vzájemné vztahy je to hrozně důležité. A že to nějaká žena nemůže doma tzv. vydržet? Proč pak tedy měla děti. To přeci není povinnost mít děti. A není nic špatného, když se žena rozhodne, že místo rodině se bude věnovat kariéře.

Myslím, že to skloubit jde, záleží na povolání, samozřejmě prvních pár let chce dítě víc času. Spousta lidí by už dnes mohla dělat z domova, ale zaměstnavatelé to nechtějí/nemůžou umožnit. Jinak ta poznámka o ztrátě pracovních návyků mi přijde urážlivá, protože tak skvěle produktivně rozplánovat čas jsem jako bezdětná neuměla. Jeden čas jsem jela trojboj plný úvazek převážně na home office, péče o dvě malé děti a nemocnou matku, stavba domu. A stíhala jsem i chodit cvičit, běhat. Kdyby mi tohle někdo nakázal ve dvaceti, tak bych mu řekla, že se zbláznil.

například v rámci Cafeterie možnost čerpat benefity různým způsobem - na psychologa pro děti

Zdroj: https://finance.idnes.cz/prace-zamestnani-materska-dovolena-benefity-f3p-/podnikani.aspx?c=A171221_111216_podnikani_kho

Co to je? Poukázky na dětského psychologa jako benefit? Ta naše společnost je fakt už nemocná. To kdyby někdo nabídl, tak se ho zeptám, jestli nepotřebuje psychologa spíše on.

Nejde ale sedět jedním zadkem na dvou židlích i kdyby to ostatní občané (nikoliv stát, ten žádné peníze nemá) dotovali nevím jak. Buď to se jde starat o dítě nebo je odložit k "tetám" a chodit do práce. Výroky "chci mít dítě, ale zároveň se realizovat mimo rodinu" jenom maskuje postoj, že dítě je na obtíž. Je to úplně stejné (jenom se tomu dává jakoby vyšší mravní náboj) jako říci, že chci mít dítě, ale chci zároveň chodit do hospody.

Zdroj: https://vilembarak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=501658

Ony děti od jistého věku na stálou přítomnost matky pomalu kašlou. U obou dcer jsme po druhých narozeninách stejně jen obcházely dětské koutky a hřiště, abychom našly jiné děti. Takže pak stejně jen sedíte opodál na lavičce a hlídáte, aby se nezabily. To mi ta školka přijde vhodnější. Samozřejmě nemám na mysli, aby tam zůstávaly osm a více hodin, to je pro taková prťata hodně. Ale zkrácené úvazky a práce z domu jsou pro rodiče menších dětí řešením, aby z práce úplně nevypadli a od staršího školního věku lze tu kariéru zase rozjet. Dnes se pracuje od 18 do 65 let věku, takže mi dítě jako stopka v kariéře přijde spíš jako výmluva, vždyť se jedná o pár let té bezvýhradné péče.