Člověku, který se jmenuje Pech, bych nesvěřil ani korunu.

Z mých zkušeností:

Dlouhá léta jsem byla klientkou České spořitelny, platila za kdeco a úročení vkladů asi 0,02 %. Přechodem k Air bank jsem přestala platit za běžné používání účtu a peníze se mi nějakým přijatelnějším způsobem úročily. Získala jsem tím tehdy báječných 260 Kč měsíčně.

Dále začínám být bankovní turistkou na spořících účtech. Ing bank 2% úrok na 6 měsíců (bez poplatků), pak 0,4 %. Raifessen 3 % na půl roku, ale musíte mít běžný účet, kam každý měsíc přijde 15 000 Kč, a musí být 3 aktivity (pohodlně zrealizovatelné jedním trvalým příkazem z běžně používaného účtu a 3 trvalými příkazy zpět na Váš účet (já tam posílám o 1 000 Kč se zachováním určité rezervy k bezplatnému vybrání u jakéhokoliv bankomatu).Hello bank 1,5 % úročení do určité výše, ano zřídila jsem si účet. Banka Creditas - úročení 1,8 % do 31.12.2019 , zřídila jsem si účet. Všechny účty jsou bez podmínek a poplatků a lze peníze libovolně přesouvat.

Stavební spoření: využívám, ale starou smlouvu za výhodnějších podmínek (2% úrok a za nějakou dobu snad i 4% úrok) jsem vypověděla s ohledem na blížící se cílovou částku. Nové stavební spoření jsem opět založila s úročením 1,2 % a bez nutnosti platit poplatek za smlouvu, s relativně dobrým poplatkem za vedení účtu 80 Kč za čtvrtletí, s předpokládanou platbou 20 000 Kč za rok a státním příspěvkem 2000 Kč.

Lepší jak dotovat roky Českou spořitelnu ale stále jde o přehazování šušňů z jedné hromádky na druhou. Takové akcie mají výnos až přes 11 % ročně a fungují de facto jako takový spořící účet ...

No, někdy se opravdu připravíte o peníze i svojí aktivitou. Konkrétní příklad u O2: Měla jsem internet na doma + mobil s telefonováním, sms a 1,5 Gb dat za 807 Kč (poskytli mi jakési speciální slevy, když jsem chtěla odejít). Pak se mi objevila nabídka: navyšte si data na (už si přesně nepamatuji), bude Vás to stát jen asi 30 Kč. Proč ne, víc dat za těch pár korun se určitě hodí, navíc na dovolené jsem je celkem draze dokupovala, tak jsem v rámci svého internetového Moje O2 navýšila (pozor u O2 lze v rámci Moje O2 pouze zvyšovat, jakékoliv snížení musíte osobně vyřizovat na pobočce). A pak již jsem se nestačila divit, že navýšením dat jsem přišla o dosud poskytované slevy, takže budu platit asi o 300 Kč víc. I po osobním jednání jsme se nakonec dostali (milostivě) k tomu, že se vrátím na původní služby a budu platit pouze o 100 Kč víc. V rámci své určité gramotnosti to řeším vhodným používáním O2 kreditní karty, takže to v podstatě kompenzuji. Ale docela mě to naštvalo.

Měl jsem na účtu chvíli cca 300tis, než jsem je použil, a na výpise se objevilo "úrok 0,02 Kč"

myslim, ze nas tahate za fusekli. Banky, ktere davaji 0.01% by za jediny den daly 0.08 Kc.

U životního pojištění, stavebniho spoření je třeba být opatrný, změníte jednu pasáž

a smlouva dostane úplně jiný rozměr, samozřejmě v neprospěch klienta

Přesně tak, je rozdíl jednat o změně životní pojistky, když je vám 25 nebo 45. Ve druhém případě máte pro stejnou částku klidně dvojnásobné pojistné.

Pojištění na tržní hodnotu je ale matoucí. 2 stejné nemovitosti na různých místech mohou mít zcela jiné hodnoty, přičemž je tam znovu postavit nebo opravit přijde na stejné peníze.

Navíc není jeden jasný postup, jak tu hodnotu zjistit bez toho, že by zrovna došlo k prodeji té nemovitosti.

Je to skutečně pravda, jak je popsáno v příkladu, že pojišťovna může podle svého uvážení zkrátit plnění podle toho, jak vzrostla "hodnota" vaší nemovitosti? Tedy například Petr a Pavel si postaví dva stejné domy, pojistí je u stejné pojišťovny stejnou smlouvou. Petr se o dům stará a protože špatně provedou střechou jim trochu zatéká, nechá střechu opravit. Pavel na opravu své střechy kašle. Za 25 let díky inflaci má Petrův dům dvojnásobnou nominální hodnotu, zatímco Pavlův chátrající dům má stejnou, jako původně při uzavření pojistné smlouvy. Jednoho dne kvůli závadě na elektrickém vedení dojde k přepětí a shoří část elektrického vedení do obou domů a k poškození elektrických rozvaděčů. Oběma je vyčíslena stejná škoda 100 tisíc Kč (náhodou přesně tolik, kolik v příkladu v článku). Protože Petrův dům má dvojnásobnou hodnotu, pojišťovna se rozhodne zkrátit pojistné plnění na 50 tisíc, zatímco Pavlovi zaplatí celých 100 tisíc. Připadá někomu v pořádku, že takto může pojišťovna rozhodnout a vyplatit různou výši nikoliv na základě smlouvy a pojistného, ale vlastně potrestá toho, kdo se o nemovitost lépe staral, aby ji třeba uchránil od škody způsobené zatékající vodou?