Od loňského roku si dlužník, kterému kvůli exekuci zablokovali účet v bance, smí ze zákona vybrat z účtu každý měsíc dvojnásobek životního minima. Tedy 6 252 korun.
Částka by měla sloužit k uhrazení základních životních potřeb. Problém je, že zákon už neříká, kolikrát si dlužník o vyplacení smí zažádat. Pokud má vícero účtů u různých finančních ústavů, může si takřka bez problémů peníze vybrat i několikrát do měsíce.
To vše za předpokladu, že mu takové peníze vůbec po všech srážkách na obstaveném účtu zůstanou.
"Prvotní myšlenka ombudsmana Otakara Motejla, který novelu inicioval, tedy nebyla špatná, není však dotažená do konce, a proto se míjí účinkem," upozorňuje Tomáš Vrána z exekutorského úřadu Přerov.
Zákon hraje do karet dlužníkovi, který je v podstatě oproti věřiteli ve výhodě. Věřitel si v takových případech musí na své peníze déle počkat, pokud je ovšem někdy všechny dostane.
Banky se snaží problémům předejít
Opětovnému vyplácení u jedné banky by docházet nemělo. "Existuje evidenční systém, aby klient mohl tuto částku dostat vyplacenu pouze jednou. Dostane ji navíc pouze v případě, že na účtu peníze má, " vysvětluje mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek. Podobný systém má například i Komerční banka a Česká spořitelna.
V rámci jedné banky bude dlužník neúspěšný, ale pokud má peníze rozloženy například ve třech finančních domech, může si takřka bez problémů peníze vybrat i několikrát do měsíce.
Banky musí o vyplacení dvojnásobku životního minima informovat pouze soud. Tam však záznam většinou končí. K exekutorům ani k věřiteli se údaj o vyplacení nedostane. I kdyby se tak stalo, pro neplatiče hraje čas. Než soud dá vědět věřitelům a bankám, dlužník si může vybrat třeba pětinásobek přiřknuté částky.
O novele zákona se hovořilo minulý rok, žádná změna ale dosud nenastala a podle dostupných informací se k ní ani neschyluje.
