Evropské platy? Zatím jen pro někoho

Platy u západních sousedů jsou u srovnatelných profesí často několikanásobně vyšší než v Česku. Jejich sblížení bude trvat několik desítek let. O něco dříve by se mohli dočkat podle odborníků zejména lidé s vyšším vzděláním.

„Rozdíly v odměňování jsou mnohem vyšší u nižších pozic než u manažerských postů,“ tvrdí Aleš Jirec ze společnosti HayGroup, která se zabývá platovým průzkumem. „Mzdové narovnávání bude rychlejší u vrcholových manažerských pozic, kde se odměňování některých českých 'globálních' manažerů již nyní blíží úrovni platů v EU,“ dodává Aleš Jirec. Tato příznivá situace se však bude týkat jen menšího množství lidí, kteří jsou mobilní a mají i v jiných zemích hodně žádanou profesi. Musí počítat s tím, že se v zahraničí setkají vedle vyšších platů také s vyššími životními náklady, než na jaké jsou zvyklí z Česka.

Oborům s nízkými platy zůstane černý Petr

   Jakou mají v EU minimální mzdu? To se dozvíte ZDE.

Kdo bere i teď málo peněz, žádného skoku se asi nedočká. „Při pohledu na strukturu mezd v zahraničí a tuzemsku je vidět, že kde jsou mzdy nejnižší, budou takové i po vstupu do unie a naopak. Jediným odvětvím, kde se odměny u nás a na Západě vzhledem k jiným odvětvím výrazněji odlišují, je maloobchod. Tam zřejmě porostou mzdy pomaleji než jinde, takže se ve stupnici propadnou k méně placeným oborům,“ soudí analytik Volksbank Vladimír Pikora. Podle analytičky Heleny Horské z České spořitelny budou výrazné rozdíly přetrvávat u oborů působících lokálně, jako jsou osobní služby, restaurace a podobně. Odměna lidí, kteří v těchto službách pracují, bude silně záviset na celkové mzdové a životní úrovni v dané zemi. „Nemůže se od ní odchylovat už proto, že by to znamenalo dramatický růst nákladů, potažmo cen, který by odradil potenciální zákazníky,“ doplňuje Helena Horská. 

Vyšší platy, jen když poroste produktivita

Jen díky vstupu do EU nikdo vyšší plat nezíská. Vývoj bude záviset na mnoha okolnostech, zejména však na výkonnosti ekonomiky. „Mzdy určitě ovlivní růst produktivity práce, schopnost firem uspět v konkurenci jednotného trhu a také co nejvíce omezit neproduktivní činnosti,“ míní Iva Šubrtová z Poradenství pro lidské zdroje PricewaterhouseCoopers.

Mzdy by mohl popohnat vzhůru také další příliv investic ze zahraničí a investice do vzdělávání. „V počtu vysokoškoláků mezi aktivním obyvatelstvem stále ve srovnání s vyspělými státy dost zaostáváme,“ upozorňuje Vladimír Pikora.

Každý svého osudu...

Kdo si tedy chce polepšit, musí opustit domácí hřiště a snažit se prosadit v konkurenci jiných na mezinárodním trhu práce. „Tam však je třeba obstát v tvrdém konkurenčním boji nejen s lokálními zájemci, ale se  stejně levnou, ba někdy i levnější pracovní silou z ostatních přistupujících zemí,“ vysvětluje Aleš Jirec. Ani tak to však není volba pro každého - Češi a Moravané jsou velmi konzervativní a často jim dělá problém přestěhovat se za prací z Moravy do Česka, natož někam dál. „Různé modely naznačují, že zhruba po pěti letech od otevření trhu práce v okolních zemích odejde na Západ za lepším zhruba 100 000 Čechů,“ uzavírá Vladimír Pikora.

Chcete si spočítat svou čistou mzdu? Kolik odevzdáváte státu si můžete spočítat ZDE.