K 30. září 2021 mělo doplňkové penzijní spoření uzavřené 1 410 461 Čechů, to je o 38 366 střadatelů víc než v předchozím čtvrtletí. V transformovaných fondech, do kterých se již téměř 10 let nedá vstupovat, stále zůstává 3 002 739 účastníků.
Problém ale je, že ve starém „penzijku“ si Češi odkládají pro zajištění na stáří měsíčně v průměru jen 745 korun a v novém doplňkovém spoření průměrně 802 korun. Řada lidí tak na nejvyšší státní příspěvek včetně daňové úlevy nedosáhne.
| Vlastní měsíční platba v Kč | 100 | 300 | 500 | 800 | 1000 | 1500 | 2000 | 3000 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Státní měsíční příspěvek v Kč | 0 | 90 | 130 | 190 | 230 | 230 | 230 | 230 |
| Roční úspora na daních v Kč | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 900 | 1800 | 3600 |
| Celkem roční výhody v Kč | 0 | 1080 | 1560 | 2280 | 2760 | 3660 | 4560 | 6360 |
S vyšším rizikem možnost vyššího zhodnocení
Zhodnocení vkladů ve starém „penzijku“ je přitom velmi nízké, loni byly výnosy většiny fondů pod 1% hranicí, nejvyšší zhodnocení (1,3 %) pak dosáhli střadatelé v Generali penzijním fondu.
Nízké je i zhodnocení peněz v konzervativních fondech nového doplňkového penzijního spoření. Jako nejracionálnější cesta, jak se zajistit na stáří při rostoucí inflaci, se tak ukazují dynamické a vyvážené fondy doplňkového penzijního spoření.
Jak ovlivní nezaměstnanost výši vašeho důchodu? A kdo na penzi nemá nárok? |
„Dynamické fondy letos jen za první tři kvartály vydělaly svým účastníkům v průměru 12,76 %, přičemž ty nejvýkonnější i více než 20 %. Za současné situace, kdy pociťujeme dopady pandemie a kdy se inflace meziročně zdvojnásobila, je to výborný výsledek a také odpověď na otázku, jak si do budoucna významně přilepšit ke starobnímu důchodu, na který nemají dobré vyhlídky bohužel už ani dnešní čtyřicátníci,“ říká k situaci prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop.
Průměrná čistá mzda činila v roce 2020 asi 31 tisíc korun, zatímco průměrná penze 15 411 korun. Penze se přitom v posledních letech valorizovaly a k dalšímu nárůstu dojde i v roce 2022.
„Navzdory poměrně významnému růstu důchodu v průběhu letošního roku podíl důchodů na platech a mzdách vytrvale klesá a prognózy nejsou o nic optimističtější,“ říká Pavel Racocha, ředitel KB Penzijní společnosti. A tak zatímco v roce 1994 činila penze 56 % čisté mzdy, v loňském roce to bylo již pouze 45 %.
„Některé velmi pesimistické prognózy hovoří o tom, že nedojde-li k zásadní reformě našeho důchodového systému, již dnešní čtyřicátníci se budou muset spokojit se státní penzí jen okolo 6 tisíc korun. To s průměrnými měsíčními výdaji asi 10,5 tisíc korun bez nájemného na důstojný život rozhodně stačit nebude,“ upřesňuje Lubomír Koňák, ředitel obchodu z KB Penzijní společnosti.
Ani v Praze není penzistům blaze
Výše penze se odvíjí od příjmů, není tedy překvapením, že ty nejvyšší důchody najdeme v Praze. V roce 2020 to bylo v průměru 15 tisíc korun.
„Ani Pražané se ale v penzi nemají lépe než zbytek republiky. Oproti průměrným důchodům jsou ty pražské vyšší jen přibližně o tisíc korun. Zato jsou zde vyšší výdaje, především na bydlení. V září to bylo ´jen´ o 5 tisíc korun, ale do budoucna se očekává růst nájemného. Propad příjmů mezi ekonomicky aktivním věkem a penzí bude právě v Praze ještě patrnější,“ vysvětluje Lubomír Koňák.
Podle propočtů převyšovaly loni v Praze průměrné mzdy státní penze o téměř 33 tisíc korun v hrubém, respektive 22,7 tisíce korun v čistém. Analytici KB Penzijní společnosti zároveň porovnali i průměrné mzdy a penze v ostatních regionech.
| Kraj | Průměrná hrubá mzda | Průměrná čistá mzda | Průměrný důchod | Rozdíl hrubé mzdy a penze | Rozdíl čisté mzdy a penze |
|---|---|---|---|---|---|
| Praha | 47 924 | 37 771 | 15 040 | 32 884 | 22 731 |
| Středočeský | 38 652 | 30 914 | 14 121 | 24 531 | 16 793 |
| Jihočeský | 35 038 | 28 238 | 13 842 | 21 196 | 14 396 |
| Plzeňský | 37 397 | 29 993 | 13 889 | 23 508 | 16 104 |
| Karlovarský | 33 617 | 27 183 | 13 624 | 19 993 | 13 559 |
| Ústecký | 35 759 | 28 774 | 13 544 | 22 215 | 15 230 |
| Liberecký | 36 111 | 29 028 | 13 786 | 22 325 | 15 242 |
| Královéhradecký | 36 601 | 29 388 | 13 898 | 22 703 | 15 490 |
| Pardubický | 34 775 | 28 049 | 13 722 | 21 053 | 14 327 |
| Vysočina | 35 712 | 28 732 | 13 767 | 21 945 | 14 965 |
| Jihomoravský | 37 683 | 30 202 | 13 683 | 24 000 | 16 519 |
| Olomoucký | 35 005 | 28 208 | 13 673 | 21 332 | 14 535 |
| Zlínský | 34 565 | 27 892 | 13 775 | 20 790 | 14 117 |
| Moravskoslezský | 35 183 | 28 352 | 13 954 | 21 229 | 14 398 |
| Česká republika | 38 527 | 30 818 | 13 943 | 24 584 | 16 875 |
Nejnižší průměrné státní důchody byly v roce 2020 na severu Čech a v Ústeckém kraji, kde jen o pár korun přesahovaly 13,5 tisíce korun. Nejmenší propad mezi průměrnými mzdami a penzemi byl loni v Karlovarském kraji, a to o skoro 20 tisíc korun u hrubé mzdy a 13,5 tisíce korun u čisté mzdy.
Za celou Českou republiku se tak dá říci, že odchodem do penze poklesne průměrnému Čechovi příjem o téměř 17 tisíc korun měsíčně.
Kolik našetřit na penzi? Alespoň dva miliony
Abychom si v penzi zachovali životní úroveň, musíme zkrátka našetřit. „Je určitě dobrou zprávou, že si na penzi spoříme, tou méně dobrou už ale je, kolik si spoříme. Stále totiž věříme, že se o nás stát postará a nespoříme si dostatečně,“ říká Lubomír Koňák.
KOMENTÁŘ: Důchod od státu? Raději zapomeňte a jednejte prozíravě |
Průměrný vlastní příspěvek v penzijním připojištění činí 772 korun, ke kterému přibude v průměru 145 korun na státním příspěvku. Při odchodu do penze pak podle průzkumů máme k dispozici nanejvýš půl milionu. Podle odborníků bychom však měli mít alespoň čtyřnásobek, tedy dva miliony korun, samozřejmě s ohledem na udržení životního standardu z let pracovního života.
Jak tedy myslet do budoucna? Začít spořit bychom měli co nejdříve, nejpozději se zahájením ekonomicky aktivního věku.
„Pokud bychom začali spořit ve 25 letech, měli bychom si měsíčně odkládat zhruba 10 % našich příjmů. Samozřejmě v určitých obdobích života je třeba řešit i další potřeby, například splácení hypotéky. Ale při pravidelném spoření v dostatečné výši se dá vyhnout dramatickému poklesu životní úrovně ve věku odchodu do penze, který by jinak nastal při spoléhání jen na státní důchod,“ uzavírá Pavel Racocha.
