L. F. Most
Jestliže zaměstnavatel postupuje tak, jak uvádíte ve svém dopisu, pak skutečně porušuje ustanovení zákoníku práce. Podle nařízení vlády č. 3l2/l999 Sb. by měl zaměstnavatel zařadit pracovníka do tarifního stupně odpovídajícího převážně vykonávané práci a odměňovat ho nejméně tarifem tohoto stupně. To však nevylučuje stanovení vyššího tarifu vnitřním předpisem nebo kolektivní smlouvou. Pokud pak nebyla zahrnuta odměna za případnou práci přesčas v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě přímo do mzdy jako její součást, je zaměstnavatel povinen za práci přesčas platit mzdu a příplatek nejméně ve výši dvacet pět procent průměrného výdělku, nedohodl-li se se zaměstnancem na poskytnutí náhradního volna. Ostatní povinně vyplácené příplatky, to je za práci ve svátek nebo za práci v noci či za práci ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách pak musí proplácet samostatně nejméně v zákonem stanovené výši. Pokud jde o návštěvu zdravotnického zařízení, které musí zaměstnanec v naléhavých případech vyhledat v rámci pracovní doby, protože lékař mimo rámec stanovené pracovní doby neordinuje, jde o překážku v práci z důležitých osobních důvodů, která je placena podle přílohy k nařízení vlády průměrným výdělkem. Jestliže tedy zaměstnavatel postupoval nesprávně a v rozporu s platnými předpisy, máte možnost podat písemnou stížnost na kontrolní odbor příslušného úřadu práce se žádostí, aby zjednal nápravu. Jinak se můžete domáhat doplacení částek, které Vám zaměstnavatel neoprávněně nevyplatil, u příslušného soudu až tři roky zpět od doby jejich splatnosti.