Zamyslete se nad tím, kolik různých metod vám za poslední léta proběhlo přes stůl... ISO, JIT, benchmarking, best practise, six sigma, TQM, kaizen, project a proces management, maticové řízení nebo balanced scorecard... Po čem tedy sáhnout? Jakou formu zvolit? Co je ta nejpřímější cesta za úspěchem? Ti nejlepší radí: Vykašlete se na všechny ty poučky, šablony a procesy! Přestaňte kopírovat ostatní a rozhlédněte se po lidech kolem sebe!
Nedívejte se na ně jen jako na uniformované vojáky, kterým je třeba konkrétně popsat, jak mají držet flintu a kdy z ní pálit.
Přestaňte kontrolovat to, zda mačkají spoušť správným způsobem, či nikoliv. Pomozte jim hledat to, co je baví a v čem jsou nejlepší. Přemýšlejte, v kolika z nich dřímá talent a vědomosti, kterým se nedává prostor k realizaci a které zůstávají uvnitř bez využití pohřbeny a zapomenuty.
Zjistěte, co vaše lidi opravdu baví a co jim jde. Udržte si přehled o tom, co chtějí dělat, kde mají rezervy a v čem se mohou zlepšit. Vždyť jakýkoli velký úspěch v dějinách stojí na vášni! A kolik asi dostanete vášně od lidí, kteří dělají pět deset let stejnou práci bez toho, že by jim k ní někdo něco řekl nebo se zajímal, co je baví, nebaví nebo po čem touží.
Zapomeňte proto na chyby, slabiny a nedokonalost. Stavte na talentu! Diskutujte s lidmi o tom, co chtějí zkusit, v čem si myslí, že jsou opravdu nejlepší. Pokládejte jim třeba i nepříjemné přímé otázky, které je přinutí přemýšlet o životě a o tom, co od něj chtějí. Věnujte rozhovorům čas a pozornost.
A nenechte se ošálit uniformou! To, že někdo dělá ve financích, vůbec neznamená, že je to dobrý finančník a měl by to dělat dál. Potkali jsme mzdovou účetní, která po sedmi letech v účtárně vyměnila tabulky za lidi a stala se nejlepším prodejcem ve firmě. Nebo právníka, který vyměnil soudní síň za manažerskou židli, a headhunteři se o něj perou.
 |
