Soustava psaných norem pochopitelně nemůže být nemravná. Nemohou se v ní vyskytovat pokyny typu:
-
Sekretářka, která spí se svým šéfem, nechť má vyšší plat a přednost při atraktivních služebních cestách před těmi, které s ním nespí.
-
Prohřešky proti pracovní kázni nechť jsou promíjeny hlavně těm, kteří na vedení firmy vědí něco kompromitujícího.
-
Hlavní rozhodnutí nechť nejsou činěna na pracovních poradách, nýbrž v zákulisí - na pivu, na golfu...
A podobně - každý si z praxe jistě s chutí doplní. Taková pravidla by každý mohl úspěšně kritizovat, napadnout, domoci se jejich odstranění. Rozhodující pro úspěch a zdraví firmy je, aby se maximálně "jelo" podle těch oficiálních pravidel. Aby neformální struktury a vztahy skomíraly a zašly na úbytě.
"Jede-li se" v podniku mimo oficiální normy, mohou tyto normy zakysnout v neprůchodné podobě. Neprůchodnost nevadí - vždyť je řadou pragmatiků obcházena. Ukáznění trpí, pragmatici se radují. Prosperita klesá. Alibisticky se proto vymýšlejí stále přísnější oficiální normy, které vychytralci dodržují stále méně. Na ukázněné je pak stále větší tlak, oni se dostávají do stále většího stresu. Nad civilizací vítězí mafie a džungle.
Drbům lze zabránit otevřeností. Čtěte ZDE |
Poučení: Braňte výše popsaným trendům ve své práci, co to dá. Ve vlastním životním dlouhodobém zájmu.