Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Dražba je hrozbou pro neplatiče i nástrojem dobrého prodeje

  • 0
Dražba může pro jednoho znamenat příležitost levně koupit, naopak pro druhého draze prodat. A pro lidi s potížemi se splácením hypotéky se jedná o poslední instanci v řízení s bankou. Krize se dotkla i dražeb. Vývoj počtu dražeb v České republice ukazuje postupný pokles.

Dražby jsou v krizi už dávno

"Zatímco česká ekonomika hlavní vlnu krize teprve očekává, český dražební trh je v krizi již od roku 2002 a tato krize se stále prohlubuje," uvedl Jiří Bureš, předseda České asociace dražebníků. A statistiky počtu dražeb mu dávají jednoznačně za pravdu.

Od roku 2002 počty dražeb každoročně klesají. Zatímco v roce 2002 bylo uskutečněno 4 600 dražeb, v loňském roce jich bylo jen 2 511. Ubývá ovšem i dražeb nemovitostí. Z 3 849 klesl jejich počet na 2 075.

Co stojí za tak dramatickým poklesem počtu dražeb? Jiří Bureš vidí potíže dražebního odvětví zejména v legislativě. Formuloval proto 25 okruhů, kterými by se měla zabývat novela Zákona o veřejných dražbách. Jde kupříkladu o povinnost provést odhad draženého předmětu by se měla vztahovat pouze na nucené dražby nebo zavést povinnost pouze jedné prohlídky i u nemovitostí.

"Například v případě nemovitostí musí být zajištěny vždy dvě prohlídky, a to i v případě, že není o tuto dražbu zájem nebo vlastník neumožní tuto prohlídku. To zatěžuje zbytečnými náklady dražebníka," uvádí Jiří Bureš.

Soudy, exekutoři a finanční úřady patří mezi instituce, které si v současné době nemohou najmout dražebníka. "To je k neprospěchu věřitelů, protože lze i statisticky doložit, že dražebníci dosahují vyšší výtěžnosti v dražbách oproti soudům, exekutorům či finančním úřadům," komentuje Jiří Bureš.

Současným faktem zůstává, že zájem o dražby klesá. A týká se to i dražeb nedobrovolných.

Vývoj dražeb v České republice

Rok Celkový počet dražeb Celkový počet nedobrovolných dražeb Celkový počet dražeb s nemovitostmi Celkový počet dražeb s movitým i nemovitým majetkem
2000    620  156    351     0
2001 3 386  446  2 906  187
2002 4 600  614  3 849  354
2003 4 468  470  3 710  265
2004  3 840  477  3 191  190
2005  3 708  380  3 042  206
2006  3 135  256  2 601  129
2007  2 704  320  2 183  115
2008  2 511  304  2 075    90
Zdroj: Centralniadresa.cz

Počet nedobrovolných dražeb se nevyvíjí tak jednoznačně, jako počet dražeb dobrovolných. Přesto je patrný jistý sestupný trend - navzdory stále rostoucímu objemu zastaveného majetku. Je sice pravdou, že banky zpravidla řeší situaci se svými neplatiči raději nejprve jiným způsobem, ovšem k prodeji nemovitosti musí i tak sáhnout. A patrně raději zvolí jinou variantu prodeje než dražbu.

Hrozba nucené dražby je navíc tak vysoká, že dlužník zpravidla najde cestu, jak se s bankou domluvit na jiném způsobu řešení svého závazku.

Je cena v dražbě vyšší? 

Dražebníci uvádějí, že v dražbách je dosahována vyšší cena. "Průměrně se dosáhne o 10 až 25 procent vyššího výnosu, než je cena stanovená odhadem," uvádí se na stránkách nejmenované dražební společnosti. Otázkou ale je, jak je nastaven příslušný odhad. Ostatně, i banky mohou (a v nedávné době k tomu též přistoupily) snížit odhadní ceny nemovitostí, v jejich případě určených jako zástava.

Na druhé straně kupující se účastní dražby ze dvou důvodů - buď chtějí získat předmět (i nemovitost) exkluzivní hodnoty a jsou ochotni za něj zaplatit více než ostatní, nebo chtějí naopak získat nemovitost levněji, např. díky časovému tlaku prodávajícího. Konečná cena ale vždy závisí na poptávajících a jejich zájmu. A přestože v dražbě lze uskutečnit velmi výhodné koupě, při dobře obsazené dražební síni potenciálními kupci se v dražbách dosahuje zpravidla vyšší ceny než při přímém prodeji.

Více si přečtěte na Hypoindex.cz.