Fincentrum: Jaký dopad má hrozba války v Iráku na akciové trhy a na portfolia podílových fondů?
Martin Burda: My v tuto chvíli máme snížené váhy akcií v portfoliích, i když musím říct, že z fundamentálního hlediska jsou akcie historicky velmi levné. Krize v Iráku na nich sedí jako „poklička“ a v podstatě se nechce nikomu více kupovat, dokud nebude vyřešená. Dlouhodobě jsou akcie na velmi atraktivní úrovni, nicméně je to otázka dobrého načasování: kdyby se krize vyostřila, dokážu si představit další pěti-, možná desetiprocentní propad. Pokud by došlo k jejímu rychlému vyřešení, myslím si, že akciové trhy by mohly krátkodobě prudce růst.
F: Můžeme tedy opět vsadit na akcie?
MB: Pokud dnes investuje člověk na delší dobu, pak je velice dobrá příležitost k nákupu. To, proč my váháme s výraznějším nákupem akcií je otázka časování. Nyní je veliká volatilita na trzích, za týden mohou být o osm procent níž, stejně tak i o osm procent nahoře. Pokud vyjdeme z předpokladu, že válka bude krátká a bez velkých konfliktů v radě bezpečnosti, měli bychom začít nakupovat, buďto teď nebo v krátké době po ukončení konfliktu. Pokud konflikt skončí velice brzy a bez komplikací, na trhu se určitě projeví výrazný faktor uklidnění.
F: Akcie má ve svém portfoliu i nový Fond řízených výnosů, jaká je situace u tohoto fondu? Bylo nutné snížit počáteční podíl 15 % akcií v portfoliu?
MB: V tuto chvíli drží fond jen velmi malou část portfolia v akciích. Po zbytek roku bude fond investován převážně v instrumentech peněžního trhu.
F: Tento fond je jakousi alternativou zajištěných fondů. Proč vlastně u nás nejsou české zajištěné fondy?
MB: To je pravda, my jsme ten fond vytvářeli jako odpověď na garantované fondy, které je v českém regulatorním prostředí velice těžké vytvořit. V zásadě je možno tvořit garantované fondy dvěma způsoby: buďto je portfolio nakoupeno hlavně v peněžním trhu a současně se nakoupí akciové call opce, které prudce reagují na růst. Druhou možností je nakoupit plné portfolio akcií a zajistit ho nákupem put opcí. Problém je v tom, že u první verze jste schopen nastavit minimální úroveň nebo dno, pod které hodnota portfolia nepůjde. Tato konstrukce však není podle českého právního rámce možná - nejedná se o nákup za účelem zajištění. V druhém případě jde sice o nákup za účelem zajištění, ale problém je v tom, že pro takový fond už nezajistíte minimální hodnotu, pokud ten fond chcete mít otevřený pro prodej a odkup podílových listů. My jsme šli jakousi kompromisní cestou, fond začíná každý rok s 15 procenty akcií a pokud akcie padají, tak jejich váhu v portfoliu snižuje, a pokud rostou, tak jejich poměr zůstává. Na dobu tří let a víc Fond řízených výnosů pokládáme za optimální instrument ve vztahu ke Sporoinvestu. Sporoinvest pro klienta, který investuje na delší dobu není vhodný instrument, protože je příliš konzervativní. A tohle je fond, který vám nepřipraví špatné překvapení a je určitě vhodnější.
F: Jak se daří vašim nejúspěšnějším fondům? Sporoinvestu a Sporobondu?
MB: Prodejně se dařilo oběma, historicky měl vždy Sporoinvest navrch, nicméně poslední dobou Sporobond docela převažoval. To je podle mého názoru do značné míry dáno historickou výkonností, kdy se řada našich klientů dívá na výnos za uplynulých 12 měsíců.
F: Úspěch Sporobondu tedy můžeme přičíst hlavně úspěchům dluhopisových fondů?
|
Podrobné informace opodílových fondech naleznete v naší specializované sekci ZDE |
MB: My jsme byli rádi, že jsme začali prodávat Sporobond, ale na druhou stranu, jedna věc je jistá: fondy peněžního trhu a fondy dluhopisů nemají šanci dosáhnout stejného výnosu jako v minulém roce. A bohužel, minimálně část klientů si kupuje ta historická čísla, před čímž bych velmi varoval, je to dost nešťastný přístup.
F: Dluhopisové fondy tedy už nebudou v tomto roce vhodnou investicí?
MB: Co bychom my viděli ze všeho nejraději je přestup od Sporobondu a Sporoinvestu k Trendbondu, protože Trendbond je jediný z těchto tří fondů, který může klientům přinést více než pět procent - něco v pásmu 5 – 8 % ročně. To je naprosto realistický odhad toho, co může Trendbond v následujících dvou třech letech dodat, ale jinak ani Sporoinvest ani Sporobond ani jiný fond peněžního trhu nebo fond obligací investovaný v Čechách nemá šanci překonat 5% v následujícím roce. Tím vůbec neříkám, že se jedná o špatnou investici – jako hra na jistotu je to dobrý tah. Musíte ale zapomenout na výnosy, na jaké jsme byli zvyklí v uplynulých letech.
F: Jak se vašich fondů dotklo nedávné zvýšení poplatků?
MB: Poplatky se překvapivě fondů nedotkly v podstatě vůbec, naši klienti evidentně investují na delší dobu a jsou ochotni poměrně nízký vstupní poplatek akceptovat.
F: Chystáte pro investory další překvapení v tomto smyslu?
MB: Nepočítáme s dalším navyšováním vstupních poplatků. Na další rok počítáme s mírným snížením správcovských poplatků, což je dáno vývojem na úrokových výnosech. Nicméně, nebudou to dramatické skoky dolů. Správa portfolia má nezanedbatelné náklady – máme tady drahé informační systémy, tým portfolio manažerů…
F: Jaké jsou vaše cíle pro tento rok? Budete chtít dále zvětšit tržní podíl?
MB: Já musím říct, že na naší úrovni – 45% v retailových fondech, je úspěchem tržní podíl udržet. Věříme tomu, že se nám to podaří.
F: Jsou vašimi konkurenty fondy zahraničních správců?
MB: České fondy jsou daňově znevýhodněné, my doufáme, že ministerstvo financí pochopí, že toto není dlouhodobě udržitelné a něco s tím udělá. Na druhou stranu nástup zahraničních fondů byl menší než mnoho lidí očekávalo. Je zde řada zahraničních společností, která sem přišla s širokou nabídkou fondů - můžu jmenovat Parvest, Julius Baer, HSBC, ABN Amro, ING a další - které mají velmi širokou nabídku fondů svých centrál. A musím říct, že při své distribuci byly překvapivě neúspěšné. Důvod je dvojí.
Za prvé, český klient v současnosti nakupuje hlavně konzervativní instrumenty, fondy peněžního trhu, fondy dluhopisů a chce je mít denominované v korunách. Tento fakt si řada těch skupin neuvědomila, i když někteří konkurenti mají i tyto fondy.
Druhá věc je ta, že ti největší hráči na trhu českých podílových fondů (sdružení v UNISu) jsou největší banky. A popravdě, v tomto byznysu je důležitá distribuce, ne produkce. Vyprodukovat, například fond peněžního trhu, to umí každý, stejně jako řídit evropský akciový fond, já neříkám, jestli dobře nebo špatně, ale zainvestovat do evropských akcií, to umí každý absolvent vysoké školy ekonomické. Jsou samozřejmě obrovské rozdíly, zda máte dobrého portfolio manažera nebo špatného a zda dokáže překonávat index stabilně o pár procent ročně. Nicméně produkce v zásadě není takovým problémem. Problémem je to, zda umíte fondy efektivně prodávat, a to na tomhle trhu umí jen ty největší retailové banky. Zahraničním společnostem nezbývá než jít cestou nezávislých distribučních sítí. A tento kanál patří k nejnákladnějším.
F: Bude tedy v budoucnu trh podílových fondů patřit nadále z větší části tuzemským správcům?
MB: Řekl bych, že zahraniční fondy na český trh patří. Pravděpodobně budou většími konkurenty, až začnou růst akciové trhy. Myslím si, že je to korelované s růstem akciových trhů: v momentě, kdy znovu začnou růst akciové trhy, budou se tím víc prodávat zahraniční fondy – když si jako klient řeknete, že se teď bojíte akciových trhů, chcete investovat do fondu peněžního trhu, tak jdete do České spořitelny, CSOB nebo do Komerční banky a koupíte si fond peněžního trhu. Ale v momentě, kdy si řeknete, že chcete fond amerických akcií, možná se na internetu podíváte jestli fond amerických akcií nemá Citibank, Erste Bank, Abn Amro, ING, HSBC atd. Nabídku máte mnohem širší, takže poté je větší konkurence a smazává se konkurenční nevýhoda. Ale tuzemský trh bude vždy z osmdesáti procent rozdělen mezi ty tři největší společnosti. První liga tady je Česká spořitelna, ČSOB a KB a tak to zůstane i v budoucnosti.
Martin Burda, náměstek generálního ředitele Investiční společnosti České Spořitelny, odpovídal na otázky Fincentra o fondech, akciích a trzích v současné situaci, kdy jsou trhy v područí hrozby válečného konfliktu, nízkých sazeb a nevýrazných výsledků světových ekonomik. Můžete se těšit na další pokračování, kdy předáme slovo i zástupcům ostatních investičních společností.
Souhlasíte s tím, že dluhopisové fondy nebudou letos tak výnosné, jako v předešlých letech? Nakupujete v dnešních dnech akcie a akciové fondy? Dáváte přednost fondům českých správců před zahraničními?
