Podle Jaroslava Novotného z realitní kanceláře Rak většinu lidí shánějících byt nezajímá na prvním místě, zda jde o družstevní, či osobní vlastnictví. "Naši klienti zpravidla chtějí co nejrychleji bydlet. Jaké výhody a nevýhody přinášejí oba typy bydlení, sledují až v druhé řadě," říká Novotný. Dodává, že podle jeho mínění jsou obě formy srovnatelné, každá má své plusy a minusy. Velký rozdíl je především v možnostech financování koupě a také ve výši nákladů spojených s prodejem nebo převodem bytu.
Za převod družstevního bytu se platí mnohem nižší poplatky. A to za změnu z družstevní formy na osobní vlastnictví i za převod podílu na další osobu. Například převod družstevního bytu do osobního vlastnictví stojí podle předsedy Svazu bytových družstev Ivana Přikryla v průměru zhruba tři až tři a půl tisíce korun. "Pokud majitel byt v osobním vlastnictví dále prodává, musí nechat vypracovat odhad celého domu. Cena se pohybuje okolo deseti tisíc korun," říká Ivan Přikryl. Další poplatky spojené mimo jiné s vypracováním smlouvy odhaduje na devět procent z ceny nemovitosti. Naproti tomu "prostý" převod podílu z jednoho člena na jinou osobu je prakticky zdarma. Výdajem je obvykle jen odměna advokátovi, který vypracuje smlouvu. Nejde totiž podle zákona o prodej, ale o převedení práv člena družstva. "Znám z praxe případ, kdy majitel bytu v osobním vlastnictví přiznal, že na prodeji tratil zhruba dvacet procent v porovnání s tím, kdyby převáděl družstevní podíl," doplňuje Přikryl. Náklady spojené s prodejem obvykle zohledňuje už cena bytu. Srovnatelné byty v osobní vlastnictví bývají v průměru o deset procent dražší než družstevní. Tato úměra však nemusí platit vždy. "Záleží především na lokalitě, stavu nemovitosti, poptávce. Ale obecně lze říci, že například u stejných bytů na jednom patře téhož domu by tento údaj odpovídal," připustil Jaroslav Novotný.
Velkou nevýhodou družstevního bytu je naopak to, že koupi podílu na družstvu nelze financovat pomocí hypotéky. Ta se totiž vztahuje pouze na nemovitosti pořizované do osobního vlastnictví. Některá družstva však při stavbě nových domů berou hypotéku "na sebe" coby právnické osoby a její splácení rozpočítají svým členům ve formě nájemného. Tímto způsobem ale není možné postupovat v případě koupě podílu staršího bytu. Naproti tomu na pořízení bytu v osobním vlastnictví hypotéku použít lze.
S vlastním bytem coby klasickým zbožím je možné jednoduše obchodovat či ho například pronajímat. O převodu družstevního bytu musí vědět družstvo, byť, jak říká předseda Svazu bytových družstev Ivan Přikryl, nemůže ho zamítnout. "Tuto skutečnost orgány družstva neprojednávají, jen ji berou na vědomí," říká Přikryl. Složitější to může být s pronajímáním. Majitel bytu v osobním vlastnictví si může se svým bytem nakládat, jak uzná za vhodné. Pronájem družstevního bytu schvaluje družstvo. Souhlas přitom nemusí dát například tehdy, když podnájemník hodlá v prostorách podnikat.
Co si myslíte o družstevním bytě či osobním vlastnictví vy? Jsou výhody a nevýhody obou alternativ srovnatelné? Těšíme se na vaše názory.
 |
