Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ekologická výchova zapustila na školách zdravé kořeny

aktualizováno 
P r a h a -
Všeho s mírou. Tak se jmenuje projekt sdružení pro ekologickou výchovu Tereza, který chce vnést do škol ekologickou problematiku. Nyní oživuje vyučovací hodiny už na dvaceti pokusných školách. Zapojit se může celá škola. Žáci pracují na tématech z oblasti problematických odpadů, zeleně, dopravy či vodních zdrojů. K dispozici mají pracovní listy; učitelé dostanou doprovodné materiály. Vše je připraveno tak, že materály stačí jen vzít a rovnou použít: celý projekt byl totiž připraven v souladu s osnovami, aby jej učitelé mohli při výuce maximálně využít. To je velký posun, neboť doposud projekty učební látku zpravidla pouze doplňovaly. Nyní již ovšem představují možnost, jak pracovat jinak, jak pouze nevykládat za katedrou a zapisovat na tabuli. Jak vypadalo letošní kolo? Pořadatelé jej hodnotí jako velmi úspěšné. I když se některým učitelům zpočátku do nové situace příliš nechtělo, jejich žáci je přesvědčili. Nepracovalo se pouze s připravenými pomůckami, ale žáci si obstarávali informace i sami. Někteří se například spojili s místním úřadem, nebo si pozvali odborníky z jimi sledované oblasti.

DOBRÝ DEN, KVĚTINY

"Chceme, aby žáci dokázali sledovat vývoj životního prostředí, zda se zlepšuje, či nikoli a také ve kterých oblastech," uvedla Martina Lafatová ze sdružení Tereza. "Nejdůležitější pro nás ovšem je docílit u dětí uváženého vztahu k přírodě, naučit je vnímat ekologické vztahy a závislosti." V oblasti ekologie se již podle ní na českých školách změnilo mnohé k lepšímu: "Začaly tam působit různé aktivity jak v rámci ekologických praktik, tak i jako součást jiných předmětů. Nových nápadů je ovšem stále nedostatek a jejich realizace nutná," míní Lafatová. Význam projektu Všeho s mírou je podle ní hned několikerý. Jednak proto, že žáci nezískávají pouze informace, nýbrž učí se hledat souvislosti a řešit problémy, které je zajímají. Jednotlivé aktivity pak podporují ekologické myšlení a vzdělávání. "Na jejich konci často stojí i konkrétní výsledky, změny v okolí školy, založení vlastní botanické zahrady. Někdy se podaří dokonce vyvolat diskusi o efektivitě vytápění školy a iniciovat úsporná opatření, která sníží energetickou náročnost," pochvaluje si Lafatová.

JAK SE MAJÍ SMRKY?

V průběhu roku se školy mohou zapojit i do dalších ekologických projektů. V jednom z nich - s názvem Jak se mají smrky, kterého se účastní také Přírodovědecká fakulta UK v Praze - zkoumají žáci stav smrků v jejich regionu a informace zasílají vysoké škole. "Takovým způsobem porozumějí přírodě a jejím zákonitostem více, než kdyby jim je někdo vysvětlovat. Praktickým pozorováním, vedením statistik, porovnáváním a kontaktem se skutečnými odborníky získají žáci mnoho dovedností," tvrdí Martina Lafatová. Do jakých dalších ekologických projektů se mohou školy zapojit? Například do mezinárodního programu Globe, který vyhlásil v roce 1994 americký viceprezident Al Gore. Školy z více než sto deseti zemí světa zasílají internetem do washingtonské centrály aktuální informace týkající se teploty, vodních toků a změn porostů. Žáci se tak dokáží orientovat v přírodních vztazích, ale hlavně získávají k přírodě zodpovědný vztah. Přičlenění k projektu jim přináší také nová přátelství, která mohou navázat internetem se školami z nejrůznějších států světa.

MĚŘENÍ S ALEM GOREM

V tuzemsku se zatím přidalo více než sto dvacet škol. I jejich žáci se mohou zúčastnit světové konference, která se na závěr koná každý rok. Někteří z nich odjeli už v minulém roce na zasedání Globe-škol do Helsinek, kde se setkali se svými vrstevníky z celého světa. Část výpravy se mohla podívat až k polárnímu kruhu a obdivovat zajímavou a bohatou přírodu finských národních parků. Všichni přátelé ekologické výchovy se mohou již nyní těšit na otevření dětského "ekologického" domu v Haštalské ulici v Praze 1, které je připravováno na počátek příštího školního roku. Jeho součástí bude knihovna, informační centrum s možností připojení na internet a také školící středisko.


Autor:


Nejčtenější

Rodiny začínají počítat jinak. Podívejte se, na co Čechům schází peníze

Ilustrační snímek

Finanční situace českých domácností se vylepšuje. Jako dobrou ji vnímají čtyři pětiny rodin. Přesto osmdesát procent...

Jak poznat, komu se nedá věřit. Šest signálů snížené důvěryhodnosti

Ilustrační snímek

Nejspíš se vám už někdy stalo, že jste někomu věřili, ale pak se ukázalo, že jde o člověka, který myslí jen na sebe....



První obchodní počin byl fiaskem, dnes jeho firma funguje už 26 let

Mít vlastní obchod byl vždycky jeho sen.

Jeho otec byl vášnivý zahradník. Zdeněk Adam mu musel od malička pomáhat a nenáviděl to. Přesto se dnes zahradničením...

Propustit zaměstnance je v Česku dost obtížné a drahé, říká studie

Ilustrační snímek

V České republice jsou pravidla pro propuštění zaměstnance jedna z nejpřísnějších v Evropě. Je nemožné se rozloučit se...

Pět tipů, jak během veder nenaštvat kolegy v práci

Ilustrační snímek

Parné léto nekončí, s vysokými teplotami stoupá i nervozita na pracovištích. Předmětem sporů může být klimatizace i...

Další z rubriky

Z malé firmy vybudovala největší pražírnu ořechů ve střední Evropě

Jana Kremlová, generální ředitelka firmy Alika

Janě Kremlové a jejímu manželovi Pavlovi se podařilo z mála vytlouci malý zázrak. Před čtvrtstoletím si pořídili první...

Bojíte se vyhoření? Na restart funguje lék zvaný sabbatical

Ilustrační snímek

Někdy to chce vyčistit si od přílišné práce hlavu. Zkrátka bouchnout na pár týdnů či měsíců v práci dveřmi a prchnout z...

Pět kroků ke změně: kouč radí, jak začít uskutečňovat cíle

Ilustrační snímek

Změna je život, říká se. Ve skutečnosti je změna velkým náporem na mozek, který dává přednost stabilitě a co nejmenšímu...

Fundament kryptoměn krvácí, můžeme čekat změnu?

Fundament kryptoměn krvácí, můžeme čekat změnu?

Kurzy.cz Obchodování kryptoměn je brzdou mainstreamového přijetí blockchainové technologie. Shodli se na tom jednomyslně účastní...

Najdete na iDNES.cz