V počátcích pojišťovnictví bylo pro mořeplavce velké riziko, že právě jejich loď (třeba jediná a ještě pořízená na úvěr) plavbu nedokončí a potopí se. Proto uzavírali pojišťovací spolky, kam ukládali část svých zisků a z nich platili škody těm, kdo měli smůlu a přišli o loď. Podobně se chovali i farmáři, kteří byli vystaveni riziku např. krupobití, které je mohlo připravit o celou úrodu. Proto se spolčili a o případná rizika se podělili. Nikdo už neriskoval, že přijde o všechno. V roce, kdy zrovna jeho nepotkalo neštěstí a souseda ano, měl nižší zisky. Pomohl totiž sousedovi uhradit škodu.
Tento pojišťovací princip ukazuje dvě důležitá finanční pravidla. Mořeplavci i farmáři snížili riziko, ale zároveň snížili zisk v roce, kdy se jich neštěstí netýkalo. Druhé pravidlo praví, že riziko se dá snížit jeho rozmělněním, rozložením mezi několik investičních příležitostí.
Podobně funguje např. ruleta z pohledu provozovatele (kasina). Kdyby byl jeden jediný hráč, který by si vsadil pouze jednou, bylo by pro kasino riziko veliké. Buď vyhraje hráč nebo vyhraje kasino a výhra (prohra) bude veliká. Pravidelné zisky kasina z rulety plynou z toho, že hraje hodně hráčů a sází se často. Např. u sázek, které mají kurz 1 : 2, není pravděpodobnost výhry 50 %, ale je 18/37 = 48,65 %. Čísel není 36, ale 37 (včetně nuly). Střední návratnost takovéto sázky je 97,3 %, takže výnosnost pro kasino je 2,7 %). Investičními pojmy řečeno je výnos (střední hodnota výhry) 2,7 % ze vsazených peněz. Riziko (rozptyl) je v tomto případě buď –100 % (s pravděpodobností 48,65 %) anebo +100 % (s pravděpodobností 51,35 %)). Kasina jsou zisková a málo riziková. Malá rizikovost je dána tím, že sází mnoho hráčů a sázky se neustále opakují. Z hlediska kasina je riziko velice dobře rozložené mezi jednotlivé sázky (mnoho hráčů, každý z hráčů má mnoho pokusů).
KDE INVESTOVATPři jedné jediné sázce je pravděpodobnost, že bude kasino ve ztrátě 48,65 %
Při 100 sázkách je pravděpodobnost ztráty 35,5 %, při 1000 sázkách 18,8 % atd. Pravděpodobnost ztráty kasina dále klesá. Při ještě větších číslech je pravděpodobnost ztráty kasina z rulety velice malá a investice „provozování rulety“ je výnosná a málo riziková.
Rozložení rizika se používá i při investici do akcií a dluhopisů. Místo toho, abychom investovali do jedné jediné společnosti, můžeme investovat polovinu peněz do jedné společnosti a polovinu peněz do druhé. Náš výnos potom bude průměrem obou výnosů. Určitě bude větší než výnos horší z nich a zároveň bude nižší než výnos té lepší z nich. Bude průměrný. Nebude nijak extrémní. Přínos investice do více cenných papírů je patrný z grafu č. 17. Rozložení investice mezi dva různé cenné papíry znamená, že se tato investice bude vždy pohybovat někde mezi nimi. Nikdy ji nepotká tak hluboký propad jako jednu z nich.
| Cenný papír 1 | Cenný papír 2 | Průměr | |
| Výnos (p.a.) | 8,6% | 10,4% | 9,5% |
| Riziko | 20,1% | 17,9% | 15,8% |
| Max. pokles | -9,8% | -11,0% | -10,4% |
Průměrný výnos leží pochopitelně mezi výnosy jednotlivých investic. Hlavní přínos investování do několika cenných papírů spočívá ve snížení rizika. Zatímco obě samostatné investice mají riziko cca 20 %, resp. cca 18 %, rozložení investice snížilo riziko pod 16 %. I největší pokles rozložené investice je příznivější a ve většině případů nižší než u jakékoli z jednotlivých investic. V našem konkrétním případě došlo k maximálnímu poklesu v tom samém měsíci, proto je maximální pokles pouze průměrem.
Někdy se pro diverzifi kaci používá následující příklad: Investor zvažuje, jestli bude investovat do společnosti, která provozuje pláže, prodává slunečníky, půjčuje volejbalová hřiště a surfová prkna. Druhou investiční příležitostí je společnost, která na té samé pláži provozuje kina, bary, restaurace a prodává deštníky.
Zisk obou společností se bude vyvíjet v závislosti na počasí. Když bude slunečno, bude prosperovat společnost provozující pláž, když bude deštivo, bude prosperovat společnost prodávající deštníky a provozující kina. Investor pochopitelně neví, jaké bude počasí v příští sezóně, proto investuje do obou. Když bude počasí jakékoli, bude mít zisky. Buď z jedné společnosti
nebo z druhé.
Investice do těchto dvou společností bude imunní vůči počasí. Celkově však není bez rizika. Na obě dvě společnosti budou působit další a další faktory, které není možné dopředu odhadnout a které budou ovlivňovat jejich zisky. Např. růst úrokových sazeb z úvěrů, pokud obě společnosti mají půjčený cizí kapitál, pokles koupěschopnosti obyvatelstva, pohyb směnného kurzu jejich měny vůči měně turistů a tak podobně.
V příkladu jsme viděli, že je možné rozložením investice do více příležitostí snížit riziko. Výsledné riziko tak může poklesnout pod úroveň rizika každé z investic. Investovali jsme pouze do dvou cenných papírů. Při investici do většího počtu by riziko dále klesalo.
Je možné dostat se až na nulové riziko?
V případě kasina a rulety také riziko klesalo s přibývajícím počtem sázek. Při hodně vysokém počtu sázek pravděpodobnost prodělku klesá k nule. Investice z hlediska kasina je bezriziková. Je něco podobného možné v případě investice do cenných papírů? Bohužel ne. Kdyby bylo něco podobného možné, bylo by investování velice jednoduché. Každý by požadoval investici s nulovým rizikem a dobrým výnosem. Stačil by pak jeden jediný fond, který by takto široce investici diverzifi koval a investoři by nepožadovali nic jiného.
Úryvek je z knihy 
