Když vám dluhy přerůstají přes hlavu, můžete podat návrh na vyhlášení osobního bankrotu. Pokud budou věřitélé souhlasit, nebudete muset splácet všechno. Ilustrační snímek.

Když vám dluhy přerůstají přes hlavu, můžete podat návrh na vyhlášení osobního bankrotu. Pokud budou věřitélé souhlasit, nebudete muset splácet všechno. Ilustrační snímek. | foto: Profimedia.cz

Dva příběhy: finančně nám už nikdo nepomůže, vyhlašujeme bankrot

  • 285
Někdo přišel o práci, jiný jen přecenil vlastní finanční možnosti. To jsou důvody, kvůli kterým lidé nedokážou dostát svým závazkům a nakonec žádají soud o osobní bankrot.

Oddlužení formou osobního bankrotu je dobré především proto, že při jeho úspěšném vyřízení nemusíte uhradit veškeré dluhy. Během pěti let na vás pak čeká splatit minimálně 30 procent z celkové dlužné částky formou pravidelných měsíčních splátek. Přinášíme dva příběhy lidí, kteří se k osobnímu bankrotu uchýlili.

1.
Ztráta práce a dluh ukončily sen o vlastním domě

Výměna bytu za vlastní dům se zahradou může pro někoho skončit kolotočem nesplacených splátek a kupením stále méně výhodných úvěrů na jejich pokrytí. Takový je případ manželů Lenky a Miroslava z Opavy.

Před čtyřmi lety prodali čtyřpokojový byt ve slezské metropoli za 2,5 milionu korun. K utržené částce si vzali hypotéku u Raiffeisenbank a koupili dvougenerační domek za 3,2 milionu korun na opavském předměstí. Dům však potřeboval rekonstrukci, na kterou si manželé vzali další hypotéku a zároveň se zadlužili u příbuzných.

"Splátky však přesáhly naše příjmy, a abychom zvládali hradit nejen náklady, ale také částky jednotlivých půjček a úvěrů, pomáhali jsme si výběrem peněz z kreditních karet," popisuje Lenka, jak se rodina začala pomalu dostávat do dluhové pasti.

Největší rána na rodinu se dvěma dětmi přišla před dvěma lety. Miroslav přišel o práci a novou se mu doposud nepodařilo najít. Navíc Lenka nastoupila na mateřskou dovolenou, takže jediný příjem manželů byl rodičovský příspěvek 7 600 korun.

V zoufalé situaci udělali to, co poradci z poraden finanční tísně popisují jako nejhorší možné řešení. Vzali si vysoce úročenou půjčku u nebankovní společnosti BTF Projekt. V současnosti má rodina 13 závazků u bank a úvěrových společností. K tomu dvě hypotéky u Raiffeisenbank a nebankovní úvěr, kterými je zastaven dům. Celkem dluží 4,3 milionu korun.

"Finančně nám již nedokážou pomoci ani rodinní příslušníci," vysvětluje Lenka. Ke konci minulého roku se proto rodina rozhodla požádat soud o schválení osobního bankrotu. "Jedině tak jsme schopni uhradit závazky našich věřitelů," doufá žena.

2.
Hypotéka 500 tisíc, ale mzda jen 10 tisíc korun

Má ženu, syna a práci v jedné významné strojní společnosti. Pan Josef z jižní Moravy však svou ekonomickou situaci nezvládl. Dohnaly ho dluhy z minulosti i série spotřebitelských úvěrů. "Přecenil jsem své ekonomické možnosti a současnou situaci už nezvládám," uvedl Josef v žádosti soudu o oddlužení. V ní vyčíslil své dluhy na 950 tisíc korun.

Jeho cesta do osobního bankrotu začala hypotékou na dům u společnosti Wüstenrot. Nesplacená výše hypotéky ke dni podání návrhu činila 528 tisíc korun. Ke dnu ho táhly také další nemalé dluhy, tentokráte u jistých fyzických osob. Jim kvůli soudním rozhodnutím pan Josef dluží asi 200 tisíc korun. Část dluhů vychází z někdejšího "neplánovaného" rozvázání pracovní smlouvy.

Finanční starosti se strojní dělník snažil řešit půjčkami u své banky. Na své kartě u Komerční banky skončil v minusu 25 tisíc korun, u stejné banky pak následoval revolvingový úvěr ve výši 89 tisíc.

Později se také přidaly půjčky u úvěrových společností. V době podání návrhu na osobní bankrot dlužil společnosti Home Credit 74 tisíc korun a společnosti Provident Financial bezmála 19 tisíc. "Vzhledem k celkové výši měsíčních splátek závazků a celkové výši mých příjmů je mimo mé možnosti závazky řádně splácet," konstatuje pan Josef v žádosti. Ten ve výrobní firmě pobírá pohyblivou mzdu, nejčastěji se však podle jeho slov pohybuje okolo 10 tisíc hrubého měsíčně. Jedna z příbuzných mu navíc na základně darovací smlouvy posílá každý měsíc pět a půl tisíce.

Podle svých slov může pan Josef měsíčně dát na splátky v rámci oddlužení asi pět tisíc korun, za pět let něco přes 300 tisíc korun, což je zhruba ze zákona potřebné minimum 30 procent z výše závazků. Soud mu v polovině loňského roku svým rozhodnutím oddlužení umožnil.

,