Když pobíráte starobní důchod, můžete si vydělávat „bokem“, kolik chcete. Jediná výjimka, kdy to neplatí, se týká důchodu předčasného. V něm si můžete přivydělávat také, ale jen tolik, abyste se nestali plátcem důchodového pojištění. V praxi to znamená, že na dohodu o provedení práce s výdělkem do deseti tisíc korun či v zaměstnání malého rozsahu s příjmem do 2 500 korun za měsíc. Můžete také podnikat, ale jen s malými příjmy – v roce 2018 je hranice 71 950 korun za rok. Další možností je přivydělat si pronájmem bytu či domu.
Jak zaplatit méně na daních
I starobní důchodci mohou uplatňovat základní daňovou slevu „na poplatníka“. Ta je 24 840 korun a odečítá se od vypočtené daně. Když si vyděláte 165 600 korun, žádnou daň platit nebudete (daň z příjmů je patnáct procent a 24 840 je 15 procent ze 165 600 korun).
Doby, kdy důchodci platili daně z každé vydělané koruny, jsou už několik let minulostí, přesto to všichni penzisté nevědí. „Soused v penzi trochu podnikal. Nebylo to nic velkého, takže si neplatil účetní. Daňové přiznání podával sám a neuplatnil slevu na poplatníka. Úředníci daňové přiznání přijali, a protože tam nebyl nedoplatek na dani, nic neřešili. Soused tak zaplatil na dani patnáct tisíc korun. Když jsme se o tom bavili, upozornila jsem ho na možnost slevy, on podal opravné daňové přiznání a zaplacená daň se mu vrátila,“ vypráví Petra Dočekalová, která sama podniká, a tak má o daních přehled.
Se slevou na poplatníka se dá kouzlit
Jako senioři možná nepracujete po celý rok. Jdete třeba „na brigádu“ jen v zimě, kdy to moc neláká k výletům či k pobytu na chatě. Pracujete „na dohodu“ a zaměstnavatel za vás odvádí daň. Uplatňuje přitom slevu na poplatníka, ale jen poměrnou část za ten který měsíc. Jenže vy máte právo odečíst si celou slevu (24 840 korun) i kdybyste pracovali jen pár dní. Když si sami podáte daňové přiznání a slevu uplatníte, odvedená daň se vám vrátí.
O co si můžete snížit daně:
- Sleva na sebe (na poplatníka) 24 840 korun za rok.
Zdravotně postižení si odečítají navíc: invalidní důchodci 1. a 2. stupně 210 Kč/měsíc, invalidní důchodci 3. stupně 420 Kč/měsíc, držitelé průkazu ZTP/P 1 345 Kč/měsíc. - Důchodci mohou uplatňovat i odečitatelné položky. Ty nesnižují přímo daň z příjmů, ale takzvaný daňový základ. Ušetří tudíž 15 % uplatněné částky.
- Dary na charitu či darování krve – odečíst si můžete dary, pokud jde alespoň o 1 000 korun ročně (maximálně 15 % z daňového základu). Za každé bezplatné darování krve nebo krevních derivátů můžete odečíst 3 000 korun.
- Penzijní připojištění – spořit můžete, i když už jste v penzi a daňově si můžete odečítat to, co ročně uložíte mezi 12 a 36 tisíci (k prvním 12 000 dostáváte státní příspěvek).
- Životní pojištění – odečítat se dá pojistné u smluv, které trvají alespoň pět let a končit budou až po vaší šedesátce. Musí jít o pojistné na životním pojištění, kde si současně spoříte, ne tedy čistě rizikové pojistky.
- Hypotéka či úvěr ze stavebního spoření – pokud ještě platíte úvěr na bydlení, daňový základ můžete snížit o zaplacené úroky. Maximum je
300 000 korun ročně. - Odborové příspěvky – jste-li v odborech, můžete si daňový základ snížit až o 3 000 korun za rok.
Daň z důchodu, jen výjimečně
Nemusíte se bát, že když si vyděláte opravdu hodně, budete platit daň i z důchodu. To platilo dřív, dnes je však důchod od daně osvobozen až do výše 439 200 korun za rok. To odpovídá penzi 36 600 měsíčně, tak vysoký důchod není běžný. Ti, kdo jej pobírají, platí daň z příjmů z částky, která danou hranici převyšuje.
Do třiceti tisíc nic, ale…
Možná znáte pravidlo, že příjem do třiceti tisíc korun je od daně osvobozen. To je do jisté míry pravda, má to však svá ale. Hlavní je to, že musí jít o příjmy zařazené do kategorie „ostatní příležitostné“. Patří sem třeba prodej přebytků ze zahrádky, prodej medu, odměna za pomoc sousedovi (třeba vydlaždičkování koupelny). Nepatří sem příjmy ze zaměstnání (ani na dohody), příjmy podnikatelské ani příjmy z pronájmu.
Kdo si „ostatními příležitostnými“ příjmy nevydělá víc než třicet tisíc korun za rok, nemusí z nich platit daně, ani je uvádět v daňovém přiznání. Ale pozor! Jde o příjmy, nikoli o zisk. Pokud jste třeba udělali sousedovi skříň za 31 tisíc, musíte to v daňovém přiznání uvést, i když vás materiál přišel na 10 tisíc korun. Jaké jsou další nejčastější možnosti si vydělat a jaká pravidla je třeba dodržet?
1. Dohoda o provedení práce (DPP)
- Můžete mít dohodu i s několika zaměstnavateli najednou.
- Pro každého z nich lze pracovat jen 300 hodin ročně.
- Výpověď můžete dát vy i zaměstnavatel kdykoli, výpovědní lhůta je patnáct dní.
- Když si u jednoho zaměstnavatele vyděláte do deseti tisíc korun měsíčně, zaměstnavatel za vás odvede srážkovou daň 15 %. Teoreticky se pak již nemusíte o nic starat. V praxi se vyplatí podat daňové přiznání a uplatnit slevu na poplatníka.
- Pokud si vyděláte více než deset tisíc korun za měsíc a podepíšete „prohlášení k dani“, zaměstnavatel odvede 15% zálohu na daň z příjmů a odečte daňové slevy, na které máte nárok. Pokud nepracujete celý rok, opět se vyplatí podat si daňové přiznání.
- Pokud máte sjednáno víc dohod s více zaměstnavateli, můžete „prohlášení k dani“ podepsat jen u jednoho.
- Sociální a zdravotní pojištění se neodvádí, pokud hrubý výdělek nepřesáhne deset tisíc korun.
Tip: Lidem s nízkými příjmy z dohod o provedení práce se mnohdy vyplatí podat daňové přiznání. Srážková daň, kterou za ně odvedl zaměstnavatel, se jim díky slevě na poplatníka může vrátit.
2. Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)
- Můžete ji uzavřít s více zaměstnavateli.
- V průměru nesmíte na DPČ u jednoho zaměstnavatele pracovat víc než dvacet hodin týdně.
- I u DPČ je výpovědní doba patnáct dní, smlouvu může bez uvádění důvodu vypovědět zaměstnanec i zaměstnavatel.
- Když je měsíční hrubá odměna z dohody o pracovní činnosti nižší než dva a půl tisíce korun, neodvádí se z ní zdravotní pojištění a sociální pojištění.
- Pravidla pro placení daně jsou obvyklá jako u DPP, platí zde však hranice 2 500 korun.
3. Honoráře
- Honoráře za příspěvky do médií od jednoho zaměstnavatele do deseti tisíc korun za měsíc vám pošlou snížené o srážkovou daň.
- Pokud dostanete honorář, ze kterého je daň stržena srážkou, nemůžete (na rozdíl od DPP či DPČ) zahrnout příjmy do daňového přiznání a uplatnit si proti nim slevu na a poplatníka.
- Honoráře jiného typu a honoráře do médií nad deset tisíc korun musíte uvést do daňového přiznání jako příjmy podnikatelské, není však třeba zařizovat si kvůli tomu živnostenské oprávnění.
