Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diverzifikace zvyšuje šanci správného rozhodnutí

aktualizováno 
Jak bychom se měli postavit k titěrné práci výběru akcií? Graham naznačuje, že „nejjednodušším“ způsobem pro opatrného investora by bylo nakoupit všechny akcie v indexu Dow Jones Industrial. Dnes má opatrný investor ještě lepší možnost – a to pořízení akcií indexového fondu, jenž vlastní ve své podstatě všechny akcie, které stojí za to vlastnit.
Diverzifikace též minimalizuje vaše riziko chyby

Diverzifikace též minimalizuje vaše riziko chyby

Nízkonákladový indexový fond je tím nejlepším bezúdržbovým nástrojem pro investování do běžných akcií – a jakákoliv dodatečná snaha o vylepšení tohoto nástroje znamená mnohem více práce (a nese s sebou větší množství rizika a nákladů), než by si mohl opatrný investor dovolit a vnitřně ospravedlnit.

Vlastní analýza a výběr akcií není zapotřebí a pro většinu lidí ani není doporučitelná. Avšak někteří opatrní investoři mají přes to všechno rádi rozptýlení ve formě intelektuálního oříšku vlastního výběru akcií – a pakliže jste přežili medvědí trh a stále máte zálibu v selekci akcií, pak vás nic z toho, co říká Graham nebo já, od této záliby nemůže odradit. V tomto případě nedělejte z indexového fondu celé své akciové portfolio, ale pouze základ vašeho portfolia. Jakmile vystavíte tuto základnu, můžete se pustit dál se svým výběrem akcií. Vložte 90 % svých prostředků do indexového fondu a s 10 % si provádějte vlastní výběry. Neměli byste se však pouštět do objevitelských výprav, dokud nebude tato základna vybudovaná.

V sérii článků z knihy nejvýznamnějšího investičního poradce 20. století se dozvíte od nejzasvěcenějšího "guru investování", jak se jako investor, makléř nebo investiční poradce vyhnete závažným chybám a jaké dlouhodobě úspěšné strategie při investování uplatnit.
Aniž by měl nějaké vzdělání v oboru ekonomie nebo financí, stal se brzy Benjamin Graham nejen úspěšným investorem a portfolio manažerem, ale také předním teoretikem. Jestliže řada věcí, která je napsána ve financích, zní často po několika měsících či dokonce týdnech poněkud hloupě, Grahamovy zásady publikované před mnoha desetiletími jako by časem získávaly ještě více na síle a pravdivosti
.

Proč diverzifikovat
Jednou z nejčastějších kritik diverzifikace v průběhu býčího trhu devadesátých let bylo tvrzení, že diverzifikace snižuje potenciál vysokého výnosu. Samozřejmě že pokud byste byli schopni najít „druhý Microsoft“, mělo by velký smysl vložit všechna svá vejce do jednoho košíku.

V zásadě ano. Jak jednou pravil humorista Will Rogers: „Nikdy nesázejte! Vezměte všechny své úspory, nakupte za ně nějaké dobré akcie, držte je, než půjdou nahoru, a pak je prodejte. Pokud nahoru nepůjdou, tak je nekupujte.“

Bohužel, jak Rogers věděl, většina investorů není obdařena darem dívat se na svět objektivníma očima. Bez ohledu na to, s jakým sebevědomím k investici přistupujeme, neexistuje způsob, jak zjistit, zda akcie půjde nahoru poté, co jsme ji koupili. Akcie, o níž jste přesvědčeni, že je to druhý Microsoft, se může záhy ukázat spíše jako akcie společnosti MicroStrategy (tato bývalá hvězda akciového trhu se v březnu 2000 prodávala za 3 130 dolarů za akcii, kdežto ke konci roku 2002 to bylo pouhých 15,10 dolaru – apokalyptická ztráta 99,5 %. Mít své prostředky rozdělené mezi mnoho akcií a odvětví je jediným spolehlivým pojištěním proti vlastním investičním chybám.

Avšak diverzifikace nejenom minimalizuje vaše riziko chyby. Rovněž maximalizuje vaše šance udělat správné rozhodnutí. V průběhu dlouhého období se jen hrstka akcií promění ve skutečné „superstar“, jenž vzrostou o tisíce procent. Časopis Money vyhledal 30 akcií, jež vykázaly v posledních letech (konče rokem 2002) nejlepší výnosy – ale i přesto, že máme tu možnost ohlédnut se do minulosti, je seznam těchto superakcií překvapivě nepředvídatelný. Místo mnoha technologických a zdravotnických (farmaceutických) společností obsahuje seznam akcie například Southwest Airlines, Worthington Steel, diskontní řetězec Dollar General, výrobu šňupacího tabáku UST Inc. Pokud si myslíte, že byste byli v roce 1972 ochotni investovat peníze do těchto akcií, klamete sami sebe.

Podívejte se na to takto: v obrovské kupě sena zvané akciový trh je schováno pouze několik jehel, které mají potenciál generovat skutečně gigantické zisky. Čím větší část tohoto stohu sena vlastníte, tím větší je vaše naděje, že nakonec naleznete alespoň jednu z těchto jehel. Tím, že vlastníte celý stoh (ideálně skrze indexový fond, jenž sleduje všechny akcie obchodované v USA) si můžete být jisti, že se v něm nakonec objeví všechny skryté jehly, čímž se zmocníte oněch obrovských výnosů superakcií. Zejména jste-li opatrný investor; proč marnit čas hledáním jehly v kupce sena, když můžete vlastnit celý stoh s nejednou jehlou?

Pojďme se pokusit ve stručnosti zaktualizovat Grahamova kritéria pro výběr akcií.

Odpovídající (dostatečná) velikost
Aby „vyřadil z výběru malé společnosti“, musel by současný investor vyloučit akcie společností, jejichž celková tržní hodnota je menší než 2 miliardy dolarů. Počátkem roku 2003 aplikace tohoto kritéria stále ponechávala ve výběru 437 akcií, jež byly zahrnuty v indexu Standard & Poor’s 500.

Avšak v současnosti má opatrný investor – na rozdíl od Grahamových dob – praktickou možnost vlastnit i akcie malých společností, a to prostřednictvím podílových fondů, jež se na malé společnosti specializují. Indexové fondy, jako je např. Vanguard Small- -Cap Index, jsou opět jedním z ideálních nástrojů; aktivní fondy je za dostupné ceny možno získat i od takových společností, jako jsou Ariel, T. Rowe Price, Royce a Third Avenue.

Stabilní finanční postavení
Podle strategického analytika Steva Galbraitha a Jay Lasuse z investiční banky Morgan Stanley existovalo na počátku roku 2003 v indexu S & P 500 asi 120 společností, jenž splňovaly Grahamův požadavek na běžnou likviditu ve výši alespoň 2. Má-li společnost více než dvakrát větší oběžný majetek než krátkodobé závazky, pak má dostatečný polštář pracovního kapitálu, pomocí něhož by – v průměru – měla přečkat i skutečně těžké časy.

Wall Street však vždy překypoval hořkou ironií a splasknutí bubliny růstových akcií vyvolalo další kuriozitu: v letech 1999 a 2000 měly high-tech, bio-tech a telekomunikační akcie zaznamenat „agresivní růst“; místo toho dodaly investorům maximální smrsknutí. Avšak koncem roku 2003 se kolo otočilo o celou obrátku a mnoho těchto agresivních růstových akcií se stalo finančně konzervativními společnostmi – se spoustou pracovního kapitálu, přemírou hotovosti a většinou bez zadlužení. Tabulka 14-a uvádí několik příkladů.

Ponaučení z tohoto plynoucí nespočívá v tom, že by tyto akcie byly „jistou věcí“ nebo že byste měli rychle zavolat svému makléři a koupit všechno, co je uvedeno v této tabulce.1 Místo toho byste si měli uvědomit, že opatrný investor může vždy získat, když s trpělivostí a klidem sleduje trosky býčího trhu. Grahamovo kritérium finanční stability je stále platné: jestliže vybudujete své portfolio ze společností, jejichž oběžný majetek je alespoň dvakrát větší než krátkodobé závazky a dlouhodobé cizí zdroje jsou menší než pracovní kapitál, budete vlastnit skupinu konzervativně financovaných společností s obrovskou stabilitou. Nejlepší hodnotu mají dnes obvykle akcie, jež byly dříve horkým zbožím, ale od té doby již vychladly. Historie ukazuje, že tyto akcie často poskytovaly dostatečný bezpečnostní polštář, jenž by měl opatrný investor vyžadovat.

Stabilita zisku
Podle údajů Morgan Stanley mělo 86 % společností v indexu S & P 500 kladný výsledek hospodaření v každém roce období 1993 až 2002. To znamená, že Grahamův požadavek, aby běžná akcie vykazovala alespoň nějaký zisk v každém z posledních deseti let, zůstává v platnosti – jako dostatečně přísné kritérium, aby eliminovalo z výběru chronicky ztrátové firmy, ale nikoliv tak omezující, aby zúžilo váš výběr na nerealisticky malý vzorek.

Dividendy
Počátkem roku 2003 vyplácelo dividendy podle agentury Standard & Poor’s 354 společností indexu S & P 500 (což představuje 71 % celku). Celých 255 společností vyplácelo dividendu po 20 let v řadě. A podle společnosti S & P existovalo 57 firem, jež za posledních 25 let dokonce zvyšovalo vyplácenou dividendu. Samozřejmě že to není záruka toho, že tak budou činit donekonečna, ale rozhodně je to příjemný signál.

Růst zisku
Kolik společností v indexu S & P 500 zvýšilo svůj zisk na akcii o „alespoň třetinu“, jak Graham požaduje, za období deseti let, konče rokem 2002? (Zprůměrujeme zisk na akcii každé společnosti za tři roky 1991 až 1993 a pak spočítáme, zda průměrný zisk za období 2000 až 2002 je alespoň o 33 % vyšší.)

"Inteligentní investor" je daleko nejlepší kniha, která kdy byla o investicích napsána. Je to jedna z nejčtenějších publikací svého druhu, ale také paradoxně v praxi snad nejvíce ignorovaná. Taková už je lidská povaha. Jednoduché věci se snažíme dělat složitě.

Podle informací investiční banky Morgan Stanley splnilo toto kritérium 264 společností indexu S & P 500. Zde se však zdá, že Graham nastavil laťku příliš nízko; 33% kumulativní růst představuje méně než 3% průměrný roční přírůstek zisku. Kumulativní růst zisku na akcii ve výši alespoň 50 % – tedy průměrný roční přírůstek alespoň 4 % – je o něco méně konzervativní. Toto kritérium splňovalo počátkem roku 2003 celých 245 společností indexu S & P 500, což představovalo dostatečný seznam akcií, z nichž mohl opatrný investor vybírat. (Pokud bychom laťku nastavili dvakrát výše, tedy na 100 % kumulativního růstu, což představuje 7% průměrný roční přírůstek, splnilo by tento limit 198 společností indexu.)

Nízký poměr P/E
Graham doporučuje, aby opatrný investor zúžil svůj výběr akcií pouze na ty tituly, jejichž aktuální ceny jsou na úrovni maximálně 15násobku průměrného zisku na akcii za poslední tři roky. V současnosti se na Wall Street používá neuvěřitelná praxe, a to stanovování poměru P/E dělením aktuální ceny akcie něčím, čemu se říká „zisk příštího roku“. Tímto obdržíme ukazatel, jemuž se někdy říká „forward P/E“ (tedy dopředný, budoucí poměr P/E). Avšak je absurdní odvozovat poměr P/E dělením známé ceny neznámými zisky.

David Dreman, manažer podílového fondu, zjistil, že v dlouhém období bylo 59 % odhadů budoucích zisků označených jako „konsensus“ Wall Street (tedy společný názor analytiků ohledně budoucího vývoje) od skutečnosti až hanebně daleko – přestřelovaly nebo podstřelovaly skutečně vykázané zisky přinejmenším o 15 %. Investovat peníze podle předpovědí těchto krátkozrakých „bystrozrakých“ je stejné riziko jako se stát dobrovolníkem pro držení terčů při turnaji v lukostřelbě na paraolympiádě pro nevidomé. To si raději spočtěte poměr P/E sami s použitím Grahamova vzorce, kdy aktuální cenu akcie vydělíte průměrným ročním ziskem na akcii za poslední tři roky.

Ptáte se, kolik akcií z indexu Standard & Poor’s 500 mělo počátkem roku 2003 cenu nižší než 15násobek průměrného zisku za období 2000 až 2002? Podle údajů investiční banky Morgan Stanley prošlo Grahamovým testem celých 185 společností.

Nízký poměr ceny a účetní hodnoty
Graham doporučuje, aby „poměr ceny a majetku“ (nebo poměr ceny a účetní hodnoty) nepřevyšoval hodnotu 1,5. V posledních letech je stále větší část hodnoty společností tvořeno nehmotným majetkem, jako jsou koncese, značky, patenty a ochranné známky. Vzhledem k tomu, že tyto faktory (včetně goodwillu z podnikových akvizic) jsou vyňaty ze standardní definice účetní hodnoty, je většina společností v současné době oceněna vyššími násobky účetní hodnoty, než tomu bylo za Grahamových časů. Podle údajů Morgan Stanley mělo 123 společností indexu S & P 500, tedy každá čtvrtá, cenu akcie pod 1,5násobkem účetní hodnoty.

Pokud bychom zvýšili tento poměr na 2,5násobek, splnilo by toto kritérium 273 společností (tedy 55 % indexu).

A jak bychom měli v současnosti přistupovat ke Grahamovu doporučení vynásobit oba poměry, tedy poměr P/E a podíl ceny a účetní hodnoty, a posoudit, zda je výsledná hodnota menší než 22,5? Na základě dat investiční banky Morgan Stanley splňovalo toto kritérium počátkem roku 2003 minimálně 142 akcií indexu S & P 500, včetně takových, jako jsou Dana Corp., Electronic Data Systems, Sun Microsystems a Washington Mutual. Takže i tento Grahamův „míchaný násobek“ funguje jako skvělý prvotní screeningový test pro identifikaci rozumně oceněných akcií i za současných podmínek.

Due diligence
Bez ohledu na to, jak opatrný investor jste – v Grahamově smyslu minimalizace vašeho úsilí při výběru akcií – je zde pořád ještě pár úkolů, jež si nemůžete dovolit přeskočit:

Splňte svůj domácí úkol
Přes databázi EDGAR na stránkách www.sec.gov získáte přístup k výročním a čtvrtletním zprávám společnosti, včetně údajů o platech (odměnách) managementu, vlastnické struktuře a potenciálních konfliktů zájmů (údaje jsou uvedeny ve zprávě pro akcionáře v pozvánce na valnou hromadu, tzv. proxy statement). Přečtěte si tyto informace alespoň za pět let nazpátek.

Zjistěte, co dělají sousedi
Na stránkách, jako je http://quicktake.morningstar.com, http://finance.yahoo.com a www.quicken.com, můžete ihned zjistit, kolik procent akcií společnosti vlastní institucionální investoři. Cokoliv nad 60 % naznačuje, že akcie je stěží neobjevená a pravděpodobně „převlastněná“. (Když se velké instituce rozhodnou k prodeji akcií, činí tak ve velkých balících, což má katastrofický dopad na cenu. Představte si všechny Radio City Rockettes, jak se na vás svalí z okraje pódia, a získáte představu, jaké to asi je.) Na těchto stránkách rovněž zjistíte, kdo je největším vlastníkem akcií. Jsou-li to investiční společnosti, jež investují podobným stylem jako vy, je to dobré znamení.

Cílem tohoto revidovaného vydání Inteligentního investora je aplikovat Grahamovy myšlenky na podmínky současných finančních trhů a přesto nechat jeho původní text v nedotčené podobě (s výjimkami poznámek pod čarou uváděných pro vysvětlení). Po každé Grahamově kapitole následuje komentář. V těchto průvodcích čtenáře po původním textu jsou uváděny i současné příklady, na kterých je nejlépe možné pozorovat jak aktuální  a jak osvobozující  zůstávají Grahamovy zásady i v současnosti.

Úryvek z knihy: Inteligentní investor

1. díl: I opatrný investor může dobře vydělávat
2. díl: Spekulace spíše obohatí někoho jiného než vás
3. díl: Okázalé triky v investování znamenají smrt
4. díl: Spekulaci musíte brát stejně jako hráč návštěvu kasina
5. díl: Investor i spekulant musí věnovat pozornost předpovědím o vývoji trhu
6. díl: Mazaný investor nakupuje na medvědím trhu a prodává na býčím
7. díl: Moudrý investor nevěří, že z něj denní fluktuace udělají boháče
8. díl: Nebojácný investor dokáže využít chyb akciového trhu
9. díl: Investor nesmí připustit, aby ho kolísání trhu zneklidnilo
10. díl: Cenu akcií ovlivňuje pět klíčových oblastí
11. díl: Ohlídejte si nástrahy ukazatele „zisk na akcii“
12. díl: Bdělý investor sleduje účetnictví podniků pozpátku
13. díl: Opatrný investor si vybírá pouze kvalitní obligace

Úryvek je z knihy
"Inteligentní investor"
vydané nakladatelstvím
Grada Publishing,
více informací naleznete na
www.grada.cz 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vladimír Brůna
Když stát své dluhy smaže inflací, je dobré mít zlato, říká odborník

Zájem Čechů investovat do zlata roste. A to i přesto, že cena zlata dosahuje ročního maxima. Podle investičního odborníka Vladimíra Brůny z Golden Gate CZ...  celý článek

Ilustrační snímek
Novinky v investování: od ledna začnou platit jasnější pravidla

Češi mají v podílových fondech investováno asi 445 miliard korun. Někteří se však spálili a investovali na doporučení poradců, aniž tušili, že poradci za svá...  celý článek

Ilustrační snímek
Pět rad, jak nenaletět, když se vydáte do velkého světa investic

Chcete začít investovat, zhodnotit své úspory. Specialista investičních produktů UniCredit Bank Stanislav Hamerník poradí, jak první cestu na burzu zvládnout...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %
Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %

Necelý týden před volbami dál posilují preference hnutí ANO. Raketový nárůst zaznamenala SPD. Rostou také Piráti. Naopa... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.