Nejprve průzkum zjišťoval, jak moc jsou jednotlivé profesní skupiny spokojené se svou prací, respektive jestli ji považují za společensky prospěšnou a zda vyžaduje specifické znalosti a schopnosti. Z devíti skupin mají svou práci nejraději zaměstnanci zdravotnických, učitelských a stavebních sektorů a pak také „uniformované“ profese. Nejméně spokojení jsou naopak prodavači. Problémy s financemi se ale nevyhýbají žádným profesím - ani spokojeným ani těm nespokojeným.
Jak si tedy lidé plánují své výdaje a jak myslí na budoucnost? „Nebude překvapením, že svou finanční budoucnost dlouhodobě plánují nejčastěji zaměstnanci finančního sektoru, následováni pracovníky IT sektoru. „Ajťáci“ patří také mezi ty, kteří i větší plánované výdaje řeší s předstihem a odloží si na ně peníze stranou, pouze 15 % z nich podobné situace řeší nějakým typem půjčky. Shodně odpovídali také zaměstnanci ve službách. Největší ochotu vzít si půjčku vyjádřili pedagogičtí pracovníci a řidiči,“ říká Jakub Dvořák ze společnosti Kruk.
Pokud dojde k výdajům, které naruší rovnováhu domácího rozpočtu, řeší tuto situaci pracovníci různých oborů odlišným způsobem. Pro zaměstnance ve službách, dopravě a ve stavebnictví je nejjednodušším řešením práce navíc: více zakázek, směny navíc, přesčasy. Pedagogičtí pracovníci a příslušníci uniformovaných sborů omezí své budoucí výdaje. Zástupci prodejních profesí se pokusí získat půjčku od známého nebo příbuzného.
V případě, že by dotázaní přišli o zaměstnání, vystačí úspory nejdéle lidem ze stavebnictví. „Vystačí jim na to, aby jejich domácnost fungovala 6,6 měsíce. Stejně zabezpečení jsou učitelé. O něco méně mají naspořeno finančníci a ajťáci,“ říká tisková mluvčí společnosti KRUK Markéta Kolářová. Nejrychleji našetřené peníze dojdou pracovníkům ze sektoru služeb (například kadeřníci, maséři, drobní řemeslníci) a pak prodavačům.
V dopravě nejčastěji platí závazky po splatnosti
Nejméně třetina příjmů českých domácností je určena na úhradu fixních výdajů. Z nich pak tvoří největší podíl náklady na bydlení. Významnou část rozpočtu tvoří také poplatky za mobilní služby, internet a televizi.
Téměř polovina pracovníků v dopravě se přitom setkala se situací, kdy nebyli schopni zaplatit složenky v určeném termínu. U IT profesí má tuto zkušenost nejmenší podíl respondentů. „Nejčastějšími důvody, které vedou k opožděným platbám, patří, napříč všemi profesnímu skupinami, ztráta zaměstnání v rodině, nepředvídatelné výdaje a splátky úvěrů,“ vysvětluje Markéta Kolářová.
Vyrážení klínu klínem je krajním řešením
Mezi respondenty průzkumu převažuje názor, že řešit finanční tíseň další půjčkou či úvěrem je krajní řešení. Přesto k němu téměř pětina respondentů v posledních 12 měsících přistoupila. Jednalo se o zaměstnance sektoru služeb a IT, přičemž hodnota jejich úvěrů činila průměrně zhruba 75 % jejich měsíčního rozpočtu u pracovníků ve službách a 63 % u zaměstnanců v IT.
Průměrná hodnota úvěru napříč všemi profesními skupinami činí 65 % měsíčního rozpočtu domácnosti, přičemž platí, že čím nižší je příjmová hladina dané profesní skupiny, tím větší jsou úvěry.
„Průzkum ukázal, že reálné problémy s průběžnou úhradou závazků mají lidé ze všech profesních skupin. V podobných situacích doporučujeme, aby lidé začali své dluhy aktivně řešit co nejdříve, a to tak, že se spojí s věřitelem a dohodnou se na způsobu, jakým svůj dluh začnou opět splácet. Jedině tak je možné předejít mnohem vážnějším situacím, které už dlužníkům mnoho prostoru pro řešení nenabízejí,“ dodává Markéta Kolářová.
Podle jejích informací splácí v současnosti nějaký typ úvěru 44 procent Čechů. Přibližně třetina ze zadlužených lidí nemá zaměstnání a polovina se nachází v horší finanční situaci.
Průměrná zadluženost Čechů v rámci spotřebních úvěrů (tedy bez zahrnutí hypoték) je 26 500 korun. Nejvíce dluží lidé z Prahy (v průměru 33 000 korun), nejméně pak obyvatelé Královéhradeckého kraje (průměrně 23 000 korun). Úvěr má prakticky stejný počet mužů i žen, zpravidla ve středním věku 35 až 44 let. Nejčastěji si půjčují lidé z vesnic do 1 000 obyvatel, nejméně pak Češi žijící ve velkoměstech nad půl milionu obyvatel.
Právě pro lidi, kterým přerůstají dluhy přes hlavu, pořádá už devátým rokem KRUK ve spolupráci s Úřadem práce ČR Mezinárodní den bez dluhů. Na kontaktních místech (viz. obrázek) budou připraveni odborníci, kteří zhodnotí finanční situaci dlužníků s ohledem na jejich příjmy a závazky. Vypracují jim konkrétní plán, jak postupovat, kde a co omezit a jak sehnat další zdroj příjmů. Letos se akce bude konat 13. a 15. listopadu na pětatřiceti místech po republice. V nejvíce zadlužených regionech bude míst více.
Průzkum, který pro KRUK provedla společnost Kantar TNS, se konal mezi občany České republiky na přelomu měsíců září a říjen, celkem bylo dotazováno 1 000 osob z devíti profesních skupin:
- služeb
- prodeje
- stavebnictví
- dopravy
- financí
- zdravotnictví
- vzdělávání
- IT
- uniformované sbory
