Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Evropany ničí pracovní stres, nejvíce ohrožuje mladé lidi

  • 75
Během finanční krize mírně klesl počet pracovních úrazů. Ovšem na druhou stranu sílí dlouhodobý stres, problémy se špatnou komunikací, sexuální obtěžování a šikana v zaměstnání.

Psychosociální rizika začínají být pro zaměstnavatele srovnatelným problémem jako pracovní úrazy. Čtyři z pěti manažerů si to uvědomují, ale jen málokterý z nich s tím v podniku něco dělá.

"Přestože o něm vědí, jen 26 procent firem v Evropské unii zavádí postupy, jak proti stresu bojovat," řekl Jukke Takala, ředitel Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na konferenci v Barceloně, kde byly prezentovány výsledky Evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik.

Průzkum se uskutečnil na jaře roku 2009 v 31 evropských zemích, které zahrnovaly 27 členských států Evropské unie, Chorvatsko, Turecko, Norsko a Švýcarsko.

Co nejvíce stresuje Čechy?

Zatímco zaměstnanci ve skandinávských zemích vidí nejčastější zdroj pracovního stresu v tom, že nestíhají vše udělat v pracovní době (Švédsko 80 procent, Norsko 73 procent, Finsko 71 procent), Češi tento rizikový faktor uvádějí jen v polovině případů (55 procent) a třeba Italové si s časovou tísní v práci dělají vrásky ještě méně (31 procent).

Čechy však podle průzkumu v zaměstnání nejvíce trápí špatná komunikace - a to neporovnatelně výrazněji než zaměstnance v jiných zemích. Potíže jim způsobuje nedostatečná komunikace jak mezi kolegy navzájem (62 procent), tak mezi zaměstnanci a vedením (65 procent).

Češi dokonce za největší zdroj stresu v zaměstnání považují složité jednání s klienty, zákazníky, studenty a podobně. Uvedlo to až 79 procent dotázaných a tímto názorem dostali Česko bezkonkurenčně na první místo. Například ve Francii toto trápí jen necelou polovinu (48 procent) dotázaných zaměstnanců a ve Švédsku dokonce jen 32 procent.

Pracovním stresem k depresím

"Pokud zaměstnanci nemají motivaci chodit do práce a jejich produktivita je nízká, doplácí na to celá společnost," zdůraznil Jukka Takala. Odborníci dokonce odhadují, že 50 až 60 procent všech prostonaných dnů přímo souvisí s pracovním stresem.

"Stres zabíjí," nebrání se silným výrazům Jukka Takala.

Chronický stres totiž spouští celou lavinu obtíží. Způsobuje mnoho zdravotních problémů, a to jak fyzických, tak psychických - všichni o nich vědí, všichni je přehlížejí.

K nejčastějším patří chronické bolesti zad, vysoký tlak, potíže se srdcem, oslabená imunita. S tím se pak ruku v ruce objevují také potíže psychického rázu: deprese, problémy se spánkem, úzkostné poruchy, podrážděnost, neschopnost soustředění. Ty po čase obvykle vyústí v syndrom vyhoření a významné komplikace v rodinných a mezilidských vztazích.

"Dlouhotrvající stres vážně ohrožuje především mladé lidi, zejména na ženy do 45 let mívá často devastující vliv," dodává Jukka Takala.

Když jde lidem o věc...

Zatímco velké podniky se již pokoušejí hledat strategie, jak s těmito riziky bojovat, menší, převážně soukromé firmy, mají tendenci tyto problémy přehlížet. Nejhorší je přitom situace v bankovním sektoru a v malých soukromých firmách. "Malí podnikatelé nemají čas řešit otázky, jak zamezit škodlivému působení stresu, a právě my bychom jim měli zajistit potřebnou podporu," uvedl jeden z autorů průzkumu William Cockburn.

"Proti stresu a ostatním psychosociálním rizikům v zaměstnání se nejefektivněji bojuje, pokud jsou do řešení zahrnuti sami zaměstnanci. Výsledky jsou lepší, když se pracovníci cítí být součástí daného úkolu a jsou motivováni," zdůraznil William Cockburn. Podle něj psychosociální rizika výrazně ovlivňují i organizační zdraví firem. Po čase se projeví na jedné straně zvýšenou nemocností, na druhé sníženou výkonností, fluktuací a nárůstem nehod a úrazů na pracovišti.