Dramatické škrty na pořadu dne
V několika minulých letech navyšovala naprostá většina evropských zemí schodky státních rozpočtů, a to i v dobách globálního ekonomického růstu. Naopak žádná země konzistentně své dluhy nesplácela. Nyní se ukazuje, že dluhy narostly do takové výše, že řada států bude mít s jejich splácením těžké potíže.
Řecko, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Velká Británie a v neposlední řadě náš největší obchodní partner Německo jsou rozhodnuty snižovat tempo zadlužování pod úroveň Maastrichtských kritérií v několika příštích letech. Další a další země se k tomuto kroku chystají.
Naposledy Maďarsko a také Bulharsko oznámily podstatné navýšení schodků rozpočtů v tomto roce a dalším dramatickým úsporným opatřením se také nevyhnou. Obecně jsou však na tom východoevropské státy lépe z důvodu dražšího zadlužování v minulosti, než tomu je v případě zemí eurozóny.
V Čechách nejsme za vodou
V České republice není situace příliš odlišná. Zadlužování probíhalo v minulých letech vysokým tempem. Přestože celkový dluh na HDP je v Evropě podprůměrný, paradoxně to nemusí nic znamenat. Potíže našich hlavních obchodních partnerů nás mohou zasáhnout více, než samotné dluhy.
Úsporná opatření v ostatních evropských zemích budou mít vliv na ekonomický růst, kam odchází více než 80 % českého exportu. Šetření se však nevyhnou ani ostatní světové ekonomiky včetně USA či Japonska. To by vše mohlo ovlivnit ziskovost českých firem s dopadem na zaměstnanost i investice.
Česká ekonomika si na dluhové financování přivykla a nebude lehké se této závislosti zbavit. Nárůst letošního schodku se sice nevyvíjí tak dramaticky jako v jiných zemích, už dnes je však potřeba najít dodatečné zdroje 10 miliard korun jen k tomu, abychom udrželi plánovaný schodek 163 miliard korun. Situace by se přitom mohla vzhledem k situaci v Evropě dále zhoršovat.
Kdo na nutné úspory nejvíce doplatí?
Kromě soukromého sektoru doplatí na úspory z veřejných rozpočtů nejvíce ti, kteří jsou na transferech z těchto zdrojů závislí. Přestože nás vyšší DPH pravděpodobně nemine, rodící se vládní koalice slibuje změny hlavně na výdajové straně rozpočtu.
Příjemci různých druhů dávek či důchodů se mohou cítit ohroženi. Státní zaměstnanci kromě několika málo výjimek také nemohou počítat s nárůstem platů. V klidu nemohou být ani vysokoškolští studenti, kterým se chystá zavedení přímé spoluúčasti na jejich vzdělávání.
V následujících letech tak bude velmi těžké uniknout úsporným opatřením, která se mohou ještě dále stupňovat. Debata se totiž zatím vede pouze o snižování tempa zadlužení a ne o snižování celkové zadluženosti, které bude muset následovat. Evropu tak čeká dlouhé období splácení a nízkého růstu.
