Dohadování o dědictví stojí peníze

Kvůli němu padají v rodinách silná slova. Na léta dokáže znepřátelit celé zástupy příbuzných, bývá i příčinou násilí. O čem je řeč? O dědictví. Výše uvedené patří především do literatury a filmu. V běžném životě znamená rozdělit majetek po zesnulém spíše než osobní dramata obíhání úřadů a placení poplatků. Pokud se pozůstalí nedokážou dohodnout, bývá celý proces zdlouhavý a drahý.

Dědictví není zadarmo

Lidé, kteří něco zdědili, musí počítat s tím, že nedostanou odkázaný majetek zadarmo. Notář, který je ze zákona určen k vypořádání dědictví, si naúčtuje dvě procenta z jeho hodnoty do 100 tisíc korun, z další částky se procento snižuje. Jestliže zesnulý odkázal hotové peníze, není problém zaplatit notáři z nich. Záležitost se komplikuje, pokud dědictví obsahuje třeba auto, které nechce dědic prodat. Ještě složitější je to například s nemovitostí nebo uměleckými předměty. V takovém případě je třeba zaplatit odměnu notáři z vlastních peněz, a navíc ještě nechat ocenit dům či obraz soudním znalcem. Mnohem víc zaplatí dědicové, kteří se nedohodnou.

Jaké máte zkušenosti s notáři, zdají se vám přiměřené poplatky za jejich služby?

Odpověděl nám Silvio Spohr, majitel kavárny, předseda Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu

K notáři chodím občas ověřovat podpisy a převádět obchodní podíly. Nevím, jestli je to tím, že navštěvuji stále stejnou kancelář a neznám práci konkurence, ale s notářskými službami jsem spokojen a poplatky za ně mi připadají správné.

Pokud například tři příbuzní získají v rámci dědictví lednici, kočku a automobil a nedokážou se o ně podělit, musí k dědickému soudu. Ten může každému přiřknout třetinu lednice, třetinu kočky a třetinu auta. A nový spor je na světě. A s ním i další soudní poplatky a odměny advokátům, které se šplhají do tisíců a někdy - podle hodnoty majetku, o který se vede spor - i desetitisíců korun. Pokud se například soudí o peníze, musí předem složit čtyři procenta z žalované částky, nejméně ale šest set korun.

Dohadům předejde závěť

Předejít dohadům lze pomocí závěti, za její vypracování se platí notáři 900 korun. Pokud v rámci ní chce člověk zároveň někoho vydědit, bude ho stát 1500 korun. S vyděděním to ale není tak jednoduché, je k tomu třeba mít důvod uvedený v zákoně. Vydědit lze například potomka, který se o svého rodiče nestaral, vede nezřízený život či byl odsouzen pro úmyslný trestný čin na jeden rok a více. V závěti lze například zvýhodnit některého příbuzného před jinými nebo odkázat majetek cizím osobám (nadaci, útulku, kamarádovi a podobně). Ale pozor, nikdy tím nesmí být kráceno zákonné právo manželky a dětí. Pokud by byla závěť sepsána v jejich neprospěch, mohou ji zpochybnit. Například manželka má automaticky nárok na půlku ze společného jmění z manželů.

Příklad: zemře otec rodiny se třemi dětmi a zanechá po sobě 100 tisíc korun. Z nich jedna polovina připadá manželce a druhá se rozdělí rovným dílem mezi ni a její tři děti. Bývalá choť na dědictví právo nemá, děti, jejichž otcem byl zemřelý, ano. A co když po sobě zesnulý zanechá dluhy? Pokud se dědicové "přiznají" a budou se chtít s věřiteli vyrovnat, mohou tak učinit z ostatního zděděného majetku, přestože třeba nedosáhne výše závazku. Kdyby je však chtěli obejít a nevyrovnat se s nimi, mohou přijít o mnohem víc peněz než jen dědictví - v takovém případě totiž odpovídají za dluhy i svým majetkem.

Soutěžní hry z vás, až na výjimky, milionáře neudělají. Zkuste se proto na čas řídit radami ze seriálu 50 rad, jak dobře hospodařit s penězi. Výsledek se jistě dostaví! DALŠÍ DÍLY NALEZNETE ZDE.