Tomáš Surka, ředitel personálně-poradenské společnosti McROY Czech

Tomáš Surka, ředitel personálně-poradenské společnosti McROY Czech | foto: zdroj: McROY Czech

NÁZOR: Pět důvodů, proč jsou české mzdy nižší než na Západě

  • 578
Mzdy jsou v Česku nízké a rostou pomalu. S tímto názorem se ztotožňuje řada lidí. Průměrný Čech si nyní vydělá 27 889 korun hrubého měsíčně. Většina však dostává méně, mediánová mzda činí 23 704 korun hrubého. Je to málo, nebo máme být spokojeni? Nad tím se zamýšlí Tomáš Surka, výkonný ředitel společnosti McROY.
Reklama

Zdvojnásobte své finance!

Nenechte své těžce vydělané peníze ležet ladem. Investovat můžete již s 500 Kč měsíčně.

Mnoho lidí si v Česku stěžuje, že jsou jejich příjmy ve srovnání se západními sousedy o dost nižší. Je to sice pravda, ale přímé srovnání nestačí. Když se na rozdíly mezi jednotlivými zeměmi podíváme zblízka, nevedeme si vůbec tak špatně, jak by se mohlo zdát. Proč si jen nestěžovat na nízké příjmy? Má to několik důvodů.

Vliv kupní síly

Kritici nízkých příjmů zapomínají na to, že cenová úroveň je mezi jednotlivými státy výrazně odlišná. Kdyby Češi začali vydělávat například stejně jako Rakušané, vydělávali by vlastně mnohem více než pracovníci v Rakousku. Výrazně nižší jsou v Česku ceny bytů, nájmy, veškeré služby, ale i další zboží, například oblíbené pivo. Příkladem může být porovnání Prahy s Vídní. Podle statistik mají obyvatelé rakouského hlavního města příjmy vyšší o 94 procent než Pražané. Kupní síla obyvatel Vídně je však vyšší jen o 32 procent. Důvodem jsou například dvojnásobné ceny mnoha služeb nebo o polovinu vyšší nájmy.

Čtěte také

Vliv nízké produktivity

Za nižší platy často může především celkově nižší produktivita české ekonomiky. Neznamená to však, že na stejné pozici lidé v jedné zemi pracují produktivněji než v jiné.

Skutečný význam nižší produktivity spočívá v tom, že výrobek, který se v Česku vyrobí, má často nižší průměrnou prodejní cenu než kupříkladu německý produkt. Českou ekonomiku tvoří z velké části výroba s nižší přidanou hodnotou. V tuzemských továrnách vznikají mnohdy takzvané meziprodukty, které se odvážejí do firem, kde z nich teprve vyrobí dražší zboží.

Cena práce a konkurence

Je scestné si myslet, že když pracovník v Německu vydělává 3 000 eur, má český dělník pracující pro stejnou firmu nárok na stejnou odměnu. To by si německá firma pobočku v Čechách nebo na Moravě možná vůbec neotevřela. Nebo by ji přesunula dále na východ.

V 1. čtvrtletí 2017 činila průměrná hrubá měsíční mzda 27 889 korun.

Skladba ekonomiky

Reklama

Aby tuzemské platy rostly rychleji, je nutné pracovat na změně skladby ekonomiky a přilákat nové investice v oblasti výroby a služeb s vysokou přidanou hodnotou. Tímto směrem by vláda měla upřít svoji pozornost, další montovny změnu nepřinesou. Vyplatí se také systematická podpora českých podnikatelů, kteří nechávají právě výrobu s vyšší přidanou hodnotou v domácí ekonomice a své zisky zde reinvestují. Jimi vytvořená hodnota tak neodplouvá do jiných zemí.

Daňové zatížení

Každá země má jiný daňový systém. Znamená to, že z hrubého platu zůstává jiná částka na čistou mzdu a jinou daňovou sazbou jsou zatížené nákupy. Obzvlášť vysoké daně platí lidé ve skandinávských zemích, ale také ve Francii nebo Itálii. Státy východní Evropy mají pro zaměstnance spíše nižší daňové zatížení.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

578 příspěvků v diskusi

Reklama