To jsou zase neskutečné kecy. I kdyby to člověk splňoval, tak bez požadovaného formálního vzdělání jak v soukromém, tak hlavně státním sektoru nemá se vůbec šanci o danou práci ucházet.

To jsou jenom rady pro lidi z kanclu. Ale je pravda, že spousta zaměstnanců je pasivní, musí se jím přesně říkat, co mají dělat a první reakce na nový úkol je negativní.

Na druhou stranu ambiciózní vysokoškolák ví, že nejdůležitější je lézt do zadku managementu a pak má zajištěno povýšení i stabilní práci v době recese.

Nu, ale jsou i jedinci jež po absolvování pedagogické školy a promoci na ní, volí práci i v nepříbuzných oborech jako je práce na linkách ŠA . Je zajímavé, že někdo se po devíti letech vyššího odborného vzdělání najde v manuálních oborech .

Nic jako jistá práce i za pár let neexistuje.

Ale je pravda, že určité kroky mohou snížit pravděpodobnost toho, že jistou práci mít nebudeme.

S práci se mohou rozloučit ti, co dělají v oborech, na kterých se začne šetřit jako první. Třeba malování na obličeje, alternativní medicína apod. Zatímco lidí v potravinářství nebo průmyslu se bát nemusí.

Ad1-Pokud vás v tom váš současný zaměstnavatel nepodporuje, nebo vám to dokonce neumožňuje, berte nohy na ramena.

Rád bych slyšel od té pani,kam se má člověk vrtnout,když nikde daleko nic není!!!Mne to přijde,jako rady od stolu nějaké přechtračené karieristky.Všichni tito by si měli projít základním kolečkem a né se hned cpát do menežmentu a nejlépe vrcholového.

Tak to byly odborné rady a teď něco z praxe: Mějte známé.

Nejdůježitější je vlastní profese, či zaměstnání.

Kdyby někdo děla zbrojíře pro rytíře, tak v tom může být jaký chce odborník a nenajde práci, podobně třeba švec nebo další povolání, po kterých prostě s vývojem přestala být poptávka.

Švec si dneska vydělá dost, pokud dělá boty na zakázku.

"Platí zde staré dobré „Kdo je připraven, není překvapen“."

Vždy připraven. Číst rubriku Finance na idnes.