Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) finalizuje práce na novele snižující důchodový věk lidem v náročných profesích. Nynější právní úprava sice umožňuje lidem odejít do důchodu dříve, než člověk dosáhne zákonem stanovený důchodový věk. Má to ale háček v podobě snížení dávky za každých 90 dnů předčasného důchodu.
Podle výpočtů Komise pro spravedlivé důchody tak předčasný důchodce přijde v průměru o 1 000 Kč měsíčně. Jak ukazují statistiky, častým důvodem pro odchod do předčasného důchodu jsou přitom právě zdravotní důvody, kdy lidé nemohou dále vykonávat svou stávající práci, ale zároveň nemají nárok na invalidní důchod.
Víte, kdy máte nárok na odchod do důchodu? |
Novela má za cíl odbourat sankce za odchod do předčasného důchodu u náročných profesí a to tak, že za každých deset let náročné práce bude moci člověk odejít o rok dříve do důchodu, aniž by mu byl důchod snížen.
Stanovením individuálního důchodového věku se totiž nebude jednat o předčasný důchod, ale o důchod zcela běžný. Zaměstnanci v náročných profesích si tak budou moci snížit důchodový věk až o 5 let. Zároveň jim zůstane volba, zda sníženého důchodového věku využijí či nikoliv.
Návrh změn je výsledkem práce Komise pro spravedlivé důchody, ve které jsou zasedají zástupci jak odborné veřejnosti, sociálních partnerů či zájmových sdružení a organizací, tak i zástupci politických stran. Souhlas s hlavní myšlenkou celého návrhu vyjádřili zástupci vládních stran i opozice.
Kdo má náročnou profesi?
Předem ovšem musí dojít ke shodě na definici náročné profese. V současné době existují kategorie práce, které zohledňují rizikovost jednotlivých profesí. Rozdělení do kategorií ale nemá žádný vliv na věk odchodu do důchodu. Výjimkou je stanovení nižší hranice věku odchodu do důchodu pro horníky se stálým pracovištěm pod zemí.
A právě kategorie práce by měly v budoucnu být podkladem pro stanovení důchodového věku. Podle informací MPSV nyní existuje shoda na tom, že náročné profese by měly každopádně zahrnovat práce zařazené do kategorie 4, tedy práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.
Zařazení prací z dalších kategorií, které by se týkalo například všeobecných sester se specializací, montážních dělníků či laborantů, bude výsledkem kolektivního vyjednávání mezi zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců. Obecně je záměrem novely zajistit odchod do důchodu lidem, kteří vykonávají práci způsobující nejvýraznější opotřebení organismu.
Co se ještě změní
Kateřina Trzaska
|
Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku, popřípadě splňuje další podmínky. Obecně je pro lidi narozené po roce 1971 důchodový věk stanoven na 65 let. Vzhledem ke stárnutí populace a k celoevropskému trendu zvyšování hranice odchodu do důchodu se nejeví 65 let jako nic výjimečného.
Otázkou samozřejmě zůstává, zda je člověk opravdu v 65 letech schopen vykonávat profese, které vyžadují neustálou pozornost či dokonce ve kterých dotyčný odpovídá za zdraví a život jiných lidí, například řidiči hromadných dopravních prostředků.
Obecná pravidla pro stanovení důchodového věku a pro předčasný důchod zůstanou stejná. Do předčasného důchodu tak budou moci jít lidé pět let před dosažením důchodového věku, nejdříve však v šedesáti letech věku. V tomto případě se nebudou měnit ani pravidla pro snižování vypláceného důchodu.
Kdo to zaplatí?
Jak vyplývá z materiálů Komise pro spravedlivé důchody, dostupných na internetu „období práce v náročné profesi bude posuzováno a evidováno v celém období pracovní kariéry od roku účinnosti příslušné právní úpravy upravující nároky osob v náročných profesích a dále bude zpětně doplněna evidence za deset let před účinností nové právní úpravy“.
Z dostupných materiálů není zřejmé, že by se lidem, kteří již nastoupili na předčasný důchod a podle novely by měli nárok na uplatnění individuálního důchodového věku, dorovnával schodek důchodu, o který přišli vlivem nástupu do předčasného důchodu.
Nabízí se pak otázka, kdo to všechno zaplatí. Plán MPSV je zvýšit sazbu pojistného na důchodové pojištění u zaměstnavatele zaměstnávajícího pracovníky v náročných profesích o 5 %. Komise pro spravedlivé důchody odhaduje, že zvýšení odvodů na pojistném by postihlo pouze jednoho z deseti zaměstnavatelů, neboť 91,7 % všech zaměstnavatelů nezaměstnává zaměstnance v nejrizikovější kategorii práce.
Dopady snížení důchodové hranice u náročných profesí budou patrné i na státním rozpočtu, kdy se předpokládá zvýšení výdajů na výplatu důchodů až o 0,01 % HDP.
V souvislosti s výše uvedeným návrhem se již ozývají hlasy poukazující na to, že návrh neřeší komplexně problémy důchodového systému jako takového, a navíc zvyšuje výdaje státního rozpočtu. Odhaduje se, že bez ucelené reformy důchodového systému způsobí trend stárnutí populace propad systému důchodů do červených čísel už ve třicátých letech.
Návrh bude nyní projednávat koalice a poté tripartita. Na výsledek vyjednávání a přesnou podobu novely si tedy budeme muset ještě nějaký čas počkat. Smělý plán hovoří o finalizaci návrhu do června 2020. Nepochybně se povedou boje o to, které práce do náročných profesí spadat budou a které už ne.
